Vlastník, který hlasoval pro usnesení, není „přehlasovaný“ a proto se nemůže obrátit na soud.
Vlastník jednotky si tedy musí dobře rozvážit jak hlasovat na shromáždění. Souhlasí-li, ztrácí tím právo napadnout později toto usnesení soudně.

Popsaný případ řešil Ústavní soud. Předmětem řízení před obecnými soudy byl nárok SVJ na zaplacení nedoplatků úhrad za služby. SVJ rozhodlo na dvou shromážděních o rozúčtování cen služeb; vlastník jednotky byl přítomen a v obou případech hlasoval pro usnesení. Později tato usnesení soudně napadl a odmítl platit podle nich.

„Soudy poukazovaly na to, že stěžovatel a jeho manželka hlasovali pro přijetí obou rozhodnutí, (…) přitom rozporovat vlastní obsah takového rozhodnutí lze dle ust. § 11 odst. 3 citovaného zákona toliko ve lhůtě 6 měsíců ode dne přijetí rozhodnutí (jinak právo zaniká), a to jen přehlasovanými vlastníky“.

Ústavní soud v usnesení I. ÚS 1867/07 ze dne 23.10.2007 dal za pravdu SVJ a potvrdil, že soudy nižších stupňů postupovaly správně, když vlastníkovi jednotky nepřiznaly postavení „přehlasovaného vlastníka“.

lake