K výkladu pojmu „dohoda“ ve smyslu § 15 odst. 1 ZoVB se vyslovil i Vrchní soud v Olomouci v rozsudku sp. zn. 5 Cmo 103/2011, ze dne 9. 6. 2011. Cituji:

• „Tam kde zákon (nejen o vlastnictví bytů) užívá termín „dohoda,“ se míní souhlasný projev vůle všech účastníků dohody, v daném případě členů společenství, tedy vlastníků jednotek.
  Není možné dovodit, že většinové rozhodnutí nahradí dohodu tam, kde zákon výslovně požaduje dohodu a rozlišuje mezi většinovým rozhodováním a dohodou.
  Pokud tedy příspěvky dle ust. § 15 zákona o vlastnictví bytů neodpovídají velikosti spoluvlastnického podílu, je možné je stanovit pouze dohodou, tedy souhlasem všech vlastníků jednotek.“

Opakovaně jsem se o věci vyjádřil, např. zde:
http://www.portalsvj.cz/…pojmu-dohoda#…
http://www.portalsvj.cz/…mu-a-pozemku#…
Zejména jsem upozorňoval na to, že rozhodnutí Ústavního soudu I.ÚS 646/04 neobsahuje nic z toho, co tvrdili JUDr. David a Mgr. Králík ve svých vadných rozsudcích. Oba soudci NS toto rozhodnutí Ústavního soudu použili (či spíše zneužili) k tvrzení, že údajně podle ÚS „dohoda = souhlas většiny“. Těší mne proto i další konstatování Vrchního soudu: ten zcela odmítl interpretaci nálezu ÚS podle JUDr. Davida a Mgr. Králíka a poukázal na to, že jejich výklad byl nesprávný od samého počátku:

• „… závěr Nejvyššího soudu [je míněn rozsudek 28 Cdo 1253/2006 JUDr. David] je v uvedeném rozhodnutí jednoznačně vysloven tak, že za „dohodu“ je třeba považovat i usnesení shromáždění společenství, oproti tomu však závěr Ústavního soudu výslovně dohodu nezmiňuje, pouze uvádí, že hlasování kromě toho, že je rozhodováním ve vztahu mezi členy společenství, je současně projevem vůle společenství jako právnické osoby.“

S použitím článku http://profipravo.cz/index.php… autora -mha- zpracoval
 lake