Rébus s otazníkem. Pokud jste odskočili na odkaz a zamýšleli nad uvedeným rébusem pouze povrchně, jistě se rádi přečtete mé řešení „hádanky“.

Vyhláška přikazuje zajistit při výpočtu rozdělení nákladů na vytápění srovnatelné náklady na jednotku plochy pro byty znevýhodněné polohou v budově. Pokud je ztráta vnějšího bytu v uvedeném příkladu při 20°C 150W a vnitřního bytu 100W, pak musí být pro dosažení srovnatelných nákladů na jednotku plochy použita redukce, která naměřenou spotřebu tepla sníží. Velikost spotřeby tepla je vyjádřena počtem dílků poměrového měřidla. Pouze v případě, že měřidlo nezohledňuje přímo výkon otopného tělesa, musíme počet dílků vynásobit koeficientem otopného tělesa. V uvedeném případě 5 dílků * 1,5 abychom dostali skutečný náměr 7,5 dílků. Totéž provedeme s dílky středního bytu a dostaneme z odečtených 3,5 dílků * 1,33 = 4,655 dílků.

Poměr ztrát v příkladu je 100/150 = 0,66, poměr dílků je 4,65/7,5 = 0,62. Malá odchylka pouze znamená, že příklad není přesně sestaven a má být pouze demonstrací. Tento poměr 0,62 je teprve koeficientem pro znevýhodněný krajní byt, kterým musíme násobit jeho počet dílků, abychom dosáhli požadované srovnatelné náklady.

Po zateplení se změní hodnoty na 90/70 = 0,777 a 4,99/6,3 = 0,79 tedy koeficient pro znevýhodněné byty 0,79, pro střední byty 1. Porovnání těchto koeficientů odpovídá změně tepelných ztrát. Ztráty poklesly u všech bytů a proto není třeba redukce 0,62 (38%) ale stačí menší redukce na hodnotu 0,79 (21%).

Jádrem rébusu v uvedeném příkladě je záměna korekce rozdílné náročnosti s koeficienty otopného tělesa. U autora příspěvku mě to nepřekvapuje, tuto záměnu on dělá trvale. Hodnoty označené autorem jako „korekce zohledňující rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou“ jsou koeficienty otopného tělesa. Korekce má hodnotu 0,62 u krajních bytů a 1 u středních bytů. Po zateplení má tato korekce hodnotu 0,79 u krajních a 1 u středních bytů.

Že je příklad je pouze demonstrační, ukazuje i to, že ve skutečnosti má krajní byt nárok na vyšší teplotu za stejnou cenu o 1 až 3 stupně podle počtu ochlazovaných (vnějších) stěn.

FrantaF