Ono to s těmi koeficienty není tak úplně jednoduché. I na ně je totiž několik možných pohledů: 1 – koeficient výkonu topného tělesa (v podstatě vytvoří z výkonové stupnice jednotnou), koeficient polohy místnosti (zohledňuje umístění místnosti v objektu) a mnoho dalších 2 – koeficient „nepovedenosti“ topného systému (zohledňuje ochylku konkrétního radiátoru oproti ostatním) První přístup používá většina firma, druhý pokud vím pouze naše (ale na tom tak nezáleží).

Je pořeba si uvědomit, že topný systém je ve většině případů provozován jako předimenzovaný. Je počítán na vekovní teplotu –12°C až –18°C. Jenže tato teplota se v topném období vyskytne sem tam. Tím že objekt zateplíte dojde k většímu předimenzování (jsou zde odborníci, kteří tvrdí, že je třeba t tomto okamžiku topný systém vyměnit).

Protože se jedná o poměrové měření, tak „chyba“ v koeficientech bude pro všechny uživatele stejná. To znamená, že všichni po zateplení mají systém ne dvakrát, ale třikrát předimenzovaný (berte jako pomůcku, né číselné vyjádření). Hlavní efekt je ovšem ten, že by měla klesnout celková částka kterou je třeba rozdělit. Ono je totiž úplně jedno, jestli zavedu koeficient předimenzovanosti a v celém objektu jej změním z 2 na 3. Pro rozpočet se vůbec nic nemění, protože pokud všem budu dílky násobit tímto koeficientem, tak jen budu těch dílků mít víc.

Zateplením by ovšem mohlo dojít k tomu, že se konečně některé byty dají vůbec vytopit. Jejich energetická náročnost mohla být tak velká, že prostě nebyl tak velký radiátor. Takže se mohu dostat do situace, kdy malá část bytů byla nedotápěná a nyní je v „normále“ a většina je jen více předimenzovaná. Ale tato situace už opět měla být nějakým způsobem zohledněna v předcházejících rozpočtech (to je právě ten koeficient „nepovedenosti“).

Jak vidíte, nelze šmahem prohlásit, že se mění koeficient jen tím, že provedu zateplení celého objektu. takže firma která vám dělá rozpočty chybu neudělala.

Ale ještě poznámečka. Zateplením a výměnou oken v současné době vznikají pro některé indikátory problémy jinde. Tím zásadním problémem je spouštěcí teplota elektronických indikátorů. Ta je podle normy 28 – 36°C. Protože po zateplení se můžete dostat do situace, kdy běžně stačí teplota na vstupu do topného tělesa kolem 40°C. A může se stát že třeba 30% indikátorů „naměří“ nulu. Toto je problém který začína být v současnosti asi tím nejpalčivějším při používání indikátorů dle ČSN EN 834.