Pane ! (bez ověření), Vy jste sice salonní praktik, ale některé skutečnosti Vám unikají.
Například pletete si pojem „spis“ s pojmem „dokument“. Samotný spis nemůže mít žádné „přílohy“! Přílohy se mohou vázat jedině ke konkrétnímu dokumentu ve spisu (například zvukový záznam na nosiči a písemný přepis části tohoto záznamu). Musí být samozřejmě uvedeny v soupisce – dokument a další dokumenty s ním související („přílohy“) budou zpravidla mít společný spisový znak.
Může být, že část spisového materiálu je společná více spisům (a je v papírové podobě vyčleněna do spisu určité spisové značky). Vyčleněním však spisový materiál nepřestává být součástí původního spisu. Musí být stále veden v soupisce, včetně informace o tom kde se vyčleněný spisový materiál fyzicky nachází.
Vůči soudům máte jistou výhodu. Závady které jste vyjmenoval znamenají, že soud nesplnil svou povinnost vést spis, tedy důsledkem je, že neumožnil nahlížet do spisu. To Vám dává zajímavé procesní možnosti. Namátkou cituji z judikátu:
|
Požadavek na řádné vedení spisu a evidenci jeho součástí není samoúčelný. Neslouží pouze nadřízené soudní instanci ke kontrole toho, z čeho mohl soud vycházet, ale je to i důležitá součást práva na spravedlivý proces. Účastníku řízení musí být zřejmé, jaké informace bude soud posuzovat a na základě jakých podkladů bude přezkoumávat napadené rozhodnutí. S těmito podklady musí mít možnost se také v plném rozsahu seznámit, pokud by chtěl využít práva nahlížet do spisu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu 8 Afs 115/2018 ze dne 2.6.2020 |
Justitianus
Poslední komentáře