Pane páčko, zjevně Vám ušlo to nejdůležitější: Přechodové ustanovení v § 14 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. se vztahuje k témuž právnímu předpisu ve znění před poslední novelizací. Zákon se postupně měnil takto:

Je třeba porozumět tomu, že pojem „tento zákon“ použitý v v § 14 označoval postupně čtyři odlišná znění téhož právního předpisu.

Obdobně pojem „dosavadní právní předpisy“ zahrnuje všechna dřívější znění zákona č. 67/2013 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek. Která z variant právního předpisu se použije – to závisí pouze na okmžiku počátku zúčtovacího období.

Ústavně konformní výklad

Zúčtovací období je zpravidla dvanáctiměsíční; následné vyúčtování, vyřizování námitek a finanční vyrovnání se může táhnout dalších 8 měsíců. Racionální zákonodárce si byl vědom toho, že znění zákona se může kdykoliv změnit v průběhu těchto dvaceti měsíců. Proto ustanovil v § 14 odst. 2 jednoznačně, že veškerá práva a povinnosti poskytovatelů a příjemců služeb se až do konce budou posuzovat podle toho právního předpisu, který byl účinný v okamžiku počátku zúčtovacího období.

Příklady:

• Pro spor o vyúčtování služeb za zúčtovací období roku 2015 se aplikuje „dosavadní právní předpis“, což je 67/2013 Sb. ve znění před novelou provedenou zákonem č. 104/2015 Sb., a prováděcí vyhláška č. 372/2001 Sb.
• Pro spor o vyúčtování služeb za zúčtovací období roku 2020 se aplikuje dosavadní právní předpis, což je 67/2013 Sb. ve znění před novelou provedenou zákonem č. 163/2020 Sb., a prováděcí vyhláška č. 269/2015 Sb. ve znění účinném na počátku sporného zúčtovacího období.
• Pro spor o vyúčtování služeb za zúčtovací období roku 2022 se aplikuje dosavadní právní předpis, což je 67/2013 Sb. ve znění před novelou provedenou zákonem č. 424/2022 Sb., a prováděcí vyhláška č. 269/2015 Sb. ve znění účinném na počátku sporného zúčtovacího období.

Justitianus