Placáte zde nesmysly, Uplatnile (bez ověření). Na nic jsem nezapomněl. Spíše je to tak, že Vy nechápete co jsem napsal.
Soud přizná náklady účelně vynaložené. A naopak: nepřizná náklady neúčelně vynaložené.
Pokud jste advokátovi uhradil neúčelně moc, a soud Vám to nepřiznal, dobře Vám tak. Ty vyhozené peníze z protistrany nedostanete. Ani Váš advokát Vám nic z toho nevrátí. Pokud statutáři způsobili, že SVJ vynaložilo náklady na právní zastoupení neúčelně, a soud pak SVJ náhradu těchto nákladů nepřiznal, pak možná způsobili škodu. Může po nich být požadováno aby škodu uhradili svému SVJ z vlastních prostředků. Čemu na tom probůh nerozumíte? Píšu to česky.
| Nedávno jsem si přečetl judikát, ve kterém se soud zabýval dvěma
advokáty: Advokát A zastupoval advokáta B v jakémsi sporu, a advokát B
zase zastupoval advokáta A v jiném nesouvisejícím sporu. Oba si vzájemně účtovali vysoké částky za jednotlivé úkony zastupování v obou sporech, za opakované konzultace, za porady s klientem před každým stáním, atd. Soud tyto přemrštěné nároky smetl se stolu s tím, že šlo o typově jednoduchý žalobní návrh, který nevyžadoval od advokáta žádné nadměrné úsilí, ani speciální odborné znalosti, ani podrobné poučování klienta. |
To je typický případ, kdy soud nepřiznal náhradu v plné (požadované) výši.
Je pouze problém zastoupeného, když si nechá naúčtovat od advokáta zbytečné úkony, protože si vychytrale myslí, že to vše nakonec zaplatí druhá strana. Soudci nemají rádi takovéto zlatokopy.
Justitianus
Poslední komentáře