Nikoho za nos netahám, je mi naprosto jasné, že (zrovna vás) nepřesvědčím prakticky o ničem, ale za tím co jsem psal si stojím. Obecně platí i to, že „právo patří tomu, kdo se o něj sám stará“, pokud chce tazatelka něco (do)řešit (mimo odstěhování se), tak pro to bude muset něco i udělat, nikdo to za ní neudělá.

Zajímavě se vyhýbáte tomu nejdůležitějšímu, o co tam jde – kdo má právo rozhodnout o zmíněné „revitalizaci“ za 300 tis.Kč? To nevím ani já, ani vy, to by měla vědět tazatelka ze stanov. A podle toho pak (ne-)konat. Jestli o tom mohl rozhodnout výbor – tak není vytknout a co napadat (jedině zpřístupnění účetních dokladů a pod. dle § 1179, ale to se zde opravu řešilo mnohokrát).

Ovšem pokud výbor tuto pravomoc nemá a mělo rozhodnout shromáždění – tak se s tím pohnout opravdu dá – i když jediné, co lze řešit, je formální / procesní pochybení (nebo snad p.Justitianusi „schvalujete“ toto jednání, kdy je někdo jen tak vyloučen z rozhodování?). Policie / státní zástupce by pak (při vhodné formulaci TO s poukázáním na jistá fakta) neřešil užší okenní parapet, ale spíš TČ podvodu. A nebojte, vím, že i tak to můžou statutáři lehce uhrát – nebudu psát jak, aby to někoho snad neinspirovalo, ale docela rychle mě napadli 2 možnosti.

Tazatelka si ale musí uvědomit, že statutáři toto do budoucna lehce vyřeší – stačí, že řádně svolají zasedání shromáždění, na zasedání prakticky k žádnému bodu pořadu „nemusí připustit diskusi“ a dají rovnou hlasovat o (předem dohodnutém) usnesení. Toto hlasování tazatelka nemá šanci zvrátit ve svůj prospěch – a pokud budou dodrženy ostatní formální náležitosti, tak jej ani napadnout u soudu = protože většina rozhodla. Prostě problém maličkého SVJ…