A znovu tedy musím zopakovat: Vyúčtování služeb podle zákona č. 67/2013 Sb. je nejméně třístupňový proces. V něm se mohou objevit dvě odlišná vyúčtování. Na každé z těchto vyúčtování jsou kladeny odlišné nároky.

1. Je doručeno první vyúčtování, které ovšem není splatné v okamžiku doručení. Nikdo netvrdí (ani zákon), že by snad toto první vyúčtování mělo obsahovat částky ve správné výši. Msí však obsahovat všechny předepsané náležitosti.
2. K prvnímu vyúčtování může/musí podat námitku kterýkoliv příjemce služeb. SVJ je následně povinno/oprávněno vyřídit každou včas podanou námitku. To je postup nařízený zákonem a znamená, že se tím může zcela změnit vyúčtování některým (nebo i všem) příjemcům služeb. Z uvedeného plyne, že u prvního vyúčtování není možné uplatňovat kriterium „obsahuje částky ve správné výši“.
3. Po vyřízení námitek a vystavení druhého (opravného) vyúčtování doručí SVJ toto druhé vyúčtování (podle okolností všem nebo jen některým příjemcům služeb). Toto druhé vyúčtování už by mělo být řádné: obsahuje všechny předepsané náležitosti a je vystaveno na částky ve správné výši (po vyřízení všech námitek).

Z uvedeného plyne, že nelze „trestat“ SVJ za nesprávné částky v prvním vyúčtování. U prvního vyúčtování je možno zjišťovat pouze zda bylo doručeno včas (do čtyř měsíců) a zda obsahuje všechny náležitosti stanovené právním předpisem (aby si příjemce služby mohl zkontrolovat správnost a případně podat námitku).

V pořadí druhé (opravné) vyúčtování již musí obsahovat jak všechny předepsané údaje, tak i částky ve správné výši.

Pokud snad někteří soudci nedokážou rozpoznat, že v každém roce existují (mohou být vystavena) dvě odlišná vyúčtování pro každého příjemce služeb, pak jsou to popletové.

Justitianus