Úvod do problematiky
Pane Vlastníku jednotek, k otázce pokut: Pro přehled napřed uvedu co je možno pokutovat pokud jde o služby spojené s užíváním bytů. K tomu se hodí ocitovat z přiléhavě vybraného judikátu.
|
Dikce zákona nehovoří jenom o nesplnění povinnosti upravené
tímto předpisem, ale výslovně o nesplnění povinnosti „ve stanovené
lhůtě“, přičemž i další text tohoto ustanovení spojuje nesplnění
povinnosti se lhůtou – „ledaže by splnění povinnosti v této lhůtě
…“, „… k nesplnění lhůty došlo …“.
U ostatních povinností s nepeněžitým plněním není zákonem stanovena (spojována) lhůta ke splnění, kterou by bylo možné porušit. |
| Zdroj: Krajský
soud v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, sp. zn. 15 Co
108/2018 – 160 Stížnost proti tomuto rozsudku byla zamítnuta Ústavním soudem, III.ÚS 2361/18 ze dne 18. 9. 2018. Citovanou odbornou literaturou je: Mgr. Martin Prokeš, K zákonu o službách spojených s užíváním bytů, část II, ASPI pod č. LIT47302CZ |
Když jsme si takto lehce osvěžili paměť a zjistili jak na tuto problematiku nahlížejí soudy, můžeme se pustit do řešení Vámi položených otázek.
Odpovědi na dotazy
(1) Pokuta 1 běží od 1.5. pouze v případě kdy poslední den lhůty nepřipadá na sobotu, neděli nebo svátek; nastane-li taková situace, pak posledním dnem lhůty je pracovní den nejblíže následující (§ 607 zákona č. 89/2012 Sb.). Například v roce 2022 bude prvním dnem prodlení 3. květen 2022. Ustanovení § 607 se vztahuje na všechny zde probírané lhůty.
(2) Jestliže jste kdykoliv požádal o doložení podkladů, lhůta je 5 měsíců po skončení zúčtovacího období. Konec lhůty určené podle měsíců připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá konec zúčtovacího období (zpravidla 31. prosinec a 31. květen). Prvním dnem prodlení je den následující po marném uplynutí lhůty (zpravidla 1. červen). Nemá to žádnou spojitost ani s dnem doručení vyúčtování, ani s dnem kdy jste snad podal námitku k vyúčtování.
(3) Jestliže jste včas podal námitku k vyúčtování, lhůta pro její vyřízení je 30 dnů. Prvním dnem lhůty je den následujíci po doručení námitky poskytovateli služeb. Prvním dnem prodlení je den následující po marném uplynutí lhůty. Nemá to žádnou spojitost ani s dnem doručení vyúčtování, ani s dnem kdy jste požádal o doložení podkladů, ani s dnem kdy Vám snad byly doloženy podklady.
(4) To je odlišná problematika. Otevřete si k tomu novou diskusi.
(5a) Poskytovatel je povinen vyřídit pouze námitky včas podané, a to v zákonné třicetidenní lhůtě. Jestliže i po vyřízení námitky (námitek) je vyúčtování z tohoto důvodu i nadále vadné, pak bezpochyby příjemci služeb náleží pokuta ode dne následujícího po uplynutí lhůty pro vyřízení námitek (bod č. 3) až do dne doručení řádného vyúčtování. Platí, že zamítnutím námitky (nebo i pouhou nečinností do konce zákonné lhůty pro vyřízení námitky) potvrdil poskytovatel služeb že trvá na dříve doručeném (vadném) vyúčtování.
(5b) Je zjevné, že pokuta 2 a pokuta 3 mají odlišný právní důvod. Skutkové okolnosti významné z hlediska naplnění zákonných znaků pro vznik práva na pokutu jsou odlišné; obě pokuty tedy nejsou synallagmatické (vzájemně podmíněné). Proto nesplnění některé z obou povinností poskytovatele služeb zakládá samostatný nárok na úhradu pokuty.
(6) K promlčení v oblasti vyúčtování služeb viz občanský zákoník a judikatura: Jde o majetkový nárok, který se promlčí v obecné tříleté lhůtě. To bude platit i pro pokuty s tím související. K tomu viz např. podrobně zdůvodněný rozsudek Nejvyššího soudu 26 Cdo 3256/2015 ze dne 18.01.2017 (Brzobohatá, Ferák, Dýšková).
Justitianus
Poslední komentáře