Pane Zdenku, vrátím se raději zpět k problému tazatele: Soud tuto smlouvu nezruší.
Vaše domněnka je mylná: soud nebude vstupovat do čistě soukromoprávních vztahů. Nemá k tomu sebemenší důvod. Nečetl jste ten § 165? Vedete tazatele na zcestí – takovou beznadějnou při by prohrál. Přečtěte si k tomu usnesení Nejvyššího soudu 5 Tdo 269/2015–22 ze dne 18.03.2015.
Právnickou osobu SVJ zavazuje právní jednání členů výboru za právnickou osobu. S tímto faktem nic nenaděláte.
K tomu, aby se tazatel mohl obrátit na soud (s alespoň minimální vyhlídkou na úspěch) musí být současně splněny dva předpoklady uvedené v § 1209 NOZ:
- musí jít o přehlasovaného vlastníka, případně o neusnášeníschopné shromáždění, a zároveň
- musí se jednat o důležitý důvod.
Tazatel se v budoucnu může obrátit na shromáždění, bude se hlasovat a on buď prosadí svůj návrh, nebo se stane „přehlasovaným vlastníkem“. Teprve pak – po splnění této zákonné podmínky – bude soud ochoten se věcí zabývat a zjišťovat zda je či není dán „důležitý důvod“.
- Není-li dán důležitý důvod, soud shodí žalobu se stolu zcela určitě.
- Je-li dán důležitý důvod, avšak z hlasování (viz výše) vyplyne, že většina souhlasila s umístěním boxu, pak to soud shodí se stolu taky: shromáždění rozhodlo většinou.
A vůbec není na závadu, že shromáždění rozhodne až dodatečně. Klidně i po čtyřech letech. Přečtěte si k tomu judikát Nejvyššího soudu 26 Cdo 287/2018–155 ze dne 30.10.2018.
Soud napíše tazateli do rozsudku cosi o tom, že „… vlastnictví bytu nebo nebytového prostoru je z podstaty věci nutně omezeno v rozsahu, ve kterém je třeba respektovat nutnost hospodaření s budovou jako celkem. Práva jednotlivých vlastníků jsou omezena stejným vlastnickým právem ostatních vlastníků jednotek.“ Takhle to soudy píší opakovaně už od nálezu Ústavního soudu 51/2000, jako přes kopírák.
A k tomu soud zlomyslně přidá, že „… nikdo nemůže být nucen setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu“.
Justitianus
Poslední komentáře