Pane tomas 22, v tomto s Vámi souhlasím.

Soudy se na spoluvlastnické vztahy v domě dívají z nadhledu. Asi jako když na zahradě vykopnete drn – a pod ním je mraveniště.

Díváte se na to hemžení, jak zoufale pobíhají, zachraňují své kukly, zmateně se točí. Buď ten drn přiklopíte a necháte je být, nebo to celé vyrýpnete a hodíte do kbelíku s vodou, abyste od nich už měl pokoj.

Zákony nedávají jednotlivému vlastníkovi jednotky mnoho šancí: vždyť jde o spoluvlastnic­tví. I soudy se na jednotlivé vlastníky jednotek skutečně dívají takto: jako na obtížný hmyz, který vylezl zpod drnu, kam patří, a teď je otravuje. Otravujete je s něčím, co si měli spoluvlastníci – podle názoru soudu – vyřešit sami mezi sebou.

Snad proto soudí takovým způsobem, aby si vlastník příště dvakrát rozmyslel, než se znovu obrátí na soud …

Justitianus