Filoméno, Váš problém je, že nerozumíte právu ve všech jeho souvislostech. Pak se ovšem Vaše zdánlivě bezchybná argumentace hroutí jako domeček z karet.

Vezměte si – například – obecně známé výkladové pravidlo „lex specialis derogat legi generali“. Jestliže právní předpis obsahuje dvě zdánlivě protichůdné právní normy, je třeba řídit se tou, která je speciálnější. Jde totiž o výjimku z obecného pravidla a ta má přednost. Inu, lex specialis …

• V záležitosti, kterou se snažíte vyložit, jste použila OBECNOU právní normu o platnosti právního jednání. To je ovšem pouze lex generalis, že ano.

• Zcela jste přehlédla, že § 1791 NOZ je SPECIÁLNÍ právní normou (lex specialis), která se týká výhradně vztahu věřitel-dlužník. Výzva k úhradě od věřitele je tedy jednoznačná, srozumitelná a určitá (a proto platná a účinná), i když neobsahuje důvod platby.

Lex specialis derogat legi generali.

Pokud stále nevěříte, že nerozumíte právu ve všech jeho souvislostech, zkuste tedy neplatit „font souprav“. Pak – po mnoha letech, po zbytečném placení soudům a advokátům, a po všech těch prohraných soudních sporech – nám sem napište, jak jste dopadla.

Justitianus