U odvolacího soudu leží několik mých žalob ohledně nahlížení. Bojuji za širší výklad § 1179 (nalézací soud zamítl část jedné mé žaloby, kterou jsem požadoval umožnit nahlížení i do technické dokumentace, resp. projektové dokumentace a úvěrové nabídky, výklad soudu byl, že § 1179 toto neumožňuje). Jiný samosoudce (měl jsem podaných více žalob) zase zamítl část žaloby požadující předložit podklady k dlužníkům a právní spisy k proběhlým i aktuálně vedeným žalobám, se stejným (užším) výkladem § 1179 a kupodivu rovněž s odvoláním na advokátní tajemství (tím argumentoval výbor, který ale do právních spisů nahlížet může, tak jsem protiargumentoval zase já, že když výbor může a já nemůžu, nelze se opírat o advokátní tajemství, jelikož členové výboru nejsou advokáti, navíc to celé nedává smysl, protože podkladem k podaným žalobám jsou zápisy ze schůzí a účetní knihy). Soud také nedovolil nahlédnout do zápisů z jednání výboru, jelikož opět § 1179 toto nepředpokládá.

Soudím, že § 1179 je pouze nešťastně formulovaný. Kdyby formulace byla jasná, jako např. § 107 ZOK, výkladové problémy by nevznikaly. Bohužel současná novela NOZ zlepšení nenabízí, kromě dílčího vítězství vlastnického hnutí ohledně možnosti kopírovat, kteréžto právo je konečně výslovně do zákona zakotveno. (Je to šokující, ale někteří soudci OS zamítají žaloby o umožnění pořídit kopie.)

Záleží tedy na výkladu § 1179 u toho kterého soudu. Nejvyšší soud se zatím k tomuto paragrafu vyjádřil jen jednou a to nejednoznačně (pouze přehodil odpovědnost za výklad na nalézací soud tak, že zrušil jeho rozsudek).

Výklad okresních soudů § 1179 zatím bývá příliš úzký (formalistický), doslovný k jeho znění. Soudy nižších instancí zatím pouze nařizují SVJ, bay umožnilo nahlížet do smluv „uzavřených ve věcech správy“ (tedy do jiných smluv podle OS nahlížet nelze) a do „účetních dokladů“ (=faktur) – ač se v § 1179 hovoří obecně o „dokladech“ (synonymum pro dokument či listinu). Dle mého názoru lze tedy nahlížet v zásadě do veškerých listin SVJ, takový je účel první věty § 1179, kdežto druhá věta nabízí jen demonstrativní vý­čet.

Co se týče uvádění dlužníků, je třeba dávat pozor, aby se nejednalo o pomluvu, tedy dotyčný musí opravdu dlužit – po splatnosti, a SVJ musí být schopno prokázat, že závazek existuje (tedy že shromáždění schválilo konkrétní výši příspěvků na správu domu a pozemku, v souladu se stanovami popř. prohlášením vlastníka). Setkávám se totiž s chybou, že SVJ (výbor, externí správce) vystaví předpis úhrad, určitá platba ale je v rozporu s prohlášením vlastníka (např. jsem viděl předpis, kde jsou některé platby rozvrženy pevnou částkou na byt, ale stanovy i prohlášení vlastníka shodně stanovují, že příspěvky se mají rozvrhnout podle výše spoluvlastnického podílu). Pokud by některý vlastník měl platit víc, než musí, SVJ by u soudu část žalované částky prohrálo, resp. soud by část žaloby zamítl, či částečně zastavil řízení.