Odpověď je: majetkem vlastníků jednotek/součástí byt.jednotky.

Ať jsou balkony (lodžie) ve výlučném užívání, nebo součástí bytu (zde je to jasné), nebo se jedná o „společné části domu, bez určení k výlučnému užívání“ (balkony na chodbě?), vlastníci bez balkonu (lodžie) by se na nákladech (mimo konstrukce – panel) podílet neměli. Tj. např. oprava z FO, ale s nějakou formou refundace pro ty, kteří balkon nemají.

Definice pojmu Výlučné užívání

Úryvek:
III.3.2.1 Výlučné užívání společných částí

Novinkou je v NOZ institut výlučného užívání. Přestože je mu v pozitivní úpravě věnována jen zmínka v poslední větě odst. 2 § 1160, jde o významnou změnu. Inspirací k tomuto institutu byl zjevně návrh nového bytového zákona, který jej upravoval pod názvem „výhradní užívání“. Tento návrh byl propracovanější, kogentním způsobem uváděl některé části, které jsou vždy v režimu výhradního užívání. Vedle toho upravil v § 45 odst. 2, 3 zvýšení úhrad vlastníka jednotky, oprávněného výhradně užívat danou společnou část. Zvýšení bylo vázáno na podlahovou plochu výhradně užívané společné části. NOZ pouze v § 1180 stanoví některé skutečnosti, jež by měly být zváženy při stanovení příspěvku. Ač to z textu zákona nevyplývá, dle důvodové zprávy lze přenechat společnou část do výlučného užívání i několika vlastníkům společně. Institut výlučného užívání může být řešením sporů o objektové zařazení balkonů, lodžií, střešních teras atd., tedy částí, jež jsou přístupné jen z konkrétní jednotky, slouží k výlučnému užívání jen vlastníku této jednotky, přesto je dosud sporné, zda jsou součástí jednotky, či společnými částmi. Domnívám se, že úprava společných částí v NOZ celkově nesplnila očekávání. V řešení problematiky objektového zařazení částí domu nedošlo k žádnému zásadnímu posunu. Příznivě lze hodnotit zavedení institutu výlučného užívání, naopak negativně je vnímáno upuštění od úpravy relativně společných částí.
 Zdroj

Úryvek:
Prováděcí předpis stanovuje vyvratitelnou domněnku, u kterých společných částí se má za to, že jsou společnými. Občanský zákoník ale zcela opouští označení relativně společné části, kdy se jedná o části společné jen některým vlastníkům a zavádí nahrazující pojem „ výlučné užívání“. Jedná se o situaci, kdy společná část je společná všem vlastníkům, nicméně výlučné užívací právo k dané společné části bude mít některý z vlastníků jednotek v domě.
 Zdroj