Dano, opravdu to není tak jednoduché… Nezáleží jen na spotřebě, ale také na tom, k čemu se dcera zavázala ve smlouvě.

Normální je vyúčtovat to období, kdy existuje k bytu „právní poměr“, tj. v tomto případě prosinec. Mám zkušenost z nájemního bydlení jedné české městské části, kde to takto vyúčtovat umí. Ale pokud se dcera v nějaké písemnosti zavázala k něčemu jinému, a to my zde nevíme, může to být samozřejmě i jinak.

Já jsem např. nájemce v družstevním bytě a kdybych se přistěhovala do bytu dnes a na bytě vázl nedoplatek z roku 2018 ve výši 25.000 Kč, jsem povinna uhradit vše já – alespoň takto se k tomu staví družstvo, byť ve stanovách nic takového nemáme a podle mého názoru použití § 736 odst. 2 ZOK na tento případ je jeho zneužitím, když do doby vyhotovení vyúčtování není nikdo v družstvu schopen určit ani to, zda na bytě vázne dluh nebo přeplatek. Možností by pak bylo věc reklamovat, družstvo by reklamaci s pravděpodobností blížící se jistotě zamítlo a mohla bych se soudit.

Na druhou stranu, mám zkušenost právě z nájemního bydlení, kdy jsem se při astronomicky vysokém nedoplatku se správní firmou dohodla, že nic platit nebudu do doby, než mi vyúčtování opraví – také šlo o změnu po nastěhování, kdy jsem se přistěhovala z RD a ;-) argumentovala tím, že tolik bych neprotopila ani za 5 let v našem 8+1 s vytápěnou dvojgaráží, dílnou… a oni to uznali.

Cena TUV a tepla pro vytápění se vypočítává ze dvou složek, a to základní a spotřební. Základní závisí na spotřebě celého domu, spotřební na odečtu měřidel. Při určitých stavech odečtů ÚT ale ani toto neplatí.

Vyúčtování se vypracovává po uplynutí zúčtovacího období, nelze tedy čekat, až se někdo „zabydlí“. Vyúčtování předchází rozúčtování, tomu odečty… ty věci vážou na sebe – doporučuji vám seznámit se se zákonem č. 67/2013 Sb. a vyhláškou 269/2015 Sb. a pak teprve konat.