Je tam takový zádrhel, že sice podle zákona 67/2013 je poskytovatelem služby „dodávka vody“ tazatel. Ale pokud nedošlo k jiné dohodě (§5/2/a), vodu lze podle podružných vodoměrů rozúčtovat, jen pokud jsou podružné vodoměry ve všech bytech. Pokud nejsou, je nutné účtovat podle směrných čísel, která se odvozují z počtu osob.

Takže dokud se nedohodne o rozúčtování podle jediného podružného vodoměru, nebo si nenainstaluje druhý podružný vodoměr i pro sebe, musí majitelce druhého bytu vyúčtovat vodu podle počtu osob.

Vřele bych doporučoval ten druhý podružný vodoměr, protože až se obyvatelé onoho druhého bytu dovědí o tom, že mají vodu za paušál, tak s ní rozhodně šetřit nebudou. Ale i tak by to chtělo písemnou dohodu, v níž se stanoví náhradní způsob rozúčtování pro případ, že si ten vodoměr nebudou chtít nechat odečíst nebo vyměnit, jinak by to zase skončilo na tom počtu osob.