Paní Klainová, děkuji Vám za rozumný přístup odborníka. Nejasnosti mohou panovat ohledně neurčitého pojmu „příspěvek“, nikoliv však ohledně pojmu „záloha“.

Pojem „záloha“ je vždy (účetně i právně) spojen se vznikem závazku příjemce zálohy vůči plátci zálohy. O tomto závazku musí být řádně účtováno. Nejde o konečnou úhradu.

Dalším závazkem příjemce záloh (který také vzniká automaticky), je povinnost přijatou zálohu vyúčtovat a následně vypořádat s plátcem zálohy. Podle druhu zálohy lze pouze rozlišovat dobu po které má dojít k tomuto vyúčtování a vypořádání. Nelze však vyúčtování a vypořádání záloh odmítat zcela.

U krátkodobých záloh (t.j. těch, jejichž doba použití je kratší než 1 rok) je to jasné: uplynul rok, tedy SVJ je povinno předložit plátci vyúčtování a vypořádat přeplatky a nedoplatky. Jestliže krátkodobá záloha nebyla použita, vrátí se po uplynutí roku celá, pokud se plátce a příjemce nedohodnou jinak.

U dlouhodobé zálohy je to také jasné, judikatura uvádí, že splatnost nastává:
• uplynutím sjednané doby, nebo
• po použití zálohy na účel, ke kterému byla složena, nebo
• jestliže odpadl důvod, na který byla záloha určena.

Pokud vlastníci jednotek skládají dlouhodobé zálohy na neurčitý nebo jen obecně stanovený účel (např. „správa domu“), bez dalších ujednání, pak vyúčtování a vypořádání takových záloh nenastane prakticky nikdy. S výjimkou případu, kdy dojde k zániku domu, nebo k zániku SVJ.

Justitianus