Pokračování odsud: http://www.portalsvj.cz/…roku-259-noz

Aby nevznikaly výkladové nejasnosti, kdy judikatura se neustále mění, rozhodovací praxe je různá, po obměně složení příslušného senátu NS opět může dojít k vývoji, měla by záležitost být jasně upravena zákonem.

Lze asi souhlasit s tím, že na rozdíl od obchodních korporací asi není vhodné, aby mohl napadat každý člen SVJ, soudci se bojí, že se zvýší objem žalob (srovnejte s § 191, § 428, § 663, § 702, u akciovek však žalobu může podat pouze ten, kdo předem podá tzv. protest, i zde tedy dochází k zúžení žalobců; všimněte si, že ObchZ požadoval podání tzv. námitky i po členech družstva, ZOK však nic takového nepažduje a naopak dochází k rozšíření okruhu žalobců! Proč u bytových družstev může žalovat KAŽDÝ a u SVJ pouze NĚKDO?).

Nicméně je neudržitelné, aby žalobu mohl podávat pouze ten, kdo se dostavil na shcůzi a hlasoval PROTI. Často se stává, že svolavatel podloudně zdůvodňuje usnesení vadně, demagogicky a lživě, vlastník hlasující PRO či ZDRŽEL SE, je uveden v omyl, neprojevil vážnou vůli. S tím zákon nepočítá.

Je proto nutné, aby žalobu mohl podat KAŽDÝ ČLEN SVJ, nebo aby zákon rozšířil okruh těch, kdo žalobu podat může, např. nějak takto:

** § 1209 1) Přehlasovaný vlastník jednotky a vlastník jednotky, který nebyl na zasedání shromáždění pozván, nebo kterému nebyl doručen návrh na rozhodnutí mimo zasedání, může navrhnout soudu … **

Je to krkolomné, ale mnoho ustanovení v NOZ je krkolomných.

Vyloučíme tím problém nejednotné judikatury, ochráníme poctivé vlastníky, zabráníme expanzi nepoctivých statutárních orgánů (vč. tzv. profesionálních předsedů, kteří si z SVJ dělají Klondike, jednoduchá pojistka proti jejich zvůli nikoho nepoškodí, spokojení musí být všichni.

Vláda nyní navrhuje v rámci novely NOZ toto znění § 1209: § 1209
(1) Přehlasovaný vlastník jednotky může navrhnout soudu, aby rozhodl, že rozhodnutí shromáždění nemá vůči němu právní účinky, nebo aby takové rozhodnutí zrušil; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Přehlasovaní vlastníci, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dva z nich, mohou také navrhnout soudu, aby rozhodnutí shromáždění změnil tak, že uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má rozhodnutí uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá.
(2) Vlastník jednotky může navrhnout soudu, aby o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se, rozhodl a v rozhodnutí uspořádal právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení.
(3) Soud rozhodnutí podle odstavce 1 nezruší, je-li v rozporu s dobrými mravy nebo došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky a je-li to v zájmu společenství vlastníků, nebo vlastníků jednotek před vznikem společenství vlastníků, hodném právní ochrany. Soud rozhodnutí nezruší ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře.
(4) Návrh podle odstavce 1 může vlastník jednotky podat do tří měsíců ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku ode dne přijetí rozhodnutí, jinak jeho právo zaniká. Návrh podle odstavce 2 může vlastník jednotky podat do tří měsíců ode dne, kdy se o nepřijetí rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy o záležitosti mělo být rozhodnuto, jinak jeho právo zaniká.
(5) Odstavce 1, 3 a odstavec 4 věta první se použijí obdobně i na rozhodnutí jiných orgánů společenství vlastníků tehdy, byla-li činěna v působnosti shromáždění; návrh může podat každý vlastník jednotky.