Dobrý den,

pročítala jsem některé rozsudky Nejvyššího soudu ve sporech přehlasovaných vlastníků. Ve většině je uvedeno odůvodnění zamítnutí: „Nejvyšší soud se k výkladu pojmu důležitá záležitost vyjádřil již v usnesení ze dne 22. 10. 2008, sp. zn. 28 Cdo 3246/2007, podle kterého se důležitou záležitostí rozumí taková záležitost, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. V této souvislosti Nejvyšší soud podotýká, že napadené usnesení přijaté shromážděním nepředstavuje významný dopad do právního postavení, práv či povinností společenství nebo jeho členů a nelze tak vyslovit jeho neplatnost.“ (ve smyslu § 11 odst. 3 věty třetí zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, dle NOZ „důležitý důvod“ ve smyslu § 1209 odst. 1)

Pokud tedy právně negramotná většina vlastníků, zmanipulovaná tristním nedostatkem informací schválí o „nevýhodném“ usnesení (např. stanovení dlouhodobé zálohy dle plochy bytů bez sklepů-výhodné pro 4 vlastníky sklepu s využitím jako garáže), znalý vlastník nemá šanci u soudu uspět a zbývá jen dále usilovat o prozření právně negramotné většiny.

Padl někdy návrh na uzákonění povinného vzdělávání členů výboru? Jelikož pouhá „povinnost vykonávat tuto funkci s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí“ asi není dostatečná.