Aspekte, pokud jste členem SVJ, kde je situace takto zabetonovaná, pak máte jen dvě možnosti: odstěhovat se, nebo podávat žaloby na vydání informací (dokladů). Ve druhém případě se možná stanete psancem, možná ale po mnoha letech otevřete sousedům oči a začnou vás poslouchat.

Já podal několik žalob. Proti shromáždění, kde se schvalovaly nesmyslné stanovy a na nahlížení. Uvažoval jsem i o žalobě na náhradu reflexní škody, ale to jsem si rozmyslel, neměl jsem k dispozici důkazy (nemám totiž ani zápisy ze schůzí) a bylo mi jasné, že by si je vyrobila protistrana. Uplatnil jsem pokutu 50 Kč denně a „bydlení“ mám tak částečně zadarmo, už jsem i uplatnil započtení. Zajímavé je, že o žalobách a započtení v domě nikdo neví. SBD, které je předsedou, totiž o činnosti vlastníkům nereportuje, schůzi vede zaměstnanec družstva a schůze trvá obvykle 30–40 minut, kdy se jen zvedají ruce, aniž by lidé věděli, o čem se vlastně hlasuje. Smutné je, že někteří lidé řídícímu schůze na konci poděkují, jak to má pěkně zorganizované a že tak rychle skončil. Je ovšem pravděpodobné, že o žalobách neví ani ten zaměstnanec, že vedení družstva mu o žalobách neřeklo.

Až získám informace (žaloby ještě běží, protože SVJ se odvolalo), hodlám přečíst na schůzi zprávu z mého „vyšetřování“. Jak ji lidé přijmou, nevím. Možná jim otevřu oči a začnou se zajímat, možná mě nikdo nebude chtít poslouchat, protože budou spěchat domů na telenovelu nebo fotbal. Je mi to jedno. Já hájím zájmy své peněženky.

Je ale zajímavé sledovat, jak se liší kolektivy lidí v jednotlivých domech… Někde jsou aktivní, někde vyloženě pasivní. Námět na sociologickou studii.