Vložil Droněk (bez ověření), 24. Únor 2017 - 20:32

1a. Příjmy z bytů pro prodávající společnost chtěl zachovat i po jejich pozdějším odprodeji a možná 1,5% bankovní půjčka pro SVJ na opravy domu to vylučovala. Proto si jednatel společnosti (též první pověřený vlastník SVJ) půjčil na své jméno oproti zástavě několika domů (oproti vzniku SVJ opět 100% vlastník všech bytů), aby mohla společnost dnešního největšího vlastníka (47% podíl v SVJ) poskytnout SVJ 12% půjčku s odůvodněním, že z důvodu zástavby není bankovní půjčka možná. Po navýšení nákladů na opravy budovy (realizováno méně) postup opakoval, ale zjistil, že dvě zástavy na jedny budovy nejsou možné. Proto byla ve stejný den jedna zástava zrušena (neexistence zástavy nebyla využita pro levnější bankovní úvěr) a druhá podepsána. Dnešní největší vlastník společnost i se zástavou převedl na svou další společnost a z té poskytl SVJ další „výhodnou“ půjčku. Později, už s polovinou prodaných bytů, bylo rozhodnuto o rekonstrukci výtahů, všechny úvěry refinancovány (SVJ dnes dluží bance) a majitel převedl zisk z půjčky do svého fondu. V domě rozprodal asi polovinu bytů a druhou si ponechal pro udržení „vedoucí úlohy“ v SVJ. Při odprodeji bytů byly vždy zástavy rušeny.

1b. O těch % při půjčování mezi společnostmi jsem se dočetl v článku tuším Šichtařové. Domníval jsem se, že to pravidlo o průměrném bankovním úroku platí obecně a 12 % poskytovateli je s tím v rozporu.

2b. Do stanov jsem navrhl 75 % pro schvalování (pořád by mohl cokoliv zamítnout, ale prosadit pouze to, s čím souhlasí nejméně polovina vlastníků), ale s 47 % a 3mi dalšími spřízněnými to zamítl. Je neodvolatelný a prosadí vše, co si dnešní vlastník té kontrolní poloviny zamane.

6. Když je většina oken v jednotkách majetkem SVJ, neměl by dnešní majitel těch jednotek platit SVJ jejich zůstatkovou cenu při eventuálním prodeji? Týkala by se tato povinnost i dřívějších odprodejů původního 100% vlastníka budovy, když v kupních smlouvách tento „závazek“ (společná část domu v jednotce) neuvedl? Zvýšení ceny bytů úhradou oken v jednotkách zapovídal § 9 (1) ZoVB. Proč je nutný i zápis ze schůze? Týká se povinnost prodejce „uvést v kupní smlouvě (mezi prodávajícím a kupujícím) všechny závazky týkající se domu“ i závazku SVJ (domu se týká)?

7a. Vlastník si po založení SVJ povinnost platit do FO neuložil, protože by platil 2 roky sám. ZoVB mu to sice přikazoval, ale zmenšil by si tím zisk z půjčky pro SVJ. Půjčku realizoval těsně před odprodejem bytů, aby měl příjmy i z prodaných bytů. Opravdu je třeba to usnesení, jak píšete?

7b. Dnešnímu stavu (vlastnictví 47 % bytů) předcházela jejich správa, přes kterou se pomocí asi 10ti postupně zakládaných a rušených společností s jeho vlivem stal vlastníkem domu (nájemníci bývalých podnikových bytů osloveni nebyli). Podmínku ZoVB pro vznik SVJ (3 nezávislí vlastníci) obešla spřízněná společnost (ta, co si 2× půjčila od jeho 100% vlastněných společností) převodem dvou bytů na své zaměstnance (nájemníci v těch bytech se o účelové změně nedozvěděli) a přes SVJ požádal o půjčku na opravy domu. Bylo SVJ po svém vzniku vlastníkem domu? Pokud ano: nejedná se o podvod, když v zástavní smlouvě figuruje dlužník (dnešní 47% člen SVJ) jako 100% majitel všech bytů? Zákonná podmínka vzniku SVJ splněna byla, ale po zápisu do OR muselo jejich členství zaniknout (podmínkou zástavy 100 %). Z KN se historii vlastnictví bytů v domě nedozvím.

Odpovědět příspěvkem do diskuse

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Tato informace bude zobrazena.
Diskuse je moderovaná - neslušné příspěvky, příspěvky mimo téma apod. mohou být odstraněny.