Misme, bohužel u soudu bude psát rozsudek soudce, ne Mgr. Vrajík (který je navíc asi specialistou na pracovní právo http://www.randls.com/…ichal-vrajik , kdežto JUDr. Holejšovský má SVJ v gesci a je v této oblasti uznávanou autoritou).

Souhlasím, že je možné jít přes LZPS, i když někdo už zkoušel ústavní stížnost na přechod dluhů v SVJ a překvapivě neuspěl.

Co se týče stanov, jsem toho názoru, že ty lze napadnout vždy, ale ne jako celek. Je možné podat určovací žalobu, aby soud určil, že konkrétní ustanovení stanov jsou nicotná a že se na ně hledí, jako by nebyla přijata. To je ale jen můj názor, tuším, že zde na portále někdo publikoval názor někoho z Nejvyššího soudu, že na SVJ nelze uplatňovat § 258 a § 245 NOZ, protože SVJ mají svůj speciální paragraf § 1209.

Pak to má druhé úskalí, podle mého úsudku i pokud by šla napadnout nicotná ustanovení (odporující dobrým mravům a kogentním ustanovením NOZ), nelze napadnout ustanovení neplatná či nevýhodná, ta už mohou být prekludována 3 měsíční lhůtou, pokud se nabyvatel o přijatých stanovách dozví opožděně. Nelze také napadnout finančně a věcně nevýhodnou smlouvu, jelikož byla přijata řádně.

Abych to shrnul, po uplynutí 3 měsíční lhůty lze tedy tak maximálně brojit proti nicotným ustanovením stanov, ale nelze brojit proti neplatným a nevýhodným ustanovením, a nelze brojit proti smlouvě se správcem.

V mnou citovaném případu je také otázka, zda se bude pro nabyvatele počítat 3 měsíční lhůta od data konání schůze (12.10.), nebo od data zveřejnění ve sbírce listin (13.12.).