TN, ty Vaše rébusy. Osobně si myslím, že ať už tady napíšeme cokoliv, je to jedno, rozhodovat bude někdo jiný. Nevím, zda jste zaregistroval, že včera jste mě vyprovokoval svým příspěvkem také k akci, tak jsem nejdřív vyhrabala rozsudek NS 22 Cdo 1423/2009. A po reakci Magdy jsem byla akční dále a objevila titul Judikatura Nejvyššího soudu z pohledu nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích, ISBN 978–80–7263–846–8, Mgr. Michal Vrajík, nakladatelství ANAG, 2014. Autor se při komentování uvedeného rozsudku zaštiťuje argumentací přímo v něm uvedenou, která se odvolává na Listinu základních práv a svobod a (autor) oponuje též dříve publikovanému názoru JUDr. Holejšovského uvedenému v publ. Zákon o vlastnictví bytů, 2011, C. H. Beck (ten jste uváděl tuším právě Vy).

Shrnuto a podtrženo za mne: V případě Vašeho rébusu pravděpodobně argumentace skončí na jednom ze zákonů nejvyšších, a to Listině základních práv a svobod. Ostatně intuitivně to věrně vystihl Jura, když se podivoval tomu, že vlastník, který nebyl na shromáždění přítomen, by neměl mít právo odhlasovaný nesmysl, zlodějnu či nemravnost napadnout soudně. Zde je potřeba hodnotit i fakt, kdy původní vlastník již pravděpodobně „není zainteresován“ a nový ještě „nemůže být zainteresován“. Jen připomínám, že nejsem SVJ, ale BD, tak jen intuitivně odhaduji, že problémem je zde období čekání na povolení vkladu. Za takovou okolnost nelze žádného z obou vlastníků (nového či původního) trestat.