Viz § 245 NOZ a § 45 ZOK.

Na usnesení orgánu společenství, které

• se příčí dobrým mravům, nebo
• je v rozporu se zákonem, nebo
• je neurčité, nebo
• je nesrozumitelné, nebo
• zavazuje k nemožnému plnění, nebo
• rozhodl-li orgán v záležitosti nespadající do jeho působnosti,

se hledí, jako by nebylo přijato.

Takové rozhodnutí orgánu lze považovat za neexistující a nikdo není povinen se jím řídit (není ani třeba se dovolávat neplatnosti u soudu).

Přiložený volební řád je „nepřijatý“ už od okamžiku schválení a nelze se jím řídit. Volební řád nemůže omezovat práva členů „volit a být volen do orgánů družstva“, nemůže být v rozporu se zákonem a se stanovami družstva. Volební řád může pouze upřesňovat obsah stanov (např. určit teritoriální rozložení volebních obvodů – avšak „podle pravidel určených ve stanovách“). Volby delegátů zajišťuje a organizuje představenstvo – avšak opět „podle pravidel určených ve stanovách“.

Není možné, aby jakýsi interní předpis (volební řád), nabourával stanovy nebo donucující ustanovení zákona (ZOK a NOZ).

Soud by měl z moci úřední měl vyslovit nicotnost, a to i bez návrhu účastníka řízení.

Jiná otázka je, že představenstvo družstva samozřejmě bude podle přijatého volebního řádu postupovat a vyhlásí podle něj volby. Domnívám se ale, že soud by měl vyhlásit neplatnost takových voleb.