Stanovy se nezapisují do rejstříku.

Stanovy se zakládají sbírky listin.

Stanovy jsou účinné od okamžiku schválení, ledaže by ve stanovách byla odložená účinnost.

Pokud výbor stanovy zatajuje, tak jak se podle vás mají třetí strany o nich dozvědět? Jsou SVJ, kde pověření vlastníci (družstva) dokonce odmítají schválené stanovy poskytnout vlastníkům. (Např. Krušnohor v Mostě, nechal v březnu a dubnu stanovy schválit ve „svých“ SVJ, ale do sbírky listin je nezaložil a vlastníkům je neposkytl. Na webu krušnohoru pouze visí původní návrh, který ale nesplňuje dikci § 1200 – neobsahuje název a sídlo – viz http://www.sbdkrusnohor.cz/…informac.htm – mimochodem je zajímavé, že v několika SVJ ke schválení stanov pro neusnášeníschopnost nedošlo, Krušnohor se však už podle nových stanov chová a řídí se jimi i v těchto SVJ, kde nejsou stanovy schváleny…). Ve sbírce listin mají tato „jeho“ SVJ založené stále stanovy z roku 2011.

Stanovy jsou důležitý dokument nejen pro vlastníky, ale i pro nabyvatele a v některých případech i pro třetí strany (banky, katastr, realizační firmy, apod.).

Princip materiální publicity říká, že údaje v rejstříku jsou právně účinné navenek i v případě, že neodpovídají skutečnému stavu.

Trochu sporná otázka může být u nabyvatelů, kteří vycházeli z údajů v rejstříku (založených stanov, které v době nabytí už nebyly platné). Soud by asi vycházel z fikce, že vlastník je povinen dodržovat pravidla správy domu a je problém vlastníka, jak si potřebné informace opatří. Pokud by převodce např. nevěděl o nových stanovách, nebo je neměl k dispozici (protože mu je statutár nechce poskytnout), domnívám se, že i přesto je nabyvatel vázán novými stanovami, byť nejsou založeny ve sbírce listin. Na druhou stranu zde máme dobré mravy a zákaz zneužití práva, takže výsledek případného soudu by mohl být i opačný.