Já to vidím asi tak:

1. Provedlo SVJ pro vlastníky opravu či technické zhodnocení domu?
Opravu ano, TZ nikoliv, je to neprovedítelná akce na cizím majetku!

2. Převzalo SVJ zhotovené dílo?

Ano

3. Zavedli jste do účetnictví k tomu odpovídající závazek vůči zhotoviteli?

Ano, dokonce i byl zaplacen. A z čeho (neuvažujeme-li úvěr pak), ze záloh od vlastníků.

Žádný zodpovědný statutář neobjedná výkon správy aniž by měl vybraný od vlastníků potřebný
finanční zdroj!

4. Od toho okamžiku SVJ zná konečnou cenu a bylo oprávněno na tehdejších vlastnících
jednotek vymáhat svou pohledávku, samozřejmě po odečtení dříve složených záloh, užitých na
tento účel. 

Většinou už není co vymáhat, takže celý následující je bezpředmětné. Navíc popsaný postup odpovídá DOV obchodním vztahům. Ale vlastník versus SVJ nemá běžný hospodářský styk ale hospodaří dle rozpočtu a pravidel dle stanov a dle zákonů platných pro fungování SVJ. Financování výkonů správy je řešen instrumentem průběžného placení záloh a následného vyúčtování a ne dle modelu pro DOV vztahy. Vlastník nic neobjednává, ale je účastníkem rozhodování nějaký výkon správy opatřit. Nevzniká mu individuální závazek, který má uhradit ale má pouze povinnost přispívat na správu majetku tak, jak dohodnutá pravidla předepisují a tak dlouho, pokud vlastnický vztah trvá.