Kdykoliv je požadavek vysvětlit nebo definovat pojmy záloha a příspěvek tak citujete § 15 odst. 2 ZoVB a § 15 odst. 1 ZoVB, přičemž ignorujete skutečnost, že tyto paragrafy tato slova pouze obsahuji a žádnými definicemi nejsou. Dále zdůrazňujete potřebu rozlišit tato slova a citujete různé rozsudky, ve kterých mám podezření, že soudci popletli finanční vztahy DOV tj. mezi SVJ a dodavateli, – zde je namístě zdůraznit rozdílné právní režimy mezi zálohou a konečnou platbou. Ale tyto závazky hradí SVJ a s financováním SVJ vlastníky nemají nic společného, krom toho, že definují velikost nároků SVJ od vlastníků. Je to stejný, jako když zdůrazňujete, že s úvěrem SVJ vlastník nemá nic společného. Žádný vlastník nehradí žádnou konečnou platbu závazku, ale ani dílčí, neboť tu hradí SVJ. Vlastník hradí pohledávky nároků na různé účely jejichž velikost budou známy obvykle až po uzavření případů nebo lhůty (což je převážně účetní rok) pro platnost účelu. Platby vlastníků jsou odváděny na BÚ aniž by dále bylo evidováno jejich účel určení nebo vlastník platby a budou sloužit na financování závazků SVJ.
Z tohoto pohledu každá platba vlastníka poskytována na základě předpisu plateb je dílčí platbou celkové pohledávky SVJ a je poskytována předem a proto má vždy zálohový charakter.
Přibližně korektní rozlišení nároků na příspěvky a zálohy pro daný účel určení lze definovat následovně, Objem závazků pro SVJ a období vyměření pro daný účel v čase sestavení rozpočtu:
u záloh – není přesně znám pouze stanoven odhadem. Nárok je vyjádřením přibližné a očekávané potřeby peněz.
u příspěvků – je přesně znám a předpokládá se neměnnost. Nárok je vyjádřením přesné a očekávané potřeby peněz. V tomto případě „přesnost a neměnnost“ je pouze nezaručitelným předpokladem budoucího stavu.