Vážený pane Václave, na Vaši otázku: „3. Z 1 a 2 lze dovodit, že jediný přípustný den konání volby je den konce funkčního období orgánu (možná i pozdější den, nikoli však dříve). Takovýto názor zde už padl. Opravdu tohle podle Vás zákonodárce zamýšlel?“

odpovídám:

Co zamýšlel náš zákonodárce neví ani náš zákonodárce, natož já. Nicméně s názorem, že nelze konat volby před uplynutím funkčního období nesouhlasím, nevyplývá to ze zákona a ten kdo volil má právo i odvolat a to kdykoliv.

Vraťme se k podstatě. Zánik funkce může nastat z těchto důvodů:

1. zánikem společenství
2. smrtí nebo zánikem (člena) statutárního orgánu
3. odvoláním
4. odstoupením z funkce
5. uplynutím funkčního období (jen podle některých autorů)
6. ztrátou způsobilosti k výkonu funkce
7. v případě postupu dle §9/9 zvolením statutárního orgánu

Vznik funkce nastává nastává okamžikem volby, pokud v rozhodnutí shromáždění nebo ve stanovách není pozdější okamžik účinnosti vzniku funkce. To lze dovodit z konkrétních stanov. Pokud vznik funkce konkrétní stanovy neurčují, lze dovodit analogií ke vzorovým stanovám a analogií k ObchZ, že okamžikem volby vzniká funkce.

Praktický postup by měl být takový, že na programu shromáždění bude bod „Odvolání a volba orgánů“. Volba orgánů může být kdykoliv před koncem funkčního období, v den skončení funkčního období i po dni skončení funkčního období. Preferuji první možnost. Přesně na den se to často netrefí a volba po uplynutí funkčního období může přinést spory, protože podle některých autorů uplynutím funkčního období zanikla funkce.

Hezký den! PavelSVJ@centrum­.cz