Vložil lake, 23. Říjen 2015 - 11:56

Pane JoSo, naprosto souhlasím s tím, co Vám bylo řečeno.

Podle stanov vašeho SVJ je povinností svolavatele shromáždění (či statutárního orgánu) vyhotovit zápis do třiceti dnů. Neexistuje však povinnost tento zápis doručovat, ani jej zasílat pomocí poskytovatele poštovních služeb, ani jej vyvěšovat na nástěnce, ani posílat na emailové adresy, ani vybubnovat a hlasitě přečíst zápis na chodníku před domem, ani odvysílat jej v rozhlase, ani vytesat text zápisu na žulovou desku pevně spojenou se zdí budovy.

Zkrátka – hledáte povinnost, která neexistuje. Je Vaším právem vyžádat si nahlédnutí do dokumentů SVJ. Požádáte-li po uplynutí třiceti dnů od data konání posledního shromáždění, musí Vám být už k dispozici zápis z tohoto shromáždění.
---------------------------------------------------------------------------------------

Tento příklad názorně ukazuje jakým způsobem se počítá lhůta pro soudní napadnutí usnesení vlastníkem jednotky.

  • Člen přítomný na shromáždění má k tomu subjektivní tříměsíční lhůtu, která se počítá od okamžiku, kdy se o usnesení dozvěděl. Rozhodným dnem je v tomto případě den konání shromáždění a lhůta počíná plynout od následujícího dne.
  • Člen nepřítomný na shromáždění má subjektivní tříměsíční lhůtu, která se počítá od okamžiku, kdy se o usnesení mohl dozvědět. Rozhodným dnem je v tomto případě třicátý den od konání shromáždění a lhůta počíná plynout teprve po uplynutí třiceti dnů od konání shromáždění.
  • Navíc zákonodárce stanoví u spolkových záležitostí i nepřekročitelnou objektivní lhůtu, a to „do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.“.

Nedávno v jiné diskusi jistý právní analfabet (pan Korky) tvrdil bez jakéhokoliv důkazu, že počátek subjektivní tříměsíční lhůty je vždy „od konání shromáždění“. To samozřejmě není pravda: zákonodárce tyto lhůty od sebe jednoznačně odlišil nejen jejich délkou, ale odlišně definoval i okamžik počátku běhu těchto lhůt.

Kdyby cílem racionálního zákonodárce bylo, aby se všechny tyto lhůty počítaly ode dne konání shromáždění, jistě by to v zákoně stanovil jednotně právě takto, a nerozlišoval by tři různé počátky lhůt:

89/2012 Sb. § 259
Právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.
89/2012 Sb. § 1128
(3) Není-li návrh podle odstavce 2 podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl.
89/2012 Sb. § 1209
(1) Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

lake

Odpovědět příspěvkem do diskuse

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Tato informace bude zobrazena.
Diskuse je moderovaná - neslušné příspěvky, příspěvky mimo téma apod. mohou být odstraněny.