Lake píše:

„Po přečtení rozsudku se mi udělalo nevolno. A aj, prozřel jsem. A hle, spatřil jsem hloupost smrdutou, kterak se rozpíná až k báni nebeské. A spatřil jsem čisté zlo, kterak zachvacuje svět, i veškeré mysli a duše lidské. A slyšel jsem úpění práva a pravdy, zajatých, svázaných, zneuctěných a zmrzačených, a uvržených do nejhlubších hloubek pekelných. Spatřil jsem pravou tvář české justice.“

Přejme mu brzký návrat z Bohnické nemocnice.