Souhlasím, při nezaplacení „zálohy na služby“ lze uplatnit pouze „poplatek z prodlení“. „Pokuta“ se neuplatní, protože na případy prodlení s peněžitým plněním platí speciální úprava v podobě druhého sankčního ustanovení podle odst.2 § 13.

Pro zajímavost uvádím znění § 13 zákona 67/2013 s účinností od 1.1.2016:

㤠13
Pokuta za prodlení s nepeněžitým plněním
(1) Jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany.
(2) Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.“

Snížila se výše pokuty, pokud poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost ve stanovené lhůtě, ze 100 Kč za každý den prodlení na 50 Kč, pokud by nedošlo k ujednání o výši pokuty mezi poskytovatelem služeb a příjemcem služeb.

Ustanovení upravující poplatek z prodlení, pokud se poskytovatel služeb nebo příjemce služeb dostane do prodlení s peněžitým plněním bylo zrušené, aby bylo možné uplatnit pouze úrok z prodlení upravený v NOZ a nedocházelo k „dvojkolejnosti“ právní úpravy.