Finanční plánování je standardní ekonomická disciplína a pro „know how“ nemusíme chodit do zahraničí. Je též pochopitelné, že zákon sestavení rozpočtu neřeší, není to právní problém, ale ekonomický. Nástroje finančního plánování aplikované pro podnikatelské subjekty zmiňované v příspěvku jako např. plánové kalkulace nebo metoda cash flow jsou v případě SVJ „kanony na vrabce“ a jsou i náročné na chápání pro „ekonomy“ SVJ. Příspěvek se zaměřuje pouze na plánování oprav a údržby a ostatních nákladových položek nevšímá. My bychom měli využívat „specifika SVJ“ a usilovat o nalezení metody sestavení rozpočtu tak, aby byla jednoduchá a nenáročná na pochopení. Obecně je hodnotový rozpočet účetní jednotky bilanční tabulka, kde na jedné straně nalezneme náklady a na druhé straně výnosy. Obdobně lze sestavit finanční bilanci peněžního toku (cash flow) ve více podobách. Plánuje se za období hospodářského roku, což je obvykle kalendářní rok. Výjimku tvoří plán DZ na TZ, kde plánujeme na delší období střednědobé (5-let) a dlouhodobé (10 a více let).
Specifika SVJ: 

1. Charakter funkce: kontinuální (nepřetržitá) služba správy domu a pozemku a poskytování služeb zajišťujících funkce bydlení. Z podmínky kontinuity vyplývá, že pokud část správy bude vykonána v budoucnu za stejných podmínek jako pro období uplynulé, pak dosažený ekonomický výsledek skutečnosti je i plánem pro budoucí období. Obdobně postupujeme pokud část správy bude vykonána v budoucnu za obdobných podmínek jako pro období uplynulé, přičemž tato „obdoba“ je kvantifikovatelná (objem nebo cena služby poroste o x %), pak dosažený ekonomický výsledek skutečnosti navýšený o x % je i plánem pro budoucí období. Tam kde nebudou ani stejné ani obdobné podmínky, ale bude „vše jinak“, musíme najít metodu jak tuto variantu kvantifikovat do rozpočtu. 
   
2. Tím, že SVJ majetek téměř nevlastní a nepoužívá odpisy (mimořádně na nevymahatelné pohledávky), jsou finanční příjmy a výdaje téměř totožné s náklady a výnosy resp. není potřeba je rozlišit pro rozpočet. Z toho plyne že nesestavujeme dva rozpočty ale jen jeden, ve kterém zaměňujeme podle potřeby kategorie náklad/výdaj a výnos/příjem. 
   
3. SVJ nepodniká tj. náklady/výdaje se rovná výnosy/příjmy, resp. máme usilovat o to, aby toto platilo. Z toho plyne, že stanovíme-li příjem máme determinovaný výdaj a obráceně. Při plánování buď vycházíme z potřeby výdaje nebo z limitu příjmu. Rozpočet strukturalizujeme v položkách zdrojů: 
   

=a) příjmy z předpisu plateb od vlastníků členěné dle položek předpisu
=b) VH z minulého období (zdanitelných příjmů /úroky z BÚ a sankční příjmy a jiné/) a přeplatky nevyúčtovaných příspěvků
=c) příjmy ze stav. spoření nebo z úvěru nebo dotace (účelový zdroj pro specifikovaný výdaj).
Objem příjmů b) nebývá významný (můžeme ho snížit i tím, že všechny příspěvky vyúčtujeme a finančně vypořádáme) proto ho z plánu můžeme i vynechat. Příjem typu c) s ohledem na určení účelem nečiní při plánování problém.
Domnívám se, že dostatečně kvalitní rozpočet sestavíme pokud buď stanovíme příjmy nebo odhadneme výdaje ve struktuře položek předpisu plateb. O tom jaké výdaje může položka předpisu plateb sdružovat se psalo v jiném diskuzním příspěvku. Pro plánování též potřebujeme objemy nákladů, případně detailní rozpis položek nákladů dle předpisu plateb. K tomu je potřeba účetní aplikace která umožňuje zaúčtovat náklady složeným účtovacím předpisem a pro každý dílčí obrat zadat dynamicky analytiku „číslo položky předpisu plateb“ dle odpovídajícího číselníku. Součty nákladů dle čísel položek předpisu vytváří datový zdroj pro sestavení rozpočtu a také pro sestavení vyúčtování. Pro sestavení rozpočtu vyhotovíme následující tabulku.
položka předpisu plateb_X náklad předch. roku X metoda změny X_změna__X rozpočet násl. roku

1. teplo …___________X­___individuál­ní____X__jinak 3)_____X_+/- 10%___X_________
ost. služby indiv. spotř. 1)_X___indivi­duální__X__ji­nak 3)_____X_+/- 10%___X_____
7. odvoz odpadu _____X______ 10000____X__stejně 2)____X____0_­____X__10000__
8. odměna správci____X_____­_7800_____X__ob­dobně 2)__X___5,00%­__X_____8190___
10. oprav. a údrž.____X______­120000____X__ji­nak 3)_____X_____­_____X_____150000_

1. Položky služeb s individuální spotřebou si plánuje/rozpočtuje každý vlastník sám. Úhrn všech vlastníků pak dává objem za SVJ. Lze stanovit i jednotné pravidlo změny např. bylo-li předchozí vyúčtování doplatkové/pře­platkové navýší/sníží se záloha na dosaženou skutečnost předchozího roku + x% navýšení. 
   
2. 90% položek předpisu plateb z rozpočtu lze sestavit metodami „stejně a obdobně“! 
   
3. V případě „jinak“ musíme najít metodu, pokud možno jednoduchou jak kvantifikovat budoucí příjem a pokud toto nelze, využijeme uvedenou shodu a místo stanovení příjmu použijeme odhad výdaje (potřeby) na tuto položku. Stačí sestavit seznam akcí oprav a údržby (název, částka) a uspořádat dle naléhavosti a potřebnosti. Z tohoto seznamu pak zařadíme takový rozsah akcí pro plánovaný rok, aby úhrn výdaje nevytvořil neakceptovatelný navýšení předpisu pro tuto položku. Pokud náklad akce převyšuje možnosti tvorby zdroje v rámci jednoho roku přesuneme akci do seznamu TZ pro DZ. V každém případě není metoda „jednoduchá“ synonymem pro neurčitost, nepotřebnost a nezdůvodnitelnost jako např. příjem za plochy jednotky bytu dle (sazba/m2).