To co píšete, je hnidopišský výklad zákona. Formálně správný, prakticky na 2 věci. Zákonodárce napsal, že shromáždění se má nejméně jednou do roka konat, a nejspíš tím mínil, že jednou do roka má být provedeno usnesení ohledně záležitostí jež se tam obvykle projednávají. Neboli, jaký význam má „konat“ shromáždění, když se tam nic neusnese (v některých SVJ je nízká účast železně pravidelným jevem). To už pak stačí pověsit ty podklady na nástěnku, výsledek bude stejný a ušetří se za pronájem místního kulturního domu.

Že to zákonodárci nedošlo, o tom svědčí i to, že v ZOVB ani není upřesněn náhradní způsob shromáždění per rollam, takže kdo si to tehdy nedal do stanov, tomu hrozilo, že neschválí nikdy nic.