Za velký nešvar považuji skutečnost, že někdo povolil. aby v poměrových měřidlech byl zapsán kromě nutného výkonu radiátoru i korekční koeficient místnosti, takže odečtem dostáváme již korigované výsledky, které nelze při analýze brát vážně, protože při nesprávném větrání je korekčním koeficientem korigováno i teplo vypouštěné nadměrným větráním. Pokud v místnosti vysadíte dveře, případně je necháte pootevřené, lze u zateplených domů vytápět z „korigované“ místnosti i další místnosti, které mají nižší korekční koeficient. V tabulce schází zejména tři údaje: Počet dílků tepla v jednotlivých bytech nekorigovaných korekčními koeficienty a údaje o poloze jednotlivých bytů – ve kterém jsou podlaží. Z tabulky není zřejmé, které byty jsou v nejnižším podlaží, které byty jsou pod střechou, přes které byty vedou stoupačky do vyšších podlaží domu, jak je to s rohovými místnostmi. Pokud mají všechny byty po jedné stejně velké rohové místnosti, můžeme vliv rohových místností u zatepleného domu pominout. Náš dům má např. 16 bytů po 4 bytech v každém podlaží, každý byt má jednu rohovou místnost. Byty v nejnižším podlaží podle metodiky MMR by měly mít nejvyšší korekční koeficienty, tedy vyšší než byty pod zateplenou střechou, ale u nás se prokázalo, že tím, že přes tyto byty vedou neizolované stoupačky do vyšších podlaží, teplo ze stoupaček plně pokrývá ztráty dané polohou bytu v nejnižším podlaží. Lake v jednom z komentářů správně uvedl, že vyhláška nebere v úvahu zisky tepla ze stoupaček, já dodávám, že obsahuje i logickou chybu, když výše korekce je přímo úměrná spotřebě tepla. Pod střechou máme 4 byty, jen jeden z nich loni topil více než ostatní tři, které mají stejnou polohu. Proč má být spotřeba tohoto bytu vzorcem z vyhlášky fakticky korigovaná více, než ostatních tří bytů, mající stejné znevýhodnění dané polohou? Jožin