Dluhy předchozího vlastníka a akutní novela

Vložil lake, 17. Srpen 2014 - 16:02 ::

Diskutuje se o akutní novele NOZ. Opravdu je toho zapotřebí. Vezměmě jednu jednoduchou záležitost: zda a za jakých podmínek získává nabyvatel věci také dluhy, s touto věcí spojené. A jak je na tom v tomto ohledu nabyvatel jednotky.

§ 1107
(1) Kdo nabude vlastnické právo, přejímá také závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu; jiné závady přejímá, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon.
(2) Závady, které nepřejdou, zanikají.
§ 1888 odst. 2
Přejde-li na nabyvatele při převodu vlastnického práva k věci zapsané ve veřejném seznamu i zapsané zástavní právo nebo jiná jistota váznoucí na věci, má se za to, že přešel i dluh zajištěný jistotou. Po převodu vlastnického práva může zcizitel vyzvat věřitele v písemné formě, aby namísto něho přijal nabyvatele jako nového dlužníka. Neodepře-li věřitel dát k tomu souhlas, platí, že souhlas dal, pokud byl na tento následek ve výzvě výslovně upozorněn.
§ 1767
(1) Má-li podle smlouvy dlužník plnit třetí osobě, může věřitel požadovat, aby jí dlužník splnil.
(2) Podle obsahu, povahy a účelu smlouvy se posoudí, zda a kdy také třetí osoba nabyla přímé právo požadovat splnění. Má se za to, že třetí osoba takové právo nabyla, má-li být plnění hlavně k prospěchu právě jí.
(3) Námitky ze smlouvy má dlužník také proti třetí osobě.
§ 1893
(1) Převezme-li někdo od zcizitele veškerý majetek nebo jeho poměrně určenou část, stává se společně a nerozdílně se zcizitelem dlužníkem z dluhů, které s převzatým majetkem souvisí a o nichž nabyvatel při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět.
(2) Převezme-li takový majetek osoba zciziteli blízká, stává se společně a nerozdílně se zcizitelem dlužníkem z dluhů, které s převzatým majetkem souvisí, bez omezení na hodnotu majetku, jehož takto nabyla. To neplatí, prokáže-li, že o určitém dluhu nevěděla, ani vědět nemusela.
(3) Opačné ujednání mezi zcizitelem a nabyvatelem je vůči věřiteli neúčinné.
§ 1888 odst. 1
Kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu. 
§ 1889
Nepřivolí-li věřitel k převzetí dluhu nebo odmítne-li k němu dát souhlas, nevzniká věřiteli vůči přejímateli dluhu přímé právo; přejímatel dluhu má však vůči dlužníku povinnost zařídit, aby dlužník nemusel věřiteli plnit. Takovou povinnost má vůči dlužníku i ten, kdo se mu zaváže, že opatří plnění jeho věřiteli.
§ 2177
(1) Koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží; z dluhů však kupující přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu kupujícím, ručí prodávající za splnění dluhu. Nabytí pohledávek kupujícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek.

A ještě je zde popis činnosti SVJ při přechodu (či snad převzetí?) dluhů ve speciální části o bytovém vlastnictví, avšak toto ustanovení samo o sobě žádný přechod dluhů nestanoví:

§ 1186
(2) Převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě že takové dluhy nejsou. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.

Takže tu máme šest (!!!!) různých právních norem. Dvě z nich upravují přechod dluhů (1888/2, 1893). Další se týkají (smluvního) převzetí dluhů (§ 1888/1 s 1889, 2177). Pak je tu ještě „právo požadovat plnění třetí osobou“ podle § 1767.

Každá z těchto právních norem je jinak napsaná, s odlišnou stavbou vět a s použitím jiných výrazů.

Mezi normami jsou nějaké vazby „na přeskáčku“ (§ 1107 + 1888/2, 1888/1 + 1889). Jeden případ je úplný přechod dluhů na jinou osobu, ve druhém speciálním případě není ani nutná součinnost věřitele, v dalším speciálním případě zůstává převodce ručitelem za dluhy, čtvrtý případ je pro změnu jiný: tentokrát se oba – zcizitel i nabyvatel – stávají společnými (solidárními) dlužníky. Asi aby to bylo pro právní laiky jednodušší …

A v tolik diskutovaném ustanovení § 1186 chybí sebemenší zmínka o (neexistujícím) automatickém přechodu dluhů, a kvůli tomu se právníci nemohou shodnout na obsahu a smyslu tohoto ustanovení. To trvá od samého počátku, už od doby, kdy byl NOZ schválen.

Bralo se to (jak praví důvodová zpráva k NOZ) z právní úpravy italské, quebecké, nizozemské, rakouské, německé, české, slovenské a kdoví ještě jaké. Tím pádem je NOZ světový právní předpis, jak psali novináři …

lake

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

Odpovědět příspěvkem do diskuse

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Tato informace bude zobrazena.
Diskuse je moderovaná - neslušné příspěvky, příspěvky mimo téma apod. mohou být odstraněny.