Píšete: „Všichni vědí z fyziky, že teplejší těleso sdílí teplo chladnějšímu. Norma stanoví teplotu na 20 – 22 stupňů C.“
Pro obytné místnosti s jednou venkovní stěnou (domnívám se, že takových je většina) stanoví vyhl. 21°C.
Představte si, že chci mít v bytě teplotu 21°C. Taková teplota mi stačí a chci šetřit (podle vás šetřím…). Nastavím tedy radiátory na takový stupeň, abych měla v bytě 21°C. Ale můj soused topí o něco méně a část tepla z mého bytu, kterou zaplatím já, si odčerpá do svého bytu. Podle zákonů fyziky. Tím sníží teplotu v mém bytě a já, abych měla požadovaných 21°C musím zvýšit teplotu radiátoru. Takže zvýším svoji spotřebu. Mám nějakou možnost donutit svého souseda, aby topil stejně jako já ???? Nemám.
Proto bylo vytápění na jednotnou vnitřní teplotu mnohem spravedlivější.
Jediné, co mohu udělat, přizpůsobit svoje vytápění vytápění souseda. Tedy smířit se s teplotou dejme tomu o stupeň nižší. Nechci platit teplo, které využije někdo jiný.
Co když však můj „chytrý“ soused bude nejen otužilý, ale i „spořivý“. Ještě „spořivější“ než já?. Spokojí se tedy s teplotou ještě o stupeň nižší..... ???
A máme tady soutěž: Kdo vydrží nižší teplotu.
Tak to skutečně již dnes funguje.
Nakonec vždycky někdo „prohraje“ – nechce bydlet v bytě vytápěném na 18°nebo 19°C. Vrátí se k běžným teplotám (okolo 21°) a platí za ně nadprůměrné částky.

Hana Jurášková