Pane X, pochopil jste velmi dobře rozdíl mezi zálohou na správu a příspěvkem na správu. Příspěvek na správu nemusí být vždy uhrazen z dříve přijaté zálohy na tento účel. Z žádného celostátně platného předpisu nic takového neplyne. Lze jej prostě uhradit rovnou. Paní PeDuPles toto pochopit neumí či nechce.

1. Pro SVJ vznikl náklad v okamžiku,kdy zhotovitel opravy vystavil a předal fakturu. V tom okamžiku bylo povinností SVJ zavést ji do účetnictví jako náklad SVJ na hlavní činnost (správu domu).
2. Podle § 9 ZoVB je náklad na opravu nákladem na správu domu. Podle § 15 odst. 1 ZoVB je povinností vlastníka jednotky přispívat na správu domu. Podle § 9a ZoVB je SVJ oprávněno vymáhat svým jménem úhradu nákladů na správu domu.
3. Z toho plyne: SVJ rozúčtuje celkový náklad opravy podle spoluvlastnických podílů a předá vlastníkům jednotek předpis jejich (jednorázových) příspěvků podle § 15 odst. 1 ZoVB. Správně jste napsal, že jde o náklad již existující a zavedený v účetnictví, takže je vyloučeno vybírat k tomuto účelu zálohu. Každý soud by pokus o výběr falešné „zálohy“ smetl se stolu.
4. Okamžikem přijetí předpisu příspěvků vznikla vlastníkům jednotek povinnost uhradit svůj podíl na opravě domu. SVJ si do účetnictví zavádí pohledávku za vlastníky jednotek v celkové výši, která se rovná nákladu na opravu.
5. V normálně vedeném SVJ vede výbor evidenci dlužníků a sleduje (jmenovitě), zda vlastníci jednotek hradí podle obdrženého předpisu. Pokud existují neplatiči, SVJ vymáhá úhradu svým jménem podle § 9a ZoVB.
6. Připomenu znovu, že jde o finanční toky, které jdou zcela mimo předpisy a platby záloh na správu domu podle § 15 odst. 2 ZoVB. Platí, že dlužníkem je vždy ta osoba, která si objednala opravu a obdržela konečný předpis k platbě. Na nabyvateli jednotky nelze vymáhat nic. Není k tomu právní důvod. Dluhy nemají nožičky a samy od sebe nepřeskakují na jiné osoby.
7. Mezitím se může SVJ s dlužníky dohodnout, že svůj dluh uhradí ve splátkách. To už je zcela jiná záležitost, účetně i právně (poskytnutí nadstandardní finanční služby, která nemá spojitost se správou domu).

Paní PeDuPles zde vážně tvrdí, že toto neumí zaúčtovat. Pokud bych jí měl věřit, pak to znamená, že tato osoba není schopna zaúčtovat přijatou fakturu (závazek vůči dodavateli), neumí zaúčtovat vystavený předpis k úhradě (pohledávka za odběratelem), neumí účtovat o pohledávkách za dlužníky a o jejich úhradě.

Paní PeDuPles napsala, že by přijaté částky zaúčtovala na 682 – přijaté příspěvky (dary) nebo 684 – přijaté členské příspěvky. Nerozumím takovému postupu. K takovému absurdnímu zaúčtování chybí jakýkoliv důvod. Jde o úhradu za poskytnuté plnění. Nevidím nic tajemného na účtování o opravě cizího majetku.

Běžně se přece účtuje o službách hrazených pozadu. V tomto státě je 55000 SVJ. Naprostá většina z nich poskytuje různé služby hrazené pozadu. Např. služba dodávka vody, vytápění domu. To znamená, že k rozúčtování a vyúčtování nákladu na tato plnění dochází vždy teprve dodatečně, po ukončení zúčtovacího období.

Ve většině SVJ s tím nejsou problémy. Nikdo se zoufale neptá jak o tom účtovat. Nikdo nestraší, že příjem SVJ z vyúčtování služeb je dar či členský příspěvek, který bude v plné výši zdaněn. Nikdo si taky nedovolí označit konečné vyúčtování jako „předpis záloh“, že ano.

lake