EP píše: „… dluhy, které mají na nabyvatele jednotky přejít jsou závadou, která není zapsána ve veřejném seznamu a která na nabyvatele přejde, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno.“.

To jsou jen pohádky ovčí babičky paní Pavly Schodelbauerové. Bohužel plave v právní teorii a neumí rozeznat věcná práva od závazkových (obligačních) práv. Fantazie má dost, ale právo je o něčem jiném než o vymýšlení neuvěřitelných zápletek. Snad by mohla raději sepsat něco o Harry Potterovi.

• „Pohledávku má věřitel vůči dlužníkovi. Tento právní poměr se řídí pouze obligačním právem, které ustanovuje, jak pohledávka vzniká a jakým způsobem a kdy je dlužník povinen věřiteli plnit na vyrovnání jeho pohledávky svůj dluh. O splnění své pohledávky může věřitel žalovat pouze dlužníka.“
  ELIÁŠ, K. a kol.: Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. Ostrava: Sagit, 2012

K rozdílu mezi obligačními a věcnými právy viz texty pro první ročník práv, namátkou:  http://amapro.cz/…avazkova.php. Pouze věcnými právy (nikoliv obligačními) se zabývá např. § 1107 nObčZ:

• "Kdo nabude vlastnické právo, přejímá také závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu; jiné závady přejímá, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon.
  (§ 1107 nObčZ)

Závadou váznoucí na věci ovšem není dluh, který má dosavadní vlastník jednotky vůči SVJ. To nepatří mezi věcnápráva, nýbrž jde o obligační (závazkové) právo, působící mezi dvěma osobami navzájem. S vlastnictvím jakékoliv věci to nemá žádnou spojitost. „Závadou na věci“ zákonodárce samozřejmě mínil něco jiného:

• věcná břemena, zástavní práva a omezení, zapsaná v katastru,
• práva vzniklá zákonným způsobem, avšak nezapsaná v katastru (právo telekomunikační společnosti či distributora elektrické energie ke zřízení a provozování rozvodů pod povrchem, nad zemí či v budově).
• předkupní právo věcné,
• povinnost opravovat a udržovat nemovitost, aby sloužila kolaudačnímu účelu a aby se nestala zdrojem ohrožení zdraví či majetku,
• rovněž další povinnosti, např. povinnost nabyvatele národní kulturní památky udržovat ji v řádném stavu.

Takže je zcela zjevné, že vývody paní Schodelbauerové a Kabelkové nemají žádný racionální ani zákonný podklad a plynou pouze z neznalosti práva.

Pro úplnost uvádím triviální skutečnost, že, že ani současná legislativa, ani nObčZ nestanoví povinný přechod jakéhokoliv dluhu na nabyvatele jednotky. K přechodu dluhu dosavadního vlastníka jednotky může samozřejmě dojít na základě soukromoprávní dohody s nabyvatelem jednotky – půjde o cesi (převzetí dluhu) mezi dvěma osobami.

lake