Pane salve, Váš konkrétní případ jste nepopsal natolik jednoznačně, abych se mohl pokusit odhadnout jaké jsou Vaše šance. V obdobných nejasných případech radívám složit částku do úschovy.

Je třeba vyjít ze znění zákona. Ustanovení § 15 odst. 2 stanoví jednoznačně podmínku pro výběr záloh na správu takto: „Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech.“

• Podívejme se na zálohy na odměny výboru.
SVJ je při stanovení záloh na následující období povinno Vám tvrdit a prokazovat, že tato záloha je nutná právě ve stanovené výši. Buď Vám k tomu předloží smlouvy o výkonu funkce s členy výboru, ve kterých je ustanovení o výši odměny a termínu výplaty, nebo existuje usnesení shromáždění o výši každoroční odměny, nebo alespoň výbor může doložit z účetnictví, že v uplynulých x letech dostávali členové výboru celkem pravidelně odměnu ve výši yyyy Kč ročně. Pokud SVJ nic z toho nedoloží, pak zjevně nejde o náklad který bude nutné vynaložit. V tom případě reklamujte předpis záloh, neboť částka není naplánována jako prokazatelně nutná, nýbrž byla stanovena nekontrolovatelně na základě libovůle.

Vícekrát jsem zde upozorňoval, že vlastníci jednotek mají trvat na sestavení a schválení finančního plánu příjmů a výdajů (Reserve Study). Ten je podkladem pro rozpis záloh. Z něj byste lehce vyčetl jaké odměny a ke kterému datu mají být vypláceny. Nemáte-li schválenou a vytištěnou Reserve Study v ruce, jste vydán na milost a nemilost členům výboru. Záleží jen na tom, co si dodatečně vymyslí ohledně termínů výplat a jaký antedatovaný „zápis ze schůze výboru“ dodatečně vypracují a předloží soudu jako neprůstřelný důkaz.
.............­.............­.............­.............­.............­.............­.............­..

• Vraťme se k rozboru Vaší současné situace.
Je možno na ni hledět ze tří různých hledisek. Které platí nevím – neznám detaily.

• (1) Možný právní stav: Zálohy na odměny byly vybírány jako krátkodobá záloha, avšak nebyly v průběhu účetního období použity na plánovaný účel. Důvod, k němuž byla záloha vybírána, odpadl. Jde tedy o typické bezdůvodné obohacení SVJ a to je povinno celou přijatou zálohu vydat.
• (2) Možný právní stav s přihlédnutím ke znění Vašich stanov: Zálohy na odměny byly vybírány jako krátkodobá záloha, avšak nebyly v průběhu účetního období použity na plánovaný účel. SVJ nevypořádá tento přeplatek, ale použije celou částku jako Vaši zálohu (na tentýž účel) pro rok 2013. Máte tedy na zálohách „předplaceno“. V roce 2013 SVJ není oprávněno vybírat na stejný účel zálohu opakovaně, protože by to bylo v rozporu s § 15 odst. 2 ZoVB. V r. 2013 nejste tedy povinen již hradit nic.
• (3) Možný právní stav označený jako katastrofický: Výbor bude tvrdit, že přijaté zálohy jsou dlouhodobou zálohou. Budou použity na účel, ke kterému byly vybrány, a to ve vzdálené budoucnosti. Například tak, že odměna za pětiletou činnost výboru v letech 2010–2014 bude vyplacena až ke dni 31.12.2014 sou­hrnně. Pokud jste v předpisu záloh neměl výslovně uvedeno, že jde o krátkodobou zálohu, a nebyl určen termín výplaty v každém roce, pak máte VELKÝ problém. Jak soudu Vaše tvrzení prokážete?

.............­.............­.............­.............­.............­.............­.............­..

• Na závěr ještě o podivuhodném pojmu „nevratná záloha“.
Pojem nevratná záloha je naprosto absurdní a nikdo, kdo má alespoň špetku rozumu, by neměl strpět, aby takové stanovy byly přijaty a zůstaly v platnosti. Nikdo by se neměl dobrovolně nechat připravit o právo požadovat sám za sebe vrátit zálohu, jejíž důvod odpadl.

Představme si, že by vám nabídl takovou smlouvu distributor elektřiny: stanoví zálohy podle své úvahy, ale zároveň prohlásí, že přeplatky Vám nikdy nebude vracet. Jedině když s tím budou souhlasit všichni odběratelé v celé ulici. To přece není normální jednání, na toto by nikdy nikdo myslící nepřistoupil. Proč se tedy členové SVJ chovají jako ovce?

_{Tento pojem byl řešen v judikatuře Nejvyššího soudu, viz rozsudek 32 Cdo 4604/2007:
„Zálohou je v občanskoprávních vztazích míněna část platby poskytnutá předem, zpravidla před vznikem práva na zaplacení konečné platby smlouvou sjednané (ceny kupní, ceny díla, provize atd.), případně platba uhrazená ještě před uzavřením určité smlouvy (viz § 498 obč. zák.). Právním důvodem k poskytnutí zálohy je závazek k úhradě určité (konečné) sumy vyplývající z konkrétního smluvního ujednání. Principielně platí, že odpadne-li (nenastane-li) právní důvod, na jehož základě byla záloha jako částečné plnění poskytnuta, je třeba ji vrátit, není-li ve smlouvě dohodnuto jinak (viz též rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 890/2002). Z tohoto hlediska nelze odvolacímu soudu vytknout jakékoli pochybení, hodnotí-li pojem nevratná záloha jako vnitřně rozporný.“}

lake