§ 11 odst. 3 nic neřeší situaci, kdy je v zápisu ze schůze uvedeno, že usnesení bylo přijato, ač nebylo dosaženo předepsané většiny. To speciálně znamená, že se v dané situaci nepoužije ani poslední věta § 11 odst. 3 (lhůta). Běh 6měsíční lhůty je v takovém připadě irelevantní.

Nebo snad některý ze soudů vyšších stupňů (zmiňovaná „konstantní“ judikatur) rozhodl, že uplynutím 6měsíční lhůty jsou zhojeny veškeré vady rozhodování právnické osoby?

Takže klid: Vždy je třeba zkoumat, zda se jedná o situaci, na niž dopadá § 11 odst. 3, který se použije toliko „Při rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody“

Pokud tato situace předvídaná shora citovanou částí § 11 odst. 3 nenastala, pak na ni nedopadá a nemůže dopadat 6měsíční lhůta, tím méně může dojít k nějakému samočinnému zhojení vad během lhůty.

Jinak řečeno, vadné rozhodnutí zůstává vadným rozhodnutím.