Snaha o zpětné hledání chyb v usnesení je jednak zbytečná, jednak právně nevymahatelná.

• Zbytečná je proto, že nelze pomocí práva zpětně vrátit stav před opravou. Buď je to nemožné, nebo jedině s podstatně vyššími náklady, než stála celá oprava. Vše by samozřejmě zaplatili vlastníci jednotek. O co tedy jde?

• Právně nevymahatelná je proto, že justice nebude chránit jednotlivce, který se nedovedl ozvat zákonem předvídaným způsobem, a hlavně se neozval včas. Soudy chrání zejména další osoby, které se usnesením řídily v dobré víře.

Ohledně platnosti usnesení, které nebylo včas napadnuto, jsem napsal několik příspěvků s uvedením konkrétních rozsudků Nejvyššího soudu a Ústavního soudu: http://www.portalsvj.cz/…BEdy+zhojeny

Ten, kdo byl přítomen na shromáždění, měl zákonnou lhůtu celých šest měsíců na to, aby se bránil zákonnými prostředky a poukázal na chybu v hlasování: buď svoláním dalšího shromáždění, nebo se mohl rovnou obrátit na soud (s žádostí o rozhodnutí že usnesení nepřijaté potřebnou většinou nemá právní účinky).

Tazatel však neučinil nic z toho. Nechal uplynout zákonnou lhůtu, nechal SVJ provést opravu za 250000 Kč. Dodatečně přichází s předem ztraceným návrhem na trestní stíhání. Zbytečné gesto.

Ano, nápad s trestním oznámením je předem odsouzen k nezdaru. Psal jsem o tom zde vícekrát. Člen výboru nemá zákonnou trestně právní odpovědnost za neřádné hospodaření. Takovou odpovědnost by měl pouze na základě soukromoprávní písemné smlouvy o výkonu funkce. Pokud se někdo domnívá opak – prosím: ať tedy cituje zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

lake