Mně naopak tato diskuze přijde dost zásadní a vracet jsem se k ní chtěla, leč pracovní vytížení nedovolilo většinou ani číst, natož psát. Tak snad nebude nikomu vadit, když se k diskuzi vrátím a pokusím se vyvodit několik závěrů.

k prvnímu „puntíku“

Anonymní auditor zmínil účet 511 proto, že se zabýval porovnáním mnou prezentovaného rozvahového způsobu účtování a způsobu účtování prezentovaného paní Klainovou na jí odkazovaných stránkách ve druhém příspěvku této diskuze. Paní Klainová a valná většina odborné literatury (zde také odkazované) přímo účet 511 pro opravy a udržování doporučuje.

Jak jsem zahlédla v nějakém Vašem aktuálnějším příspěvku, již jste problém pochopil. Takže pro ostatní: Účet 511 je účet, který účetní programy natahují do rozvahy pod položku „A.II.5. Opravy a udržování“. Ta podle Vyhlášky 504/2002 Sb. obsahuje náklady na opravy a udržování majetku, ke kterému má účetní jednotka právo vlastnické nebo jiné právo k majetku a je povinna o něm účtovat dle § 28 zákona.

Je-li možno pod položku „A.II.5. Opravy a udržování“ účtovat pouze opravy majetku, o kterém je jednotka povinna účtovat, pak tam prostě opravy cizího majetku být nemohou, neboť jestliže hlavní činnost SVJ, tedy správa, opravy a údržba domu není dostatečným důvodem k tomu, aby SVJ účtovalo o domě, nemůže účtovat o jeho opravách na 511. Vyhláška hovoří jasně, „a“ je spojka souřadicí a v tomto kontextu znamená „a zároveň“.

U jiných pětek takto přísně stanovená pravidla nejsou, opravy a udržování majetku vlastníků z titulu správy domu na ně tedy patrně účtovat lze. Ale o jiných pětkách u oprav a údržby ani odborná literatura, ani odkazované webové stránky nehovoří.

Znovu bych ráda zdůraznila, že k problému rozvahové x výsledkové účtování přistupuji stylem „žít a nechat žít“, když vím, že přes finanční úřady prostřednictvím daňových přiznání oba způsoby běžně prochází a jak mi bylo opakovaně sděleno na FÚ i na FŘ, esvéjéčkama se nikdo nezabývá.

Celá tato diskuze se rozjela především proto, že můj rozvahový způsob je opakovaně kritizován a označován jako nezákonný. Nedočkala jsem se ale ani jediného argumentu, na základě kterého paragrafu, a to přesto, že jsem prezentovala naopak veškeré podklady pro jeho obhájení. Na druhou stranu jsem se ale nedočkala odpovědí na otázky, které by legalizovaly konkrétní prezentovaný způsob výsledkový.

Pokud teď tedy odhlédnu od oprav, kde jsem stanovisko své i „anonymního auditora“ snad jasně vysvětlila (neúčtuji o majetku, nemohu účtovat o jeho opravách na 511 neboli pod položku „A.II.5. Opravy a udržování“), tak se musíme vrátit k hledisku daňovému.

Jestli se nepletu, tak jsme se někde níže shodli na tom, že při výsledkovém způsobu účtování nelze výnosy vzniklé čerpáním záloh na základě žádného známého paragrafu osvobodit od daně, a že jedinou legální cestou je náklady na tyto výnosy považovat za výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně, s nutností podat daňové přiznání. Toto však neříká ani odborná literatura, ani odkazované webové stránky (teď už možná jo, nevím, prý jsou znepřístupněné).

Takže si nemohu pomoci, ale dle mého názoru výsledkový způsob tak, jak byl prezentován, tedy bez nutnosti bezpodmínečně a v každém případě podat daňové přiznání, je v hrubém rozporu se Zákonem o daních z příjmů. A patrně by bylo dobré vzít v úvahu i to, že jsem zde byla opakovaně upozorněna na to, že poplatky na účtě nejsou výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů a je tedy potřeba i v tomto případě je v DP vyďobnout (což já samozřejmě vím a dělám, viz můj příspěvek o DP).

k druhému „puntíku“

Zde jsem nepochopila, co jste chtěl říci. V první větě citujete auditora, který větou „vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku, nikoli na náklady SVJ“ přesně opsal Zákon o vlastnictví bytů §15 odstavec 1 věta první a doplnil to, co zákon neříká, což opravdu neříká. Je-li přesná citace zákona a objektivně pravdivé tvrzení nesprávným názorem, pak asi nemá smysl pokračovat v diskuzi.

Poté pan auditor uvedl příklad pro aplikaci tohoto vývodu na čtyřbytovkách. Já bych ji rozšířila – vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku i v domech družstev uvedených v ZoVB § 24 odst. 1 a 2, kde SVJ ještě nevzniklo, neboť spoluvlastnický podíl družstva na společných částech domu se nesnížil na méně než jednu čtvrtinu. O nákladech SVJ se tedy nedá hovořit, přesto paragraf platí, vlastníci k přispívání na náklady spojené se správou domu a pozemku žádné SVJ nepotřebují.

Mám trochu problém s Vaší větou „správu domu financovat, včetně nákladů právnické osoby, vzniklé ze zákona k provádění této správy“. Ze zákona vyplývá i nutnost osoby pověřené správou domu (správce) do doby než se správy ujme SVJ. Například u družstev by mi z toho vyplýval nebezpečný vývod, že se má dům podílet na veškerých nákladech družstva jako právnické osoby, určené dle zákona k provádění této správy, nikoli jen na nákladech správy konkrétního domu a pozemku.

Dále, jestliže vlastníci jednotek jsou povinni dle ZoVB přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku, a vzorové stanovy přímo deklarují zajištění vedení účetnictví jako činnost spojenou se správou domu a pozemku, nevidím důvod, proč by měli sbírat šrot. Je to náklad na činnost spojenou se správou domu a pozemku, tudíž přímo hraditelný ze záloh na tuto činnost a jeho rozvahovému účtování nic nebrání.

Jestliže je tedy zajištění vedení účetnictví činnost spojená se správou domu a pozemku, je úplně fuk, jestli na ni vlastníci jednotek přispějí dle §15 nebo se na ní budou podílet dle §13. Oba paragrafy hovoří o správě domu a nákladech na ni, nikoli o nákladech SVJ. Ve vývodech auditora ani svých tedy chybu nevidím, vše je podloženo přesnými citacemi zákona a vzorových stanov.

Navíc, pokud dobře koukám, auditor evidentně neměl nic proti výsledkovému účtování „statutárních nákladů“, jen je doporučoval ponechat projít do hospodářského výsledku a popsat toto v příloze k účetní závěrce, když nenašel (stejně jako já) důvod účtovat jedny náklady na správu rozvahově a druhé náklady na správu výsledkově s čerpáním záloh.

k třetímu „puntíku“

Domnívám se, že tady došlo k (v praxi velmi častému) nepochopení účetního pohledu. Dle mého názoru měl auditor problém jednak se zařazením pod položku Výkazu zisku a ztráty, potažmo číslem účtu, zde 649, a také jeho (literaturou i odkazovanými webovkami) doporučovaným pojmenováním „čerpání záloh“. V účetnictví se čerpání záloh v odběratelsko-dodavatelských vztazích účtuje výhradně rozvahově, slova „záloha“ a „výkaz zisku a ztráty“ do jedné věty prostě nepatří.

Kdyby byla operace popsána „příspěvek na náklady“ (tím pádem korespondující se ZoVB) a účtována na účet členských příspěvků, asi by se vyjádřil trochu jinak. Nevím, daňovému hledisku by to nepomohlo ani neublížilo. Pro porovnávané konkrétní příklady měl ale pan expert pravdu v tom, že to nesedí, s účetními předpisy to nekoresponduje a žádný „logický účetní mezikrok“ to nezachrání.

ZÁVĚR

Vzhledem k tomu, že ve vzorových stanovách jsou veškeré činnosti prováděné či zajišťované SVJ deklarovány jako náklady na činnosti spojené se správou domu a pozemku, a protože zúčtování záloh obecně probíhá v účetnictví rozvahově, nebyla jsem opět přesvědčena ani o nezákonnosti rozvahového způsobu účtování, ani o jakékoli chybě z hlediska daňového.

Naopak, jak opakovaně upozorňuji, výsledkový způsob účtování bez vyzdvihnutí povinnosti SVJ podat bezpodmínečně daňové přiznání s tím, že je ještě potřeba náklady rozčlenit na výdaje vynaložené a nevynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, je časovanou bombou z hlediska Zákona o daních z příjmů, když výnosy z čerpání záloh podle mě nijak jinak než podle §24 odstavec 3) ze základu daně dostat nelze.

A znovu – nesnažím se potopit výsledkový způsob účtování, snažím se najít správnou cestu. Jsem otevřená podloženým argumentům, které budou křížem krážem v souladu se Zákonem o vlastnictví bytů, Vzorovými stanovami (jakožto názorem zákonodárce), Zákonem o účetnictví, Vyhláškou 504/2002 Sb., ČÚS 401–414 a Zákonem o daních z příjmů, když jsem přesvědčena, že rozvahový způsob účtování za uvedených podmínek toto vše splňuje.