Zákonodárce má zjevně na mysli hlášení změn souhrnného počtu všech osob, které mají v bytě domácnost, nikoliv změnu počtu či složení jednotlivých domácností. (V jednom bytě mohou být např. čtyři domácnosti složené z osob A+B+C+D, E+F, G, H, vlastník bytu hlásí změnu celkového počtu osob, tj. pokud se původní počet 8 sníží na 6, hlásí „změna počtu osob: minus dva“. Změna ve složené domácností není rozhodná, takže nehlásí změnu, nastane-li např. nové složení domácností A+B+C+D, E+F, G+H.)

Domněnka pana Neználka, že by snad vlastník bytu měl zkoumat, zda složení jednotlivých domácností v jeho bytě se změnilo či nikoliv, nemá oporu v ObčZ.