72/1994 Sb. - Zákon o vlastnictví bytů

Číslo

72/1994 Sb.

Název

Zákon o vlastnictví bytů

Text

72/1994 Sb.

ZÁKON

ze dne 24. března 1994,

kterým  se  upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé
vlastnické  vztahy  k  bytům  a  nebytovým prostorům a doplňují některé
zákony (zákon o vlastnictví bytů)


Změna: 273/1994 Sb.

Změna: 280/1996 Sb.

Změna: 97/1999 Sb.

Změna: 103/2000 Sb.

Změna: 229/2001 Sb.

Změna: 451/2001 Sb.

Změna: 320/2002 Sb.

Změna: 437/2003 Sb.

Změna: 171/2005 Sb.

Změna: 179/2005 Sb.

Změna: 296/2007 Sb.

Změna: 345/2009 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Obecná ustanovení

§ 1

Předmět a rozsah úpravy

(1) Tento zákon upravuje spoluvlastnictví budovy, u něhož spoluvlastník
budovy  je  vlastníkem  bytu  nebo  nebytového prostoru jako prostorově
vymezené  části  budovy  a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných
částí budovy.

(2)  Zákon  upravuje  vznik spoluvlastnictví budovy, práva a povinnosti
vlastníků   bytů   a   nebytových  prostorů,  jejich  vzájemné  vztahy,
spoluvlastnictví  společných  částí budovy a některá práva a povinnosti
stavebníků  při  výstavbě  bytů  a  nebytových  prostorů  v  budově  ve
spoluvlastnictví podle tohoto zákona.

(3) Zákon upravuje též práva a povinnosti jiných subjektů v souvislosti
se  vznikem  a  s převodem nebo přechodem spoluvlastnictví budovy podle
odstavce 1.

(4) Spoluvlastnictví budovy a vlastnictví bytu nebo nebytového prostoru
v ní podle tohoto zákona lze nabýt pouze v budovách, které mají alespoň
dva byty nebo dva samostatné nebytové prostory nebo alespoň jeden byt a
jeden samostatný nebytový prostor.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)  budovou  trvalá  stavba  spojená  se zemí pevným základem, která je
prostorově   soustředěna   a  navenek  uzavřena  obvodovými  stěnami  a
střešními   konstrukcemi   s   nejméně   dvěma   prostorově  uzavřenými
samostatnými užitkovými prostory, s výjimkou hal. Rozhodnutím vlastníka
za  budovu  lze považovat rovněž sekci se samostatným vchodem, pokud je
samostatně  označena  číslem  popisným  a  je  tak  stavebně  technicky
uspořádána, že může plnit samostatně základní funkci budovy.

b)  bytem  místnost  nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí
stavebního úřadu určeny k bydlení,

c) nebytovým prostorem místnost nebo soubor místností, které jsou podle
rozhodnutí  stavebního  úřadu  určeny  k  jiným  účelům  než k bydlení;
nebytovými  prostory  nejsou  příslušenství  bytu^1) nebo příslušenství
nebytového prostoru ani společné části domu,

d)  domem  s  byty  a nebytovými prostory ve vlastnictví taková budova,
která je ve spoluvlastnictví podle tohoto zákona (dále jen "dům"),

e)  rozestavěným  bytem  místnost  nebo  soubor  místností,  určených v
souladu  se  stavebním povolením k bydlení, pokud je rozestavěn v domě,
který  je  alespoň  v  takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek
uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,

f)  rozestavěným  nebytovým  prostorem  místnost nebo soubor místností,
určených v souladu se stavebním povolením k jiným účelům než k bydlení,
pokud  je  rozestavěn  v  domě,  který  je  alespoň  v  takovém  stupni
rozestavěnosti,  že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní
konstrukcí,

g)  společnými  částmi  domu  části  domu  určené pro společné užívání,
zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody,
schodiště,  chodby,  balkóny,  terasy,  prádelny,  sušárny, kočárkárny,
kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody tepla, rozvody teplé a studené
vody,    kanalizace,   plynu,   elektřiny,   vzduchotechniky,   výtahy,
hromosvody,  společné  antény, a to i když jsou umístěny mimo dům; dále
se  za  společné  části domu považují příslušenství^1a) domu (například
drobné  stavby)  a  společná zařízení domu (například vybavení společné
prádelny),

h)  jednotkou  byt  nebo  nebytový  prostor  nebo  rozestavěný byt nebo
rozestavěný  nebytový  prostor  jako  vymezená  část  domu podle tohoto
zákona,

i)  podlahovou  plochou  bytu  nebo rozestavěného bytu podlahová plocha
všech  místností, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu nebo
rozestavěného bytu,

j) podlahovou plochou nebytového prostoru nebo rozestavěného nebytového
prostoru  podlahová  plocha  všech  místností  nebytového prostoru nebo
rozestavěného  nebytového  prostoru  včetně  ploch  určených výhradně k
užívání  s  nebytovým  prostorem,  popřípadě  s  rozestavěným nebytovým
prostorem;  do  této  plochy  se  započítává jednou polovinou podlahová
plocha   vnitřních   ochozů   a   jiných  ploch,  které  jsou  součástí
meziprostoru,

k)  zastavěným  pozemkem  pozemek  zastavěný  bytovým domem, ohraničený
obvodem bytového domu.

§ 3

(1)  Pokud  tento  zákon  nestanoví jinak, práva a povinnosti vlastníků
budov  a  práva  a  povinnosti spoluvlastníků domu a vlastníků jednotek
(dále  jen  "vlastník  jednotky")  upravuje  občanský  zákoník. Není-li
předmětem  spoluvlastnictví  jednotka, ustanovení občanského zákoníku o
podílovém spoluvlastnictví,^2) se nepoužijí.

(2)  Právní  vztahy  k  jednotkám  se řídí, pokud tento zákon nestanoví
jinak,  ustanoveními  občanského  zákoníku a dalších právních předpisů,
které se týkají nemovitostí.

§ 4

Prohlášení vlastníka budovy

(1)  Vlastník  budovy  svým  prohlášením (dále jen "prohlášení") určuje
prostorově  vymezené  části  budovy,  které  se za podmínek stanovených
tímto  zákonem  a v souladu se stavebním určením stanou jednotkami [§ 2
písm.  h)] a společnými částmi domu [§ 2 písm. g)]. Prohlášení musí mít
písemnou  formu.  Prohlášení  je  povinnou  přílohou návrhu na povolení
vkladu  vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě smlouvy o
převodu první jednotky v domě.

(2) Prohlášení podle odstavce 1 musí obsahovat

a)  označení budovy údaji podle katastru nemovitostí,^3) číslo jednotky
včetně jejího pojmenování a umístění v budově,

b)  popis  jednotek,  jejich  příslušenství,  podlahovou plochu a popis
jejich vybavení,

c)  určení  společných  částí  budovy,  které budou společné vlastníkům
všech  jednotek  a určení společných částí budovy, které budou společné
vlastníkům jen některých jednotek,

d)  stanovení spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných
částech budovy (§ 8 odst. 2),

e)  označení  pozemku,  který  je  předmětem  převodu  vlastnictví nebo
předmětem jiných práv podle § 21, údaji podle katastru nemovitostí,^3)

f)  práva a závazky týkající se budovy, jejích společných částí a práva
k pozemku, která přejdou z vlastníka budovy na vlastníky jednotek,

g)  pravidla  pro  přispívání  spoluvlastníků domu na výdaje spojené se
správou,  údržbou a opravami společných částí domu, popřípadě domu jako
celku,

h)  pravidla  pro  správu  společných  částí  domu, popřípadě domu jako
celku, včetně označení osoby pověřené správou domu.

(3) K prohlášení se přikládají půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich
schémata,  určující  polohu jednotek a společných částí domu, s údaji o
podlahových plochách jednotek.

§ 5

Vznik a zánik vlastnictví jednotky

(1)    Vlastnictví    jednotky   podle   tohoto   zákona   spojené   se
spoluvlastnickým   podílem   na   společných  částech  domu  (dále  jen
"vlastnictví  jednotky")  vzniká vkladem prohlášení vlastníka budovy do
katastru  nemovitostí  nebo  výstavbou  jednotky  provedenou na základě
smlouvy o výstavbě podle tohoto zákona (dále jen "smlouva o výstavbě").

(2)  Vlastnictví  jednotky  může  vzniknout  rovněž  na  základě dohody
spoluvlastníků  budovy  nebo  rozhodnutí  soudu  o zrušení a vypořádání
podílového  spoluvlastnictví^3a)  budovy  nebo  na  základě dohody nebo
rozhodnutí  soudu  o  vypořádání  společného  jmění  manželů.^3b) Je-li
předmětem vypořádání podílové spoluvlastnictví budovy, může vlastnictví
jednotek    vzniknout   jen   po   předchozím   vypořádání   podílového
spoluvlastnictví  budovy  tak,  že  velikost  spoluvlastnických  podílů
budovy  se  rovná  velikosti  spoluvlastnických  podílů  na  společných
částech  domu  stanovených  podle  § 8 odst. 2. To platí obdobně, je-li
předmětem vypořádání společného jmění manželů budova.

(3)  Dohoda  o  vypořádání  nebo  rozhodnutí soudu o zrušení podílového
spoluvlastnictví,  popřípadě o vypořádání společného jmění manželů musí
obsahovat  i náležitosti stanovené pro prohlášení uvedené v § 4 odst. 2
a 3.

(4)  Vznikem  vlastnictví  jednotek  nebo rozestavěných jednotek vzniká
spoluvlastnictví společných částí domu.

(5)  Způsobem  uvedeným  v odstavcích 2 až 4 nelze nabýt do vlastnictví
jednotku,  pokud  je  v  budově  alespoň  jeden  byt, jehož nájemcem je
fyzická osoba.

(6)  Vlastníci  všech  jednotek  v  domě mohou uzavřít dohodu o tom, že
vlastnictví  jednotek změní na podílové spoluvlastnictví budovy. Dohoda
musí  mít  formu  notářského zápisu. Vkladem spoluvlastnického práva do
katastru  nemovitostí  podle  této dohody zaniká vlastnictví jednotek a
vzniká  podílové  spoluvlastnictví  budovy.  Velikost spoluvlastnických
podílů  na  budově  se  rovná  velikosti  spoluvlastnických  podílů  na
společných částech domu.

(7)  Je-li  vlastníkem  všech  jednotek v domě jedna osoba, může formou
notářského  zápisu  prohlásit,  že ruší vymezení jednotek v domě a mění
vlastnictví  jednotek na vlastnictví budovy. Vkladem vlastnického práva
do  katastru  nemovitostí  podle  tohoto  prohlášení zaniká vlastnictví
jednotek a vzniká vlastnictví budovy.

ČÁST DRUHÁ

Převody vlastnictví jednotek a výkon vlastnického práva k jednotkám

§ 6

Smlouva o převodu vlastnictví jednotky

(1)   Smlouva  o  převodu  vlastnictví  jednotky  musí  kromě  obecných
náležitostí^4) obsahovat

a) označení budovy nebo domu údaji podle katastru nemovitostí,^3) číslo
jednotky včetně jejího pojmenování a umístění v budově,

b)  popis  bytu  nebo nebytového prostoru, jejich příslušenství, jejich
podlahová  plocha a popis vybavení bytu nebo nebytového prostoru, které
jsou smlouvou převáděny,

c)  určení  společných  částí domu včetně určení, které části domu jsou
společné vlastníkům jen některých jednotek,

d)  stanovení spoluvlastnického podílu vlastníka jednotky na společných
částech  domu  (§  8 odst. 2) včetně stanovení spoluvlastnického podílu
vlastníka  jednotky  na  společných  částech  domu, které jsou společné
vlastníkům jen některých jednotek,

e)  označení  pozemku,  který  je  předmětem  převodu  vlastnictví nebo
předmětem   jiných   práv   ve   smyslu  §  21,  údaji  podle  katastru
nemovitostí,^3)

f)  práva  a  závazky týkající se domu, jeho společných částí a práva k
pozemku,  která  přecházejí z dosavadního vlastníka budovy na vlastníka
jednotky.

(2)  Ke  smlouvě  se  přikládá  půdorys všech podlaží, popřípadě jejich
schemata,  určující  polohu  jednotek,  s  údaji o podlahových plochách
jednotek,  jakož  i písemný souhlas k převodu bytu uvedený v § 22 odst.
4, 5 a 7.

(3)  Nedošlo-li  k  podstatné  změně  v  charakteru  jednotky, musí být
zvláštní  náležitosti  uvedené  v  odstavci  1 písm. b), c), e), f) a v
odstavci   2   splněny,   pouze  jde-li  o  první  převod  jednotky  do
vlastnictví.

§ 7

Převodem  vlastnictví  k  první  jednotce za podmínek stanovených tímto
zákonem se mění vlastnictví dosavadního vlastníka budovy na vlastnictví
zbývajících   nepřevedených  jednotek  v  domě  a  na  spoluvlastnictví
společných  částí  domu.  Ustanovení  § 6 platí pro převody vlastnictví
těchto jednotek obdobně.

§ 8

Vlastnictví společných částí domu

(1)  Společné  části  domu  jsou v podílovém spoluvlastnictví vlastníků
jednotek.  S  převodem  nebo  přechodem  vlastnictví  jednotky přechází
spoluvlastnické právo ke společným částem domu.

(2)  Velikost  spoluvlastnických  podílů  na společných částech domu se
řídí  vzájemným  poměrem  velikosti podlahové plochy jednotek k celkové
ploše  všech jednotek v domě. Obdobně se postupuje i u společných částí
domu,   které   jsou  ve  spoluvlastnictví  vlastníků  pouze  některých
jednotek.

Společenství vlastníků jednotek

§ 9

nadpis vypuštěn

(1)  Společenství  vlastníků  jednotek  (dále  jen  "společenství")  je
právnická  osoba,  která  je  způsobilá  vykonávat práva a zavazovat se
pouze  ve  věcech  spojených se správou, provozem a opravami společných
částí  domu  (dále  jen  "správa domu"), popřípadě vykonávat činnosti v
rozsahu  tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných
částí  domu,  které  slouží  i  jiným  fyzickým nebo právnickým osobám.
Společenství  může  nabývat  věci,  práva, jiné majetkové hodnoty, byty
nebo nebytové prostory pouze k účelům uvedeným ve větě první.

(2)  Se  souhlasem vlastníka jednotky je společenství oprávněno sjednat
smlouvu    o    zástavním   právu   k   jednotce   včetně   příslušných
spoluvlastnických  podílů  na společných částech domu, a to k zajištění
pohledávek  vyplývajících  z  úvěru  poskytnutého na náklady spojené se
správou  domu.  Vlastníci  jednotek  ručí  až  do výše ceny jednotky za
závazky vyplývající z této smlouvy.

(3)  Společenství  vzniká  v  domě  s  nejméně pěti jednotkami, z nichž
alespoň  tři  jsou  ve  vlastnictví  tří  různých  vlastníků, a to dnem
doručení  listiny s doložkou o vyznačení vkladu do katastru nemovitostí
nebo  jiné  listiny, kterou příslušný státní orgán osvědčuje vlastnické
vztahy k jednotce, poslednímu z těchto vlastníků. Příslušný katastrální
úřad vyrozumí ostatní vlastníky jednotek o provedení vkladu vlastnictví
jednotky do katastru nemovitostí. Další osoby, které nabyly vlastnictví
k  jednotce  jiným  způsobem  než smlouvou, jsou povinny o tom uvědomit
původního vlastníka budovy.

(4)  Pokud  družstvo  uvedené  v  § 24 odst. 1 a 2, které bylo původním
vlastníkem   budovy,  nebo  družstvo  vzniklé  vyčleněním  z  původního
družstva  podle  §  29  plní  povinnosti  správce  podle  §  9 zákona o
vlastnictví   bytů  platného  před  účinností  tohoto  zákona,  vznikne
společenství  až  prvním  dnem  kalendářního  měsíce  následujícího  po
měsíci,   v  němž  budou  družstvu  doručeny  listiny  dokládající,  že
spoluvlastnický  podíl na společných částech domu se snížil na méně než
jednu  čtvrtinu. Do doby vzniku společenství se použijí ustanovení § 9,
11  a  §  15  odst.  2  zákona o vlastnictví bytů platná před účinností
tohoto zákona.

(5)  Členství  ve společenství vzniká a zaniká současně s převodem nebo
přechodem vlastnictví jednotky. Spoluvlastníci jednotky jsou společnými
členy společenství.

(6)  Vlastníci jednotek, kteří nabyli vlastnictví k jednotce nejpozději
dnem  vzniku  společenství  za  podmínek  stanovených  v odstavci 3, se
stávají členy společenství dnem jeho vzniku. Členství dalších vlastníků
jednotek ve společenství vzniká dnem nabytí vlastnictví k jednotce.

(7) Orgány společenství jsou

a) shromáždění vlastníků jednotek (dále jen "shromáždění"),

b)  výbor  společenství  (dále jen "výbor") nebo ten vlastník jednotek,
kterého  v  případě,  že  není zvolen výbor, shromáždění pověří výkonem
funkce výboru (dále jen "pověřený vlastník"),

c) další orgány podle stanov společenství.

(8)   Shromáždění  je  nejvyšším  orgánem  společenství.  První  schůze
shromáždění  se  musí  konat  nejdéle  do 60 dnů po vzniku společenství
(odstavec  3);  svolá  ji  původní  vlastník  budovy.  Na  této  schůzi
shromáždění  schvaluje  stanovy společenství a volí orgány společenství
podle odstavce 7 písm. b) a c). Tato schůze se může konat jen za účasti
notáře,  který  o  jejím průběhu, volbě a složení orgánů společenství a
schvalování stanov pořídí notářský zápis, jehož přílohu tvoří schválené
stanovy   společenství.  Náklady  na  činnost  orgánů  společenství  se
považují za náklady společenství spojené se správou domu.

(9)  Pokud  se  nesejde  shromáždění  k  volbě orgánů společenství nebo
nejsou-li   tyto   orgány  zvoleny,  plní  funkci  orgánů  společenství
vlastník,  jehož  spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí
nejméně  jednu polovinu, jinak vlastníci jednotek, kteří se stali členy
společenství dnem jeho vzniku.

(10)  Pokud  shromáždění neschválí stanovy společenství, řídí se právní
poměry  společenství  vzorovými  stanovami  vydanými nařízením vlády. V
případech  družstev  uvedených  v § 24 odst. 1 a 2, která byla původním
vlastníkem   budovy  a  vykonávají  správu  domu,  plní  funkci  orgánů
společenství  toto  družstvo  až do doby, kdy budou orgány společenství
zvoleny.

(11)  Výbor je výkonným orgánem společenství; musí mít alespoň 3 členy.
Výbor  nebo  pověřený  vlastník rozhodují o věcech spojených se správou
domu,  pokud  si  rozhodnutí  v  těchto  věcech  nevyhradí shromáždění.
Funkční  období  výboru nebo pověřeného vlastníka určují stanovy, nesmí
však přesáhnout 5 let.

(12)  K  platnosti  zvolení  členů  výboru nebo pověřeného vlastníka je
zapotřebí,  aby na schůzi shromáždění byli přítomni vlastníci jednotek,
kteří mají většinu hlasů. Člen výboru nebo pověřený vlastník je zvolen,
hlasuje-li  pro  něj  nadpoloviční  většina  hlasů všech vlastníků. Při
hlasování  je  rozhodující  velikost spoluvlastnických podílů vlastníků
jednotek na společných částech domu (§ 8 odst. 2).

(13)  Statutárním orgánem společenství je výbor nebo pověřený vlastník.
Za  výbor  jedná navenek jeho předseda, kterého výbor zvolí z řad členů
výboru.  Jde-li  o  písemný  právní  úkon,  musí být podepsán předsedou
výboru  a  dalším  členem  výboru.  Je-li  statutárním orgánem pověřený
vlastník, postačí k písemnému právnímu úkonu jeho podpis.

(14) Stanovy společenství musí obsahovat

a) sídlo společenství a jeho název, který musí obsahovat označení domu,
pro který vzniklo, a musí v něm být obsaženo slovo "společenství",

b) předmět činnosti, kterým je správa domu,

c)  orgány  společenství,  jejich  práva  a  povinnosti a způsob jejich
svolávání,

d) práva a povinnosti členů společenství,

e) způsob úhrady nákladů spojených se správou domu,

f) způsob nakládání s majetkem společenství.

(15)  Společenství zaniká dnem zániku domu nebo v případech uvedených v
§ 5 odst. 6 a 7.

§ 9a

(1)  Společenství  je  oprávněno činit právní úkony, především uzavírat
smlouvy ve věcech předmětu své činnosti podle tohoto zákona, zejména k

a) zajištění dodávky služeb spojených s užíváním jednotek,

b) pojištění domu,

c)  nájmu  v  případech  nájmu  společných  částí  domu  a dále k nájmu
jednotek ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek.

(2)  Společenství  je  oprávněno rozhodovat o rozúčtování cen služeb na
jednotlivé vlastníky jednotek, není-li rozúčtování cen služeb stanoveno
zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu.

(3) Společenství je oprávněno vlastním jménem vymáhat plnění povinností
uložených  vlastníkům  jednotek  k tomu příslušným orgánem společenství
podle tohoto zákona.

§ 10

nadpis vypuštěn

(1)  Společenství  se  zapisuje  do  rejstříku  společenství  vlastníků
jednotek  vedeného soudem určeným zvláštním zákonem k vedení obchodního
rejstříku^5)  (dále  jen  "rejstřík").  Do  rejstříku  se zapisují tyto
údaje:

a) název společenství, jeho sídlo a identifikační číslo,

b) den vzniku společenství,

c)  orgány  společenství  a  jména  členů  výboru nebo jméno pověřeného
vlastníka.

(2) Výbor nebo pověřený vlastník jsou povinni do 60 dnů po svém zvolení
podat návrh na zápis do rejstříku. K návrhu na zápis se přikládá

a) výpis z katastru nemovitostí pro dům s byty a nebytovými prostory,

b)  notářský  zápis  o  průběhu  první  schůze shromáždění, na níž byly
schváleny  stanovy  společenství  a zvoleny orgány společenství, včetně
listiny osvědčující přítomnost vlastníků jednotek na této schůzi,

c) schválené stanovy společenství.

(3)  Zápis  do rejstříku se provede, jsou-li splněny náležitosti návrhu
podle  odstavce  2, i v případě, že nejsou dodrženy lhůty stanovené pro
konání první schůze shromáždění.

(4)  Nestanoví-li  tento zákon jinak, platí pro rejstřík, jeho vedení a
řízení  ve  věcech  rejstříku  obdobně ustanovení obchodního zákoníku a
občanského  soudního  řádu  vztahující  se  na  obchodní rejstřík, jeho
vedení a řízení ve věcech obchodního rejstříku.

(5)  Společenství  předloží  přihlášku  k registraci místně příslušnému
správci daně^5a) do 30 dnů ode dne, kdy začalo pobírat příjmy podrobené
dani nebo mu vznikla povinnost srážet daň nebo zálohy na ni.

§ 11

nadpis vypuštěn

(1)   Společenství   musí   alespoň  jednou  ročně  konat  shromáždění.
Shromáždění  se  sejde  z podnětu výboru nebo pověřeného vlastníka nebo
vlastníků jednotek, kteří mají alespoň jednu čtvrtinu hlasů.

(2)   Shromáždění  je  schopné  usnášení,  jsou-li  přítomni  vlastníci
jednotek,  kteří  mají  většinu  hlasů; k přijetí usnesení je zapotřebí
nadpoloviční většiny přítomných hlasů.

(3)  Při  hlasování  je  rozhodující  velikost spoluvlastnických podílů
vlastníků   jednotek   na  společných  částech  domu  (§  8  odst.  2);
spoluvlastníci jednotky mají postavení vlastníka jednotky (jeden hlas).
Při  rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody,
rozhodne  na  návrh  kteréhokoli  vlastníka  jednotky  soud.  Jde-li  o
důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud,
aby  o  ní rozhodl. Právo je nutno uplatnit u soudu do 6 měsíců ode dne
přijetí rozhodnutí, jinak právo zanikne.

(4)  K přijetí usnesení o věcech, které jsou obsahem prohlášení podle §
4,  o  schválení  nebo  o  změně stanov, o uzavření smlouvy o zástavním
právu  k  jednotkám  a o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky
jednotek  podle  §  9a  odst.  2  je  zapotřebí  tříčtvrtinové  většiny
přítomných hlasů.

(5)  K  přijetí  usnesení  o  změně  účelu  užívání  stavby6) a o změně
stavby^7)  je  zapotřebí  souhlasu  všech  vlastníků jednotek. Jde-li o
modernizaci,  rekonstrukci,  stavební  úpravy^7a)  a  opravy společných
částí  domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost
spoluvlastnických  podílů na společných částech domu, postačuje souhlas
tříčtvrtinové  většiny  všech vlastníků jednotek. Ustanovení zvláštních
právních předpisů^7) tím nejsou dotčena.

(6)  Jsou-li  členy  společenství  pouze  tři  vlastníci  jednotek,  je
zapotřebí  k  přijetí  usnesení  podle  odstavců  2  a 4 souhlasu všech
vlastníků jednotek.

(7)  Všechny  změny,  které  se  týkají  označení  jednotek a velikosti
spoluvlastnických  podílů  na  společných částech domu, je společenství
povinno do 30 dnů oznámit katastrálnímu úřadu.

(8)  V  domě,  ve  kterém nevzniklo společenství, platí pro rozhodování
vlastníků jednotek přiměřeně ustanovení odstavců 1 až 6.

§ 12

Z  právních  úkonů  týkajících se společné věci jsou vlastníci jednotek
oprávněni   a   povinni   v   poměru   odpovídajícím  velikosti  jejich
spoluvlastnických podílů (§ 8 odst. 2).

Práva a povinnosti vlastníků jednotek

§ 13

(1)  Vlastník  jednotky  se  podílí  na  správě  domu  v rozsahu, který
odpovídá  jeho  spoluvlastnickému  podílu  na  společných částech domu,
není-li mezi vlastníky jednotek dohodnuto jinak.

(2)  Vlastník  jednotky  je  povinen  na svůj náklad odstranit závady a
poškození,  které  na  jiných  jednotkách  nebo společných částech domu
způsobil  sám  nebo  ti,  kteří  s  ním  jednotku  užívají. K zajištění
pravomocně  přisouzených  pohledávek  oprávněných vlastníků vzniklých z
neplnění  povinnosti  uvedené  ve  větě  prvé  vzniká  dnem právní moci
rozhodnutí soudu ostatním vlastníkům jednotek zástavní právo k jednotce
povinného vlastníka a na věcech movitých obdobně jako zástavní právo na
zajištění nájemného.^10)

(3)  Vlastník  jednotky nesmí provádět takové úpravy jednotky, jimiž by
ohrožoval   výkon  vlastnického  práva  vlastníků  ostatních  jednotek.
Úpravy,  jimiž se mění vzhled domu, může vlastník jednotky provádět jen
se  souhlasem  všech  vlastníků  jednotek. Ustanovení § 11 odst. 5 věty
druhé  platí  obdobně.  Úpravy, jimiž se mění vnitřní uspořádání domu a
zároveň  velikost  spoluvlastnických podílů na společných částech domu,
může  vlastník  jednotky  provádět jen na základě smlouvy o výstavbě (§
17)  uzavřené se všemi vlastníky jednotek v domě. Ustanovení zvláštních
právních předpisů^7) tím nejsou dotčena.

(4)  Pokud  to  nezbytně  vyžadují  úpravy,  provoz  a opravy ostatních
jednotek,  popřípadě  domu  jako  celku,  je  vlastník jednotky povinen
umožnit na předchozí vyzvání přístup do jednotky.

Vlastník  jednotky  je  povinen umožnit instalaci a údržbu zařízení pro
měření tepla a vody v jednotce a umožnit odečet naměřených hodnot.

(5)  O  nájmu  a  podnájmu  bytu  platí příslušná ustanovení občanského
zákoníku.^8)  O  nájmu  a  podnájmu  nebytového prostoru platí zvláštní
předpisy.^9)

(6) Jsou-li v domě prostory a zařízení, které slouží i jiným osobám než
vlastníkům  jednotek,  např. kotelny, výměníkové stanice, kryty civilní
ochrany, prádelny, sušárny a zařízení provozní povahy, přecházejí práva
a  povinnosti dosavadního vlastníka budovy, týkající se těchto prostorů
a  zařízení,  na  vlastníky  jednotek, popřípadě jejich právní nástupce
nabytím vlastnictví k jednotce.

(7)  Vlastníci  jednotek  ručí  za závazky společenství v poměru, který
odpovídá velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu.

§ 14

Zasahuje-li  vlastník  jednotky  do  práva ostatních vlastníků jednotek
takovým  způsobem,  že  podstatně  omezuje nebo znemožňuje jeho výkon a
nesplní  povinnosti  uložené  rozhodnutím  soudu,  může  soud  na návrh
společenství  nebo  na  návrh  některého  z  vlastníků  nařídit  prodej
jednotky.

§ 15

(1)  Vlastníci  jednotek  jsou  povinni přispívat na náklady spojené se
správou  domu  a  pozemku.  Pokud  dohoda neurčuje jinak, nesou náklady
poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2).

(2)  K  účelu uvedenému v odstavci 1 skládají vlastníci jednotek předem
určené  finanční  prostředky  jako zálohu. Výši záloh si určí vlastníci
jednotek   usnesením   shromáždění   dopředu   tak,   aby   byly  kryty
předpokládané  náklady,  které  bude  nutné  vynaložit  v následujících
měsících  i v dalších letech. Výši částky a den její splatnosti sděluje
vlastníkům  jednotek  výbor  nebo pověřený vlastník. Není-li výbor nebo
pověřený  vlastník  zvolen, rozhoduje se o výši částek podle odstavce 1
nadpoloviční  většinou všech vlastníků jednotek v domě. Ustanovení § 11
odst. 6 platí obdobně.

(3) K zajištění pravomocně přisouzených pohledávek vlastníků jednotek z
povinností  uvedených  v  odstavci 1 vzniká dnem právní moci rozhodnutí
soudu   vlastníkům   jednotek   zástavní  právo  k  jednotce  povinného
vlastníka.

(4)  Pokud  vznikla  právnická  osoba  (§  9), jsou finanční prostředky
zálohově  poskytnuté vlastníky závazkem právnické osoby vůči vlastníkům
jednotek.   Při   vypořádání  závazku  právnické  osoby  vůči  bývalému
vlastníku  jednotky  se nepřihlíží k zálohám, které uhradil jako zálohy
podle odstavce 2.

§ 16

(1)   Pohledávky  vlastníků  jednotek  vzniklé  z  neplnění  povinností
uvedených  v  §  13  odst.  2  a § 15 odst. 1 se při rozvrhovém jednání
uspokojí  z  podstaty  podle  § 337 odst. 1 občanského soudního řádu po
uspokojení pohledávek daní a poplatků, před ostatními pohledávkami.

(2)  O  věcech  movitých,  které  jsou  v  jednotce a patří vlastníkovi
jednotky  nebo  osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti, se při
výkonu  zástavního práva přiměřeně použijí ustanovení o zástavním právu
na  zajištění  nájemného,^10)  s  výjimkou  věcí  vyloučených  z výkonu
rozhodnutí.

ČÁST TŘETÍ

Výstavba domu

§ 17

(1)  Vzájemná práva a povinnosti při výstavbě domu s jednotkami podle §
2  písm.  h)  si  stavebníci vymezí smlouvou o výstavbě, která musí mít
písemnou formu.

(2) Je-li součástí smlouvy o výstavbě i převod spoluvlastnických podílů
k pozemku v souladu s § 21 odst. 3, nabývají stavebníci spoluvlastnická
práva  k  pozemku  na  základě této smlouvy o výstavbě podle zvláštního
právního předpisu.^10a)

(3)   Smlouvou  o  výstavbě  si  vymezí  stavebníci  vzájemná  práva  a
povinnosti  i  při  výstavbě  jednotek  formou  střešní nástavby, půdní
vestavby,  přístavby  nebo při stavebních úpravách, jimiž vzniknou nové
jednotky   nebo  jimiž  se  mění  velikost  jednotky  a  rozsah  jejího
příslušenství na úkor společných částí domu.

(4)  Smlouvu  o výstavbě podle odstavce 3 uzavírají stavebníci, kterými
jsou  vlastníci  jednotek v domě a stavebník (stavebníci) nové jednotky
(jednotek).

(5)  Jsou-li stavebníky vlastník budovy, ve které dosud nejsou vymezeny
jednotky, a stavebník (stavebníci) nové jednotky (jednotek), je obsahem
smlouvy  o  výstavbě  i  vymezení jednotek v dosavadní budově podle § 4
odst.  1, včetně stanovení velikosti spoluvlastnických podílů vlastníků
jednotek  na  společných  částech  budovy  podle  § 4 odst. 2 písm. d).
Ustanovení § 18 odst. 1 písm. c) tím není dotčeno.

(6)  Vznikem  vlastnictví  rozestavěné  jednotky  se  mění  vlastnictví
dosavadního  vlastníka budovy na vlastnictví jednotek v domě. Smlouva o
výstavbě je povinnou přílohou k návrhu na vklad rozestavěné jednotky do
katastru  nemovitostí. Vlastnické právo k jednotkám v domě se zapíše do
katastru  nemovitostí  záznamem  na  základě  smlouvy  o výstavbě. Jako
vlastník  jednotky  se do katastru nemovitostí zapíše stavebník uvedený
ve smlouvě o výstavbě (§ 18 odst. 1), pokud není prokázáno jinak.

(7)  Nejde-li  o  vznik vlastnictví k jednotkám podle odstavce 6, platí
pro  vznik  vlastnictví  k  dosavadním jednotkám v domě ustanovení § 7;
povinnou  přílohou  k  návrhu  na povolení vkladu vlastnického práva do
katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu první jednotky v domě
je v tomto případě smlouva o výstavbě podle § 18 odst. 5.

§ 18

(1) Smlouva o výstavbě musí obsahovat zejména

a)  název  katastrálního  území, parcelní číslo pozemku, na kterém bude
stavba  prováděna,  podle údajů katastru nemovitostí^3) a úpravu práv k
němu,

b)  číslo  jednotky včetně jejího pojmenování a umístění v domě, určení
rozsahu  podlahové  plochy  jednotky, jejího příslušenství a vybavení a
určení, který ze stavebníků bude vlastníkem příslušné jednotky,

c)  určení společných částí domu, které budou společné vlastníkům všech
jednotek,   a  určení  společných  částí  domu,  které  budou  společné
vlastníkům jen některých jednotek,

d)  stanovení  spoluvlastnického  podílu  na  společných  částech domu,
přičemž  velikost  spoluvlastnického  podílu  se řídí vzájemným poměrem
velikosti  podlahové  plochy  jednotek k celkové ploše všech jednotek v
domě (§ 8 odst. 2),

e)  způsob  správy  domu  a  pozemku, zejména určení, které záležitosti
budou   vyhrazeny   společnému  rozhodování,  kdo  spoluvlastníky  domu
zastupuje  navenek,  jakým  způsobem  se zástupce ustanovuje a na jakou
dobu,

f)  způsob  financování stavebních nákladů, výše a splatnost příspěvků,
popřípadě rozsah a způsob ocenění vlastní práce stavebníků,

g)  pravidla  pro  přispívání spoluvlastníků domu na náklady spojené se
správou,  údržbou  a  opravami  společných  částí  domu  jako  celku po
dokončení výstavby.

(2)  Ke  smlouvě  o  výstavbě  se  připojují  půdorysy  všech  podlaží,
popřípadě  jejich schémata, určující polohu jednotek a společných částí
domu, s údaji o podlahových plochách jednotek.

(3)  Smlouva  o  výstavbě  je  přílohou  žádosti  o  vydání  stavebního
povolení.

(4)  Pokud  se  stavebník  budovy,  jejíž  výstavba již byla na základě
stavebního   povolení  zahájena,  dodatečně  rozhodne  výstavbu  budovy
dokončit  za  účasti  budoucích  vlastníků  jednotek,  uzavře  s těmito
budoucími  vlastníky  jednotek  smlouvu  o  výstavbě  a  tuto dodatečně
uzavřenou smlouvu o výstavbě přiloží k návrhu na kolaudaci stavby.

(5)  Je-li smlouva o výstavbě uzavírána v době, kdy dům s jednotkami je
již  v  takovém  stupni  rozestavěnosti,  že  je  již  patrné  stavebně
technické   a   funkční  uspořádání  prvního  nadzemního  podlaží,  ale
neexistují  dosud  rozestavěné  jednotky [§ 2 písm. e) a f)], musí této
smlouvě  předcházet  převod  odpovídajících  spoluvlastnických podílů k
rozestavěné budově.

(6)  Je-li smlouva o výstavbě uzavírána v době, kdy dům s jednotkami je
již rozestavěn [§ 2 písm. e) a f)], musí této smlouvě předcházet převod
vlastnictví k rozestavěným jednotkám.

(7) V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 platí ustanovení § 5 odst.
2 obdobně.

(8)  Nejde-li  o  stavební změny podle § 17 odst. 3, jsou stavebníci do
okamžiku  vzniku  vlastnictví  jednotek  (§  17 odst. 6) spoluvlastníky
rozestavěného  domu  s  jednotkami  v  takovém  rozsahu,  v jakém budou
spoluvlastnické  podíly  budoucích  vlastníků  jednotek  na  společných
částech domu, určených podle § 18 odst. 1 písm. d).

§ 19

Dům  vystavěný  podle  tohoto  zákona  se  na  návrh vlastníků jednotek
vyznačí  v  katastru  nemovitostí  podle  údajů obsažených ve smlouvě o
výstavbě  (§  17  a 18) a podle vyhotoveného geometrického plánu, čísla
popisného a kolaudačního rozhodnutí.

ČÁST ČTVRTÁ

Převod a přechod vlastnictví jednotky

§ 20

(1)   S   převodem  nebo  přechodem  vlastnictví  k  jednotce  přechází
spoluvlastnictví   společných  částí  domu,  popřípadě  další  práva  a
povinnosti  spojené  s  vlastnictvím  jednotky  a  se spoluvlastnictvím
společných částí domu.

(2)  Je-li  vlastník  jednotky  podílovým  spoluvlastníkem pozemku, lze
vlastnictví    k   jednotce   převést   pouze   současně   s   převodem
spoluvlastnického  podílu na pozemku. Přechod vlastnictví k jednotce je
podmíněn přechodem spoluvlastnického podílu na pozemku.

(3)  Práva  a závazky dosavadního vlastníka budovy, popřípadě vlastníků
jednotek  v  domě, týkající se společných částí domu a pozemku, zejména
zástavní  práva  a věcná břemena, přecházejí na nové vlastníky jednotek
nabytím vlastnictví k těmto jednotkám.

(4)   Vlastník   jednotky   je   povinen  oznámit  společenství  nabytí
vlastnictví jednotky.

ČÁST PÁTÁ

Práva k pozemku

§ 21

(1)  S  vlastnictvím  jednotky  jsou  spojena práva k pozemku (stavební
parcele).  Je-li  vlastník  budovy  i  vlastníkem  pozemku,  převede na
vlastníka  jednotky  s  převodem  jednotky  i  spoluvlastnický podíl na
pozemku  odpovídající  velikosti spoluvlastnického podílu na společných
částech  domu  (§  8  odst.  2).  Ustanovení předchozí věty platí i pro
původního vlastníka budovy a podílového spoluvlastníka pozemku.

(2)  Nejsou-li spoluvlastníky pozemku všichni vlastníci jednotek v domě
nebo  nejsou-li  spoluvlastníky  v  poměru, v jakém jsou spoluvlastníky
společných  částí  domu (§ 8 odst. 2), provedou vlastníci jednotek mezi
sebou  převod  podílů  tak,  aby  spoluvlastnictví k pozemku odpovídalo
spoluvlastnictví společných částí domu. Převod spoluvlastnického podílu
k pozemku je součástí smlouvy o převodu jednotky (§ 6).

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně i pro úpravu práv k pozemku
určeného  k výstavbě domu. Převod spoluvlastnických podílů k pozemku je
součástí smlouvy o výstavbě mezi stavebníky (§ 17).

(4)  Ustanovení  odstavců 1 až 3 platí obdobně i v případě, že vlastník
budovy nebo původní vlastník nepřevedených jednotek v domě má k pozemku
jiné  právo než právo vlastnické, zejména právo nájmu. Vlastník pozemku
upraví  práva  k pozemku vlastníkům jednotek písemnou smlouvou tak, aby
rozsah jejich práv k pozemku odpovídal rozsahu spoluvlastnických podílů
na společných částech domu.

(5)  Nedojde-li  mezi  vlastníkem  jednotky  a  vlastníkem  pozemku  ke
sjednání  písemné smlouvy o úpravě práv k pozemku do 31. prosince 2000,
vzniká  dnem  1.  ledna  2001  ve  prospěch  vlastníka  jednotky  věcné
břemeno^10b)  k  zastavěnému  pozemku, a to za náhradu. Obsahem věcného
břemene je právo vlastníka jednotky spoluužívat zastavěný pozemek, a to
v   rozsahu   odpovídajícímu   velikosti  spoluvlastnického  podílu  na
společných  částech  domu. Dojde-li k převodu nebo přechodu vlastnictví
jednotky, stává se oprávněným z věcného břemene nabyvatel jednotky.

(6)  Předmětem  věcného břemene podle odstavce 5 je také nádvoří, je-li
ze  všech  stran  bytovým  domem ohraničeno a není-li zastavěno stavbou
jiného vlastníka.

(7)   Bytové   družstvo,   které  jako  vlastník  bytového  domu  anebo
nepřevedených  jednotek  v  domě  nabylo  bezplatně pozemek podle § 60a
zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v
právních   vztazích,  ve  znění  zákona  č.  229/2001  Sb.,  a  převádí
vlastnictví  k  jednotce  fyzické  osobě,  převede  současně nabyvateli
jednotky   bezplatně   spoluvlastnický   podíl   na   uvedeném  pozemku
odpovídající  velikosti  spoluvlastnického podílu na společných částech
domu (§ 8 odst. 2).

ČÁST ŠESTÁ

Zvláštní ustanovení

§ 22

Zvláštní ustanovení o převodu vlastnictví jednotky

(1) Při převodu vlastnictví k bytu, jehož nájemcem je fyzická osoba, má
dosavadní  vlastník bytu, popřípadě vlastník budovy povinnost nabídnout
^4)  převod  bytu  tomuto  nájemci. Nepřijme-li nájemce tuto nabídku do
šesti  měsíců ode dne, kdy mu byla doručena, může být byt převeden jiné
osobě.

(2)  Po  dobu  jednoho  roku  od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 má
nájemce  při  převodu  bytu právo na jeho přednostní nabytí za podmínek
stanovených v § 606 občanského zákoníku. Nabídka k převodu bytu nájemci
musí  být  písemná a musí obsahovat všechny podmínky převodu. Smlouvu o
převodu  bytu  je nájemce za výše uvedených podmínek povinen uzavřít do
tří  měsíců  ode  dne  doručení nabídky, jinak jeho právo na přednostní
nabytí  bytu zaniká. Ustanovení § 603 odst. 3 občanského zákoníku platí
obdobně.

(3)  Ustanovení  odstavců  1  a  2 neplatí pro pronajaté byty nabyté do
vlastnictví  podle  tohoto zákona nebo podle dosavadních předpisů^11) a
nejedná  se  o  vlastnictví bytu vzniklé podle ustanovení § 7, jestliže
nájem bytu byl sjednán s vlastníkem bytu - fyzickou osobou.

(4) zrušen

(5)  Smlouvu  o převodu vlastnictví bytu zvláštního určení^14) a bytu v
domě  zvláštního  určení^15)  lze  uzavřít  jen  se souhlasem toho, kdo
takový byt svým nákladem zřídil, nebo jeho právního nástupce. Pokud byl
takový  byt  zřízen  ze  státních  prostředků nebo stát na jeho zřízení
přispěl, je k převodu třeba souhlasu Ministerstva pro místní rozvoj.

(6) Při převodu vlastnictví jednotky, která je smluvně užívána fyzickou
osobou jako ateliér, má dosavadní vlastník jednotky, popřípadě vlastník
budovy   povinnost   nabídnout^4)  převod  jednotky  přednostně  jejímu
uživateli.   To   neplatí,   jestliže  tato  jednotka  byla  nabyta  do
vlastnictví  podle  tohoto zákona nebo podle dosavadních předpisů^11) a
nejedná  se  o  vlastnictví  jednotky  vzniklé  podle  ustanovení  § 7,
jestliže  nájem  jednotky  byl sjednán s vlastníkem jednotky - fyzickou
osobou.  Nepřijme-li uživatel tuto nabídku do šesti měsíců ode dne, kdy
mu byla doručena, může být jednotka převedena jiné osobě.

(7) Smlouvu o převodu vlastnictví nebytového prostoru sloužícího účelům
civilní  ochrany  lze  uzavřít  jen  po předchozím souhlasu příslušných
orgánů.

(8)  Lhůty uvedené v odstavcích 1, 2 a 6 neběží po dobu řízení o určení
platnosti či neplatnosti nabídky.^16)

Převody jednotek bytových družstev

§ 23

(1)  Byt  v  budově ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví bytového
družstva  (dále jen "družstvo"), jehož nájemcem je fyzická osoba - člen
družstva, lze převést jen tomuto členu družstva. Uvedená podmínka platí
i  pro  byty  ve  vlastnictví,  popřípadě  spoluvlastnictví  družstva v
domech.

(2) Družstvo je povinno uzavřít smlouvu o převodu bytu uvedeného v § 24
odst. 1 a 2 s fyzickou osobou - členem družstva, která je nájemcem bytu
a  která  vyzvala  družstvo  podle § 24 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě
majetkových  vztahů  a  vypořádání  majetkových nároků v družstvech, ve
znění  zákonného  opatření  Předsednictva  Federálního  shromáždění  č.
297/1992 Sb., nebo vyzve družstvo do 30. června 1995 k uzavření smlouvy
o  převodu  vlastnictví  k  tomuto  bytu.  Smlouva  musí  být  uzavřena
nejpozději  do  31.  prosince 1995, není-li dohodnuto jinak. Tím nejsou
dotčena ustanovení devizových předpisů.^17)

(3)  Obdobně  se  postupuje  i  u  nebytových  prostorů,  u nichž se na
financování  podílela  svým členským podílem pouze fyzická osoba - člen
družstva, která je nájemcem, nebo její právní předchůdce.

(4)  Je-li  družstvo  povinno  uzavřít  smlouvu  o  převodu  bytu  nebo
nebytového  prostoru  podle  odstavce  2 a 3, je povinno podat návrh na
vklad  prohlášení  do  katastru nemovitostí nejpozději do deseti měsíců
ode  dne,  kdy  první z členů družstva, kteří mají nárok na převod bytu
nebo nebytového prostoru nacházejícího se v této budově, splnil veškeré
podmínky  pro  převod  vlastnictví  bytu nebo nebytového prostoru podle
tohoto zákona.

(5)  Jestliže družstvo nesplní svoji povinnost podle odstavce 2 a 3 ani
do  deseti  měsíců ode dne, kdy jej jeho člen, který má nárok na převod
bytu  nebo  nebytového prostoru a který splnil všechny své závazky vůči
družstvu  včetně uhrazení částek podle § 24 odst. 5 a 7, písemně vyzval
k uzavření smlouvy o převodu vlastnictví bytu nebo nebytového prostoru,
je  povinno  tomuto  členovi  zaplatit  pokutu  ve výši 100 Kč za každý
započatý  den prodlení, ledaže k uzavření této smlouvy nedošlo z důvodů
na straně tohoto člena družstva.

§ 24

(1)   Jsou-li   převáděny   byty,  garáže  a  ateliéry  v  budovách  ve
vlastnictví,  popřípadě  spoluvlastnictví družstev, na jejichž výstavbu
byla  poskytnuta  finanční,  úvěrová  a  jiná  pomoc  podle  zvláštních
předpisů,^18)  do  vlastnictví  členů těchto družstev - fyzických osob,
jejichž  nájemní  vztah  k  bytu,  garáži a ateliéru vznikl po splacení
členského podílu družstvu těmito členy nebo jejich právními předchůdci,
jsou tyto převody bezplatné.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro převody bytů, garáží a ateliérů v
budovách,  které  k  datu  účinnosti tohoto zákona byly ve vlastnictví,
popřípadě   spoluvlastnictví  družstev  označovaných  podle  dřívějších
předpisů   jako  lidová  bytová  družstva,^19)  pokud  se  převádějí  z
vlastnictví,   popřípadě   spoluvlastnictví   uvedených   družstev   do
vlastnictví  členů  -  fyzických  osob,  jejichž  nájemní vztah k bytu,
garáži   a   ateliéru   vznikl   na   základě  skutečností  stanovených
zákonem.^20)

(3)  Ustanovení  odstavce  1  platí  i  pro převody nebytových prostorů
vzniklých  na  základě  rozhodnutí  o  změně  užívání stavby21) z bytů,
garáží a ateliérů uvedených v odstavcích 1 a 2.

(4)  Je-li  v  budově  ve  vlastnictví,  popřípadě  ve spoluvlastnictví
družstva nebytový prostor vzniklý na základě rozhodnutí o změně užívání
stavby^7)  ze  společných  prostorů budovy, převede družstvo na základě
smlouvy  tento nebytový prostor při převodu jednotek podle odstavců 1 a
2 do podílového spoluvlastnictví vlastníků jednotek bezplatně. Velikost
spoluvlastnického  podílu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové
plochy  jednotek  k  celkové  podlahové  ploše  všech  jednotek v domě,
přičemž  se  nepřihlíží k podlahové ploše nebytového prostoru uvedeného
ve  větě  první. Obdobně, jak je uvedeno v předcházejících dvou větách,
se  postupuje u nebytových prostorů, u nichž se na financování podíleli
členskými  podíly pouze nájemci jednotek v budově, popřípadě domě, nebo
jejich  právní  předchůdci.  Ustanovení  odstavce  1  platí  i pro tyto
převody vlastnictví nebytových prostorů.

(5)  Součástí smlouvy o převodu jednotky uzavřené podle odstavce 1 nebo
2  je  závazek  nabyvatele  uhradit  družstvu  částku,  která  odpovídá
nesplaceným  úvěrům s příslušenstvím poskytnutým družstvu, připadajícím
na  převáděný  byt,  popřípadě nebytový prostor (garáž, ateliér) k datu
pravidelné  pololetní  splátky  úvěru  ve  smyslu  odstavce 6 a závazek
nabyvatele a družstva vzájemně vypořádat závazky nabyvatele ve vztahu k
družstvu.   Vlastnictví  k  jednotce  přechází  až  po  splnění  tohoto
závazku.^22)

(6)  Družstvo  je  povinno  použít  prostředků  získaných  v příslušném
pololetí  od  nabyvatelů jednotek ke splacení úvěru věřiteli ^23) (dále
jen  "  banka") spolu s pravidelnou splátkou úvěru připadající na totéž
pololetí  s  určením,  kterých  jednotek  se  mimořádná  splátka  týká.
Nedílnou  přílohou  smlouvy o převodu vlastnictví jednotky je potvrzení
banky  o  splacení odpovídající části úvěru s určením, kterých jednotek
se splátka úvěru týkala.

(7)  Součástí  smlouvy  o  převodu  vlastnictví  jednotky z vlastnictví
družstva  je  vzájemné  vypořádání  prostředků  z nájemného určených na
financování  oprav  a  údržby  budovy, popřípadě domu a jednotky a dále
kladných  zůstatků  prostředků tvořených ze zisku bytového hospodářství
(dále   jen   "prostředky   určené  k  vypořádání"),  připadajících  na
převáděnou  jednotku.  Vzájemným vypořádáním se přitom rozumí vyrovnání
jak   nevyčerpaných   zůstatků,  tak  vyrovnání  nedoplatků  ze  strany
nabyvatele. Nevyčerpané prostředky určené k vypořádání převede družstvo
právnické  osobě  zabezpečující  správu  domu  (§ 9 až 11). Pro použití
převedených  prostředků  platí  ustanovení  § 15 obdobně. V případě, že
správa  domu  není  zajišťována  právnickou  osobou,  převede  družstvo
nevyčerpané prostředky určené k vypořádání vlastníku jednotky.

(8)  Došlo-li  k převodu jednotky z vlastnictví družstva do vlastnictví
člena  před  účinností tohoto zákona, jsou družstvo a vlastník jednotky
povinni  vypořádat  prostředky  určené  k  vypořádání,  připadající  na
převedenou  jednotku obdobně podle odstavce 7, a to do šesti měsíců ode
dne účinnosti tohoto zákona.

(9)  Převodem jednotky podle odstavců 1 až 8 zaniká členství nabyvatele
v  družstvu  bez  práva  na  vrácení  členského podílu připadajícího na
jednotku,  případně  základního  členského  vkladu,  pokud  byl zdrojem
financování  domu  s  převáděnými  jednotkami. Členství v družstvu však
nezaniká,  jestliže  majetková  účast  člena  v  družstvu  i po převodu
jednotky dosahuje alespoň výše základního členského vkladu.

(10)   Vypořádací  podíl  nabyvatele  jednotky,  jemuž  byla  převedena
jednotka  podle  odstavců  1  až  5  a  zaniklo členství v družstvu, se
stanoví podle § 233 obchodního zákoníku.

§ 25

(1)  Družstvo  může  vyrovnat  vypořádací podíly nabyvatelů jednotek na
základě  dohody  i  jinak,  než  je  uvedeno v § 234 odst. 1 obchodního
zákoníku.

(2)  Nedojde-li  k dohodě podle odstavce 1, je družstvo povinno uhradit
nabyvatelům   jednotek   vypořádací  podíly  v  penězích  podle  §  233
obchodního zákoníku.

§ 26

(1)  Nedojde-li  k  převodu  všech jednotek v budově, popřípadě v domě,
kterých se týká úvěr poskytnutý bankou, a splatí-li družstvo bance část
úvěru  odpovídající  převedeným  jednotkám,  uzavře  banka  s družstvem
dodatek  k  úvěrové  smlouvě, jehož předmětem bude ponechání nesplacené
části   úvěru,  připadající  na  nepřevedené  jednotky,  družstvu.  Pro
podmínky, za nichž je úvěr družstvu ponecháván, platí obdobně podmínky,
za nichž byla úvěrová pomoc družstevní bytové výstavbě poskytnuta podle
zvláštních předpisů.

(2)  Družstvo  je povinno pojistit nepřevedené jednotky v domě tak, aby
byl   zachován   dosavadní   rozsah   pojištění   budovy,  odpovídající
nepřevedeným  jednotkám,  pokud  se těchto jednotek týká úvěr ponechaný
podle odstavce 1.

(3)  Pro  úvěry  ponechané  družstvu  podle odstavce 1 platí ustanovení
zvláštních   předpisů^24)   o  úhradě  majetkové  újmy  bance  obdobně.
Ustanovení  předcházející  věty  platí  obdobně  pro  úvěry  ponechané,
popřípadě  poskytnuté  na  základě  dodatků  uzavřených  obdobně  podle
odstavce 1 před účinností tohoto zákona, pokud byla dodržena ustanovení
dosavadních předpisů o vlastnictví k bytům.^11)

(4)  Na  zajištění  úvěrů  ponechaných,  popřípadě  poskytnutých bankou
družstvu  podle ustanovení odstavců 1 až 3 vzniká bance zástavní právo.
Zástavní  právo  vázne  na jednotkách, popřípadě na jiné nemovitosti ve
vlastnictví družstva, kterých se úvěry týkají.

(5)  Dojde-li  k převodu jednotky podle § 24 odst. 1, 3 a 4, ustanovení
zvláštních  předpisů ^25) o povinnosti družstva vrátit státní příspěvky
se  nepoužije.  Totéž  platí  v  případě,  že k převodu bytů došlo před
účinností  tohoto  zákona  podle  dosavadních  předpisů o vlastnictví k
bytům a § 24, 25, 27 až 28c zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových
vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného
opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb.

(6)  Dojde-li  k  převodu  jednotky družstva, na kterou byla poskytnuta
finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů,^25) a nejedná
se  o  převod podle ustanovení § 24 odst. 1, 3 a 4, je družstvo povinno
vrátit  příspěvky  státu  poskytnuté  na  výstavbu jednotky, s výjimkou
částek  poskytnutých  podle zvláštních předpisů^26) na úhradu zvýšených
nákladů  ztíženého  zakládání  stavby,  na  úhradu  nákladů spojených s
pořízením  základního technického vybavení a jiného zařízení vyvolaného
obecnou   potřebou  a  na  úhradu  vícenákladů  nezvyšujících  standard
bydlení,  které  nebyly  vyvolány požadavky družstva. Částka příspěvků,
kterou  je  družstvo  povinno  vrátit,  se snižuje o 1 % ročně počínaje
rokem kolaudace stavby.

§ 27

(1)  Pokud  byly  v  družstevní bytové výstavbě pořízeny byty, na které
byla  poskytnuta  finanční,  úvěrová  a  jiná  pomoc  podle  předpisů o
finanční a úvěrové pomoci družstevní bytové výstavbě, formou nástaveb a
vestaveb   do   stávajících  budov,  aniž  se  budova  stala  předmětem
podílového spoluvlastnictví družstva a původního vlastníka budovy, a je
převáděn  byt  v této budově, jehož se týká věcné břemeno vzniklé podle
zvláštních  předpisů,^27) platí pro nabývání těchto bytů do vlastnictví
podle  tohoto  zákona  přiměřeně ustanovení § 24 odst. 6, 7 a 9 a § 26.
Ustanovení § 23 platí obdobně.

(2) Převádějící je povinen o převodu bytu uvědomit družstvo oprávněné z
věcného  břemene.  Nabyvatel  je povinen uhradit družstvu částku, která
odpovídá  nesplacenému  úvěru  s  příslušenstvím  poskytnutému družstvu
připadající na převáděný byt k datu pravidelné pololetní splátky úvěru.
Nejde-li  o  převod  bytu  do vlastnictví fyzické osoby - nájemce bytu,
jehož  nájemní vztah vznikl po splacení členského podílu tímto nájemcem
nebo  jeho  právním  předchůdcem, je nabyvatel povinen uhradit družstvu
dále  částku  státního  příspěvku  vypočteného  podle  §  26  odst.  6.
Vlastnictví  k  jednotce  přechází  na  nabyvatele  až  po splnění jeho
uvedených   povinností.^22)   Povinnost  splatit  úvěr  připadající  na
převáděný  byt  podle  §  24 odst. 4 a vrátit částku státních příspěvků
podle § 26 odst. 6 má družstvo. Ustanovení § 24 odst. 9 platí obdobně.

(3)  Věcné břemeno vzniklé podle zvláštních předpisů^27) zaniká nabytím
vlastnictví  k  bytu,  popřípadě  se  omezuje  v rozsahu odpovídajícímu
převedenému  bytu.  V  případě  zániku  družstva  bez právního nástupce
vzniká  dnem  zániku  družstva  ve  prospěch  dosavadního  nájemce bytu
pořízeného  podle odstavce 1 věcné břemeno. Toto věcné břemeno přechází
ve  stejném rozsahu na jeho právního nástupce. Obdobné věcné břemeno ve
stejném  rozsahu  a  s  právem  přechodu  na  každého  dalšího právního
nástupce  vzniká  ve  prospěch  nájemce  bytu  v  případě ukončení jeho
členství  v  družstvu.  Obsahem  věcného  břemene je právo užívat byt a
společné  prostory,  a  to  ve  stejném  rozsahu, jaký byl sjednán mezi
nájemcem a družstvem. Pro užívání platí přiměřeně ustanovení občanského
zákoníku   o  nájmu  družstevních  bytů.  Ustanovení  §  151n  odst.  3
občanského zákoníku platí přiměřeně. Ustanovení § 23 platí obdobně.

(4)  Osoba  oprávněná  z  věcného břemene uhradí částku, která odpovídá
nesplacenému  úvěru s příslušenstvím, obdobně podle § 24 odst. 5 s tím,
že  ustanovení  §  24  odst.  5,  6  a 7 platí přiměřeně. Věcné břemeno
přechází  nebo  vzniká  až po splnění uvedené podmínky. Vznikem věcného
břemene  v  důsledku  zániku  družstva  nebo členství v družstvu zaniká
nárok  na  vrácení  členského  podílu  obdobně  podle  §  24  odst.  9.
Ustanovení  § 24 odst. 10 platí obdobně. Ustanovení § 33b věty druhé se
nepoužije.

§ 28

Ustanovení § 23 až 27 platí obdobně pro převod jednotek ve vlastnictví,
popřípadě   spoluvlastnictví  družstev  v  domech  a  pro  převod  bytů
uvedených  v  §  27 odst. 1 v domech, u nichž jsou družstva oprávněna z
věcného břemene vzniklého podle zvláštních předpisů.^27)

ČÁST SEDMÁ

Vyčlenění části družstva

§ 29

(1)  Nájemci nebo vlastníci bytů nebo nebytových prostorů v budově nebo
v   budovách,   popřípadě  v  domě  nebo  domech  ve  vlastnictví  nebo
spoluvlastnictví  družstva,  kteří  jsou  členy  tohoto družstva, mohou
rozhodnout   o   vyčlenění  a  vzniku  nového  družstva.  Pro  platnost
rozhodnutí  je  třeba  písemného  souhlasu  dvoutřetinové většiny všech
těchto  členů  družstva v každé budově, popřípadě domě. Rozhodnutí musí
být  písemně  oznámeno představenstvu družstva. Rozhodnutí lze přijmout
nejpozději   do  31.  prosince  1996.  Rozhodnutí  nepodléhá  schválení
členskou schůzí dosavadního družstva.

(2)  Pro  vznik  družstva  a  pro členství v něm jinak platí ustanovení
obchodního zákoníku s tím, že členství v dosavadním družstvu se vznikem
nového družstva přechází na toto družstvo. Rozhodnutím podle odstavce 1
se dosavadní družstvo nezrušuje.

(3)  Mezi  dosavadním družstvem a novým družstvem se provede vypořádání
majetku,  práv a povinností, které z dosavadního družstva přecházejí na
nové  družstvo,  přičemž  se  vychází  z  toho,  že  toto vypořádání je
vzájemné;  pokud  nedojde  k  jiné  dohodě,  vypořádává  se v penězích.
Nedojde-li  k  jiné  dohodě, přechází na nové družstvo vlastnictví nebo
spoluvlastnictví  k  budově  nebo  budovám,  popřípadě  domu nebo domům
uvedeným  v odstavci 1. S přechodem vlastnictví nebo spoluvlastnictví k
budově  nebo  budovám,  popřípadě  domu  nebo  domům  přechází  na nové
družstvo  dnem  jeho  vzniku  souhrn majetkových hodnot a zdrojů jejich
krytí  týkajících  se této budovy nebo budov, popřípadě domu nebo domů.
Vypořádání  se provede v poměru součtu vypořádacích podílů členů nového
družstva  a  členů dosavadního družstva. Nárok na vypořádání je splatný
uplynutím šesti měsíců od schválení účetní závěrky za rok, v němž došlo
ke vzniku nového družstva.

(4)  Ustanovení  odstavců  1 až 3 se nepoužijí, pokud nedojde ke vzniku
nového družstva do 1. července 2000.

ČÁST OSMÁ

Společná a přechodná ustanovení

§ 30

(1)   S   vlastnickým   právem   k   jednotce   je   nerozlučně  spjato
spoluvlastnictví  společných  částí  domu  a spoluvlastnictví nebo jiné
právo k pozemku.

(2)   Vznikne-li   věcné  právo  k  jednotce,  vznikne  současně  i  na
spoluvlastnictví společných částí domu.

(3)  Na  spoluvlastnictví  společných  částí domu a na spoluvlastnictví
pozemku  nelze  zajistit  práva  a  povinnosti,  aniž  by  se  současně
nezajistily na jednotce.

(4)  Pokud  je  jednotka  ve  spoluvlastnictví,^2)  mají spoluvlastníci
jednotky  postavení  vlastníka  jednotky  a  odpovídají  vůči  ostatním
vlastníkům jednotek v domě společně a nerozdílně.

§ 30a

Ustanovení  tohoto  zákona  týkající se vlastníka budovy, jednotky nebo
pozemku,  popřípadě  spoluvlastnického  podílu  na  pozemku,  popřípadě
bytového  družstva,  platí i pro insolvenčního správce podle zvláštního
právního předpisu^27a).

§ 31

(1)  Pokud  tento  zákon  nestanoví  jinak, řídí se ustanoveními tohoto
zákona  i  právní  vztahy vzniklé před jeho účinností podle dosavadních
předpisů o vlastnictví k bytům. Vznik těchto právních vztahů a nároky z
nich  vzniklé  před  účinností  tohoto  zákona  se  však posuzují podle
dosavadních předpisů o vlastnictví k bytům.

(2)  Vlastníci  bytů  nebo nebytových prostorů, jimž vlastnické právo k
bytu  nebo  nebytovému  prostoru  vzniklo  podle  dosavadních  právních
předpisů,  se  ode  dne  účinnosti  tohoto zákona považují za vlastníky
jednotek  podle  tohoto  zákona  a jsou povinni do jednoho roku ode dne
účinnosti  tohoto  zákona  uvést  veškeré  právní  vztahy  k jednotkám,
společným částem domu a k pozemku do souladu s tímto zákonem.

(3)  Nebude-li  splněna  povinnost  stanovená  v  odstavci  2,  může se
vlastník obrátit na soud s návrhem, aby nahradil chybějící projev vůle.

§ 32

U domů ve výstavbě ke dni účinnosti tohoto zákona se na návrh vlastníků
jednotek  po  vydání  kolaudačního rozhodnutí provede zápis do katastru
nemovitostí  podle údajů obsažených ve smlouvě o výstavbě domu uzavřené
podle  dosavadních předpisů,^11) geometrického plánu, čísla popisného a
kolaudačního  rozhodnutí,  s  uvedením  jednotlivých  jednotek,  jejich
vlastníků  a  spoluvlastnických  podílů  na  společných  částech  domu,
popřípadě pozemku.

§ 33

(1)  Pokud  byly před účinností tohoto zákona uzavřeny mezi vlastníkem,
popřípadě  organizací spravující ostatní byty v domě a vlastníky bytů a
nebytových prostorů smlouvy o výkonu správy a údržby společných částí a
zařízení   domu,   popřípadě   pozemku  podle  dosavadních  předpisů  o
vlastnictví  k  bytům  za pevný roční (měsíční) příspěvek, je vlastník,
popřípadě  organizace spravující ostatní byty v domě, oprávněn počínaje
měsícem  následujícím  po  dni  účinnosti  tohoto  zákona  jednostranně
příspěvek změnit tak, aby odpovídal ustanovení § 15 odst. 1.

(2)   Vlastník,   popřípadě  organizace  spravující  dosud  nepřevedené
jednotky  v  domě,  je  oprávněn  počínaje  měsícem následujícím po dni
účinnosti tohoto zákona vlastníkům jednotek jednostranně upravit úhradu
za  plnění  poskytovaná  s  užíváním  bytu  a nebytových prostorů podle
zvláštních předpisů.^28)

ČÁST DEVÁTÁ

Převody skupinových rodinných domů z vlastnictví bytových družstev

§ 33a

(1) Ustanovení § 23 odst. 1, § 24 odst. 1, 5, 6, 7, 9 a 10 a § 25 platí
i  pro  převody  rodinných  domů,^29)  jejich  příslušenství,  garáží a
základního  technického  vybavení, které jsou ve vlastnictví družstva a
byly  vystavěny družstvy po 1. lednu 1969 na základě výjimek z předpisů
o  finanční,  úvěrové  a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě,^30) na
jejichž  výstavbu  byla  poskytnuta  finanční,  úvěrová  a  jiná  pomoc
příslušející  družstevní bytové výstavbě. Podmínkou je, že tyto rodinné
domy  byly  převedeny  z  vlastnictví  družstev  do  vlastnictví  členů
družstev - fyzických osob, jejichž nájemní vztah k bytu v rodinném domě
a  ke  garáži vznikl po splacení členského podílu družstvu těmito členy
nebo jejich právními předchůdci. Ustanovení § 26 odst. 1 až 4 pak platí
v  případě,  že nedojde k převodu všech rodinných domů, kterých se týká
úvěr poskytnutý bankou.

(2)  Spolu  s  rodinným  domem  se  převádí  z  vlastnictví  družstva i
spoluvlastnický  podíl  na  společném  příslušenství  rodinných  domů a
jejich   základního  technického  vybavení,  které  je  ve  vlastnictví
družstva.  Velikost  spoluvlastnického  podílu na tomto příslušenství a
základním  technickém vybavení se stanoví podle počtu rodinných domů se
společným  příslušenstvím,  popřípadě  napojených  na společné základní
technické vybavení.

(3)  Dojde-li  k  převodu rodinného domu a jeho příslušenství, garáže a
jejich  základního  technického  vybavení a spoluvlastnického podílu na
společném  příslušenství rodinných domů nebo jejich technickém vybavení
podle  odstavců  1  a  2, ustanovení zvláštních právních předpisů^25) o
povinnosti  družstva vrátit státní příspěvky se nepoužijí. Ustanovení §
26 odst. 5 a 6 platí obdobně.

(4)  Dojde-li  k převodu rodinného domu a jeho příslušenství, popřípadě
spoluvlastnického podílu na něm, a nejedná se o převod podle odstavců 1
a  2, je družstvo povinno vrátit příspěvky státu poskytnuté na výstavbu
rodinných  domů  a  jejich  příslušenství,  s  výjimkou částek státních
příspěvků  poskytnutých podle zvláštních předpisů^31) na úhradu nákladů
vyvolaných mimořádnými zakládacími podmínkami, výstavbou proluk, jiného
zařízení   vyvolaného  obecnou  potřebou  apod.  a  nákladů  základního
technického   vybavení,   které  je  ve  vlastnictví  družstva.  Částka
příspěvků,  které  je  družstvo  povinno vrátit, se snižuje o 1 % ročně
počínaje rokem kolaudace stavby.

(5)  Právnické  osoby, popřípadě jejich právní nástupci, které uzavřely
se  svými  pracovníky  smlouvy o poskytnutí stabilizačního příspěvku na
úhradu  ceny  rodinného  domu  podle  dosavadních předpisů,^32) vrácení
příspěvku  nevyžadují,  i  když  před  uplynutím  smluvené doby došlo k
porušení  podmínek,  za kterých byl příspěvek poskytnut. To platí i pro
okresní  úřady, které uzavřely s fyzickými osobami smlouvy o poskytnutí
příspěvku  na úhradu ceny rodinného domu při jeho převodu z vlastnictví
družstva do vlastnictví fyzické osoby podle dosavadních předpisů.^33)

(6)   Bytové   družstvo,  které  jako  vlastník  rodinného  domu,  jeho
příslušenství  nebo  garáže nabylo bezplatně pozemek podle § 60a zákona
č.  219/2000  Sb.,  o  majetku  České  republiky  a jejím vystupování v
právních   vztazích,  ve  znění  zákona  č.  229/2001  Sb.,  a  převádí
vlastnictví  k  tomuto  rodinnému  domu, jeho příslušenství nebo garáži
fyzické  osobě,  převede současně nabyvateli bezplatně uvedený pozemek.
To platí obdobně i pro družstvo, jehož předmětem činnosti je výstavba a
správa garáží pro jeho členy, pokud je vlastníkem garáže a převádí její
vlastnictví fyzické osobě.

§ 33b

Zánik vlastnictví bytového družstva

Přestane-li  být  bytové  družstvo vlastníkem budovy, na jejíž výstavbu
byla  poskytnuta  finanční,  úvěrová  a  jiná  pomoc  podle  zvláštních
právních  předpisů^18)  jinak  než  jejím  zničením,  je  toto družstvo
povinno   vrátit  státní  příspěvky,  které  byly  na  výstavbu  budovy
poskytnuty podle zvláštních právních předpisů.^18) Ustanovení předchozí
věty   platí  i  v  případě  zániku  věcného  břemene  zřízeného  podle
zvláštního  právního  předpisu.^27)  Ustanovení  § 26 odst. 5 a 6 platí
obdobně.

ČÁST DESÁTÁ

Doplnění  zákona  České  národní  rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické,
dani  darovací  a  dani  z  převodu  nemovitostí, ve znění zákona České
národní rady č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb. a zákona č. 42/1994
Sb.

§ 34

Zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací
a  dani  z  převodu  nemovitostí, ve znění zákona České národní rady č.
18/1993  Sb., zákona č. 322/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb., se mění a
doplňuje takto:

1.  V  §  20  odst. 6 písm. a) se slovo "nemovitostem" nahrazuje slovem
"majetku".

2.  V  §  20  odst.  6  písm.  f)  se tečka na konci nahrazuje čárkou a
připojují se nová písmena g), h) a i), která znějí:

"g) převody bytů, garáží a ateliérů podle zvláštních předpisů,^12a)

h) převody rodinných domků^12b) a garáží z majetku bytových družstev do
vlastnictví  členů  těchto  družstev  - fyzických osob, jejichž nájemní
vztah k rodinnému domku nebo garáži vznikl po splacení členského podílu
těmito členy nebo jejich právními předchůdci,

i)  převody  a  přechody  majetku  bytového  družstva  v  souvislosti s
vyčleněním části bytového družstva.^12c)".

"12a)  §  24  odst.  1  až  4 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují
některé  spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k
bytům  a  nebytovým  prostorům  a  doplňují  některé  zákony  (zákon  o
vlastnictví bytů).

12b)  §  2  odst. 2 písm. a) vyhlášky Federálního ministerstva financí,
Ministerstva  financí  ČSR,  Ministerstva financí SSR a předsedy Státní
banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci
družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků
v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášek č. 74/1989 Sb., č. 73/1991 Sb.
a č. 398/1992 Sb.

12c) Např. § 29 zákona č. 72/1994 Sb.".

ČÁST JEDENÁCTÁ

zrušena

§ 35

zrušen

ČÁST DVANÁCTÁ

Ustanovení závěrečná

§ 36

Ministerstvo  financí  upraví  právním  předpisem způsob stanovení výše
náhrady při vyvlastnění jednotky.

§ 37

Zrušují se:

1. Zákon č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům, ve znění zákona
č.   30/1978   Sb.,   zákona   č.   509/1991  Sb.,  zákonného  opatření
Předsednictva  Federálního  shromáždění  č.  297/1992  Sb.  a zákona č.
264/1992 Sb.

2.  Ustanovení  §  25  a  §  27 až 28a a § 28c zákona č. 42/1992 Sb., o
úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech,
ve  znění  zákonného  opatření Předsednictva Federálního shromáždění č.
297/1992 Sb.

3.  Nařízení  vlády  České republiky č. 283/1990 Sb., kterým se stanoví
postup národních výborů při prodeji bytů do osobního vlastnictví.

4.  Vyhláška  Federálního  ministerstva  financí,  Ministerstva financí
České   socialistické   republiky   a  Ministerstva  financí  Slovenské
socialistické  republiky  č.  47/1978  Sb.,  o prodeji bytů z národního
majetku  občanům  a o finanční pomoci při modernizaci zakoupených bytů,
ve znění vyhlášek č. 2/1982 Sb., č. 160/1983 Sb. a č. 611/1992 Sb.

§ 38

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1994.

Uhde v.r.

Havel v.r.

Klaus v.r.

Vybraná ustanovení novel

Čl.II zákona č. 103/2000 Sb.

Přechodná ustanovení

1.  Nebyla-li  uzavřena smlouva podle § 23 odst. 2 zákona o vlastnictví
bytů  do  dne  účinnosti  tohoto  zákona, lze právo na uzavření smlouvy
podle § 23 odst. 2 a 3 zákona o vlastnictví bytů uplatnit do deseti let
ode  dne  účinnosti  tohoto zákona. Ustanovení § 100 odst. 1 občanského
zákoníku  se nepoužije. Oprávněným z výzvy je i právní nástupce fyzické
osoby  uvedené  v § 23 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů, pokud splňuje
podmínky zákona na uzavření smlouvy o převodu jednotky.

2.  V  domech  s  nejméně  5  jednotkami,  z  nichž  alespoň  3 jsou ve
vlastnictví tří různých vlastníků, kteří je nabyli do vlastnictví přede
dnem  nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto data jim byly doručeny
listiny  s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí nebo jiné
listiny,  kterou  příslušný  státní orgán osvědčuje vlastnické vztahy k
jednotce, vzniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona společenství podle
tohoto  zákona.  První  shromáždění  se  musí konat do 3 měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.

3.  Pokud  byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podán návrh na
vklad  smlouvy  o  výstavbě do katastru nemovitostí podle úpravy platné
před účinností zákona, řídí se tato smlouva o výstavbě, jejíž vklad byl
povolen, úpravou platnou před účinností tohoto zákona.

4.  Pokud  ve  smlouvě  o  výstavbě  uzavřené  podle úpravy platné před
účinností  tohoto  zákona  byla  velikost  spoluvlastnických  podílů na
společných částech domu dohodnuta jinak, než stanoví § 8 odst. 2 zákona
o  vlastnictví bytů, jsou stavebníci povinni při podání návrhu na zápis
vlastnického  práva  k jednotkám přizpůsobit velikost spoluvlastnických
podílů tomuto ustanovení.

5.   Pokud  smlouva  o  výstavbě  jednotek  nástavbou,  vestavbou  nebo
přístavbou,  popřípadě  stavebními  úpravami,  jimiž  se  mění velikost
jednotky  a rozsah jejího příslušenství, byla uzavřena podle ustanovení
§  17  až  19  zákona  o  vlastnictví  bytů  platných přede dnem nabytí
účinnosti  tohoto  zákona, považuje se za smlouvu o výstavbě podle § 17
odst. 3 tohoto zákona.

6.  Došlo-li  přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  k  nabytí
spoluvlastnického  podílu  k  nebytovému  prostoru  podle  § 24 odst. 4
zákona  o  vlastnictví bytů platného přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona,  jsou  vlastníci  jednotek  povinni  uspořádat  spoluvlastnické
vztahy  k  tomuto nebytovému prostoru v souladu s úpravou platnou podle
zákona o vlastnictví bytů, ve znění platném do 30. června 2001.

7.  Nebyly-li uspokojeny nároky na vypořádací podíl podle § 24 odst. 10
zákona o vlastnictví bytů, ve znění platném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, uspokojí se podle § 24 odst. 10.

Čl.IV, b. 3 zákona č. 229/2001 Sb.

Přechodná ustanovení

3.  Ustanovení  §  27 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé
spoluvlastnické  vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a
nebytovým  prostorům  a  doplňují  některé  zákony (zákon o vlastnictví
bytů),  ve  znění  zákona  č. 103/2000 Sb. a zákona č. 229/2001 Sb., se
použije  i  v  případech  vzniku práva věcného břemene ve prospěch jiné
osoby než bytového družstva přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl.II zákona č. 451/2001 Sb.

Přechodná ustanovení

1.  Lhůta pro konání prvního shromáždění uvedená v § 9 odst. 8 zákona o
vlastnictví  bytů  ve  znění  platném  před  účinností tohoto zákona se
prodlužuje na dobu do 31. prosince 2002.

2.  Lhůta  pro  konání  prvního  shromáždění  stanovená v čl. II bodu 2
zákona  č. 103/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se
upravují  některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické
vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o
vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb.,
o  katastru  nemovitostí  České republiky (katastrální zákon), ve znění
zákona  č.  89/1996  Sb.,  zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění   pozdějších   předpisů,   zákon  č.  549/1991  Sb.,  o  soudních
poplatcích,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  zákon  č.  40/1964  Sb.,
občanský  zákoník,  ve  znění  pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992
Sb.,  o  dani  dědické,  dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve
znění  pozdějších předpisů, se prodlužuje na dobu do 31. prosince 2002.
První  schůzi  shromáždění  může svolat též osoba pověřená správou domu
nebo kterýkoliv vlastník jednotky, pokud je původní vlastník nečinný.

3.  O  programu  prvního  shromáždění, účasti notáře a nákladech tohoto
shromáždění platí ustanovení § 9 odst. 8 věta třetí, čtvrtá a pátá.

4.  Bylo-li  společenství  zapsáno  do  obchodního rejstříku podle § 10
zákona  o  vlastnictví  bytů  ve  znění  platném  před účinností tohoto
zákona, považuje se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za společenství
zapsané v rejstříku společenství podle § 10 tohoto zákona. Soud provede
výmaz  z  obchodního  rejstříku a zápis do rejstříku společenství i bez
návrhu  a  bez  řízení  nejpozději  do jednoho roku od nabytí účinnosti
tohoto  zákona s právními účinky ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
Společenství  tím  nezaniká  ani  nepřechází  jeho  jmění  na  právního
nástupce, pouze se mění jeho vnitřní poměry.

5.  Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o
zápisu  společenství  do  obchodního rejstříku, považuje se dnem nabytí
účinnosti  tohoto  zákona  návrh  na  zápis  společenství do obchodního
rejstříku  za  návrh  na  zápis  do rejstříku společenství podle tohoto
zákona a v řízení se pokračuje podle tohoto zákona.

Čl. II zákona č. 345/2009 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Nebyla-li uzavřena smlouva podle § 23 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb.,
do 1. července 2010, lze právo na uzavření smlouvy podle § 23 odst. 2 a
3  zákona  č.  72/1994 Sb., uplatnit do 31. prosince 2020. Oprávněným z
výzvy  je  i  právní  nástupce fyzické osoby uvedené v § 23 odst. 2 a 3
zákona  č.  72/1994  Sb.,  pokud  splňuje  podmínky  zákona na uzavření
smlouvy o převodu jednotky.

2.   Jestliže  v  budově  ve  vlastnictví  družstva  nedošlo  k  vydání
prohlášení  vlastníka budovy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
ačkoliv nejméně jeden člen družstva, který má nárok na převod bytu nebo
nebytového  prostoru  podle  § 23 odst. 2 a 3 zákona č. 72/1994 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nacházejícího se v
této  budově  do  svého vlastnictví, splnil veškeré podmínky pro převod
vlastnictví  bytu  nebo nebytového prostoru přede dnem nabytí účinnosti
tohoto  zákona, běží lhůta podle § 23 odst. 4 zákona č. 72/1994 Sb., ve
znění  účinném  ode  dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.

3.  Jestliže  je  družstvo  v prodlení ve smyslu § 23 odst. 5 zákona č.
72/1994  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a
člen  družstva  písemně vyzval k uzavření smlouvy o převodu vlastnictví
bytu  nebo  nebytového  prostoru  přede  dnem  nabytí  účinnosti tohoto
zákona, je družstvo povinno tomuto členovi platit pokutu ode dne, který
následuje po deseti měsících ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4.  Společenství  vlastníků  jednotek jsou povinna uvést své stanovy do
souladu s tímto zákonem do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.  Ustanovení  stanov, která jsou v rozporu s ustanoveními tohoto
zákona, pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

1) § 121 odst. 2 občanského zákoníku.

1a) § 121 odst. 1 občanského zákoníku.

2) § 136 a násl. občanského zákoníku.

3)  §  5  odst.  1  zákona  č.  344/1992  Sb.,  o  katastru nemovitostí
(katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

3a) § 141 a 142 občanského zákoníku.

3b) § 150 občanského zákoníku.

4) § 43 a násl. občanského zákoníku.

5) § 27 a násl. obchodního zákoníku.

5a)  § 33 odst. 2 a 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků,
ve znění pozdějších předpisů.

6)  §  85  zákona  č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

7) § 54 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.

7)  § 54 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

7a) § 139b odst. 3 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb.

8) § 685 a násl. občanského zákoníku.

9)  Zákon  č.  116/1990  Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve
znění pozdějších předpisů.

10) § 672 občanského zákoníku.

10a) § 133 odst. 2 občanského zákoníku.

10b) § 151n a násl. občanského zákoníku.

11) § 872 odst. 7 a 8 občanského zákoníku.

12) § 7 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 102/1992 Sb., kterým se upravují
některé  otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se
mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník.

14) § 9 zákona ČNR č. 102/1992 Sb.

15) § 10 zákona ČNR č. 102/1992 Sb.

16) § 39 a 43a občanského zákoníku. § 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb.,
o cenách.

17)  Zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/1992
Sb.

18)  Např.  vyhláška  Federálního  ministerstva  financí,  Ministerstva
financí  České  socialistické republiky, Ministerstva financí Slovenské
socialistické  republiky  a  předsedy  Státní  banky  československé č.
136/1985   Sb.,   o  finanční,  úvěrové  a  jiné  pomoci  družstevní  a
individuální  bytové  výstavbě  a modernizaci rodinných domků v osobním
vlastnictví,  ve  znění  vyhlášek  č.  74/1989 Sb., č. 73/1991 Sb. a č.
398/1992 Sb.

19)  Zákon  č.  53/1954  Sb.,  o  lidových  družstvech a o družstevních
organizacích,  ve  znění  zákonného  opatření  Předsednictva  Národního
shromáždění č. 20/1956 Sb., a následující předpisy.

20) Zejména § 685 a násl. a § 871 občanského zákoníku.

21) § 85 zákona č. 50/1976 Sb.

22) § 36 občanského zákoníku.

23) § 503 odst. 3 obchodního zákoníku. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách,
ve znění zákona č. 264/1992 Sb.

24) § 45 zákona č. 21/1992 Sb.

25) Např. § 6 odst. 6 vyhlášky č. 136/1985 Sb.

26)  Např.  § 5 odst. 6 a 7 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 136/1985
Sb.

27)  §  28d  zákona  č.  42/1992  Sb.,  o  úpravě  majetkových vztahů a
vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření
Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb.

27a)   Zákon  č.  182/2006  Sb.,  o  úpadku  a  způsobech  jeho  řešení
(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

28)  Zákon  č.  526/1990 Sb. Vyhláška Federálního ministerstva financí,
Ministerstva  financí  České republiky a Ministerstva financí Slovenské
republiky  č.  580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o
cenách, ve znění vyhlášky č. 580/1992 Sb.

29)  §  3  písm.  c)  vyhlášky  č. 137/1998 Sb., o obecných technických
požadavcích na výstavbu.

30)  §  10 odst. 2 vyhlášky č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné
finanční  pomoci  družstevní  a  individuální bytové výstavbě, ve znění
vyhlášky č. 14/1969 Sb.

31) § 3 vyhlášky č. 137/1968 Sb.

32)  §  3  vyhlášky  č.  121/1980  Sb.,  o  finanční pomoci při převodu
skupinových rodinných domků z družstevního do osobního vlastnictví.

33) § 4 vyhlášky č. 121/1980 Sb.
Vložil Pokorný Martin 0d1278 (bez ověření), 26. Říjen 2019 - 11:40

Zkuste se podívat na dokumenty na Seznamsvj.cz

Vložil Carrione, 10. Duben 2014 - 6:23

Zákon byl zrušen k 31.12.2013 a nahrazen Novým Občanským Zákoníkem. Nicméně ustanovení 3028 NOZ říká, že práva a povinnosti vzniklé před 1.1.2014 se posuzují dle původních předpisů.

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".