ZoVB jako součást ObčZ - květen 2011
Koho zajímá, jak nyní vypadá návrh ZoVB, který je součástí ObčZ pod názvem Bytové spoluvlastnictví, a který prošel připomínkovým řízením, může se podívat sem:
(http://obcanskyzakonik.justice.cz/…11_final.pdf).
Možná byly vzaty v úvahu i vaše připomínky.
Bytovému spoluvlastnictví jsou věnována ustanovení počínaje § 1 150.
N. Klainová
Pochopil jsem správně, že dle nového Obč.zákoníku bude i VÝŠI záloh na SLUŽBY bude muset schvalovat shromáždění (§ 1199 e), tj. nebude již možné toto delegovat na výbor? To nebude příliš operativní :-/…
Výši záloh na služby i v současné době schvaluje shromáždění. Vy nemáte schválená pravidla stanovení záloh shromážděním?
Výši záloh stanovuje shromáždění pro správu, služby v ZoVB řešeny nejsou. Vzorové stanovy dávají tuto kompetenci shromáždění, ale nic nebrání tomu, aby ve stanovách společenství byla tato kompetence svěřena výboru, jak jsme to udělali my. Přijde nám to flexibilnější, protože pokud se změní cena služeb, inflace apod. může na to výbor reagovat bez toho, aby musel ve věci svolávat shromáždění. Opakuji, nejedná se o způsob rozúčtování, ani výši záloh na správu, ale na služby. JV
Pokud se domníváte, že při každé změně záloh na služby je nutné svolávat shromáždění, tak to dělejte. Výše záloh na služby se odvíjí od ceny služeb a jejich spotřeby. Není ale důvod dělat to tak komplikovaně a svolávat shromáždění při každé změně.
Tak pokud sám píšete: „Výši záloh na služby i v současné době schvaluje shromáždění“, tak pak se to vylučuje s vaším tvrzením, že při každé změně záloh na služby není potřeba svolávat shromáždění, ne? My při změně záloh shromáždění nesvoláváme právě proto, že máme stanovami tuto kompetenci svěřenu výboru, pokud váš výbor tuto kompetenci nemá (platí vzorové stanovy), tak to musí dělat sromáždění…JV
Nejrozumnější dle mě je, když výbor navrhuje, a shromáždění odsouhlasuje (běžným usnesením - většinou přítomných).
A nechápu nesmysl, že se kvůli tomu musí svolávat nějaký mimořádný shromáždění. Shromáždění je povinně jednou ročně, a tam se odsouhlasuje všechno najednou. A pokud výbor udělá výpočet správně a rozumně (minulej rok + předpokládaný procenta nárůstu), není důvod to neodsouhlasit (taky se nic takovýho ještě nestalo).
Může zde prosím někdo kompetentní vysvětlit rozdíl mezi společenstvím a bytovým spoluvlastnictvím podle nového návrhu.
Aktualizovaný návrh stále obsahuje podivné a již připomínkované ustanovení (původně § 1122 (2)) :
§ 1177 (2) Převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky , popřípadě že takové dluhy nejsou.
(přičemž nestanoví žádný mechnizmus, díky kterému by nějaký dluh mohl na nového vlastníka přecházet)
G.X.
Přečetla jsem jen kus toho co se vztahuje k bytovému vlastnictví a koukala jsem, jak hodně je tam nových možností. Konečně něco s čím se bude moci normálně fungovat.
Díky.
Já kvituji hlavně to, že korespondenční hlasování je narozdíl od prvotního návrhu definováno ze zákona jen v případě neusnášeníschopného shromáždění (starý § 1147 vs. nový § 1201), jinak dle stanov.
Zdá se, že někdo připomínky skutečně vyslyšel... :-)
Děkuji za odkaz na aktualizované znění návrhu.
Za klíčové považuji , že v novém znění návrhu již není nesmyslný požadavek na většinu hlasů všech vlastníků pro přijetí usnesení na shromáždění.
původní znění návrhu v § 1143 (2) : „Shromáždění je
způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají
většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas
většiny hlasů všech vlastníků jednotek , ledaže stanovy nebo zákon
vyžadují vyšší počet hlasů. “
bylo nahrazeno novým § 1197 (2)
(2) Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.
G.X.
Původní ustanovení návrhu v § 1143 (2):
„Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.“
je základem demokratického rozhodování a vyjadřuje základní princip rozhodování o nakládání se společnou věcí. Princip spravedlivý, chcete-li to tak nazývat.
Nový § 1197 (2):
„(2) Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.“
opět zavádí princip, kdy rozhoduje menšina menšina vlastníků, a to menšina nadčtvrtinová (aspoň 25,001 %) hlasů všech vlastníků.
Jedenkrát za rok není problém hlasovat, zejména když je nově možné hlasovat dálkově.
To beru tak, že každý má právo se shromáždění účastnit nebo dát plnou moc, a když to holt neudělá, tak si nemá na co stěžovat.
Já naopak kvituji změnu z října 2011, kdy se do §1198 odst. 1 doporučila dát místo "desetiny" klasická a aktuální "čtvrtina"... Desetina může být mnohem nebezpečnější než zmíněná problematika 25,001% (navíc platná "odjakživa" s možností se dle toho zařídit).
Jde ale i o to, co z toho bude chtít udělat senátní bordel.
Poslední komentáře