Zálohy na služby ve společných prostorách

Vložil Martin (bez ověření), 5. Červen 2020 - 11:21 ::

Dobrý den. V našem SVJ vlastní jeden člen 3 jednotky. Užívá všechny sám. Zálohy na služby odvoz odpadu, osvětlení společných prostor, úklid hradí za jednu osobu. Poplatky spojené s plochou všech vlastněných jednotek hradí dle výměru. Chtěl bych vědět zda je možné nahlásit na jednotku 0 uživatelů nebo je vždy nutné se podílet i v případě neobsazené jednotky. Děkuji

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil tomas 22, 6. Červen 2020 - 8:49

    pokud tam je skutečně sám, nějak nechápu logiku proč by měl platit za tři lidi.

    tedy kromě toho, že by vám klesly poplatky.

    Vložil Dvořák (bez ověření), 5. Červen 2020 - 17:27

    Za sebe se domnívám, že minimální počet osob je vždy 1. A že to vychází i ze zmiňovaného zákona.

    Pro podporu svého názoru si dovolím odkázat na: https://www.svjaktualne.cz/…ayX0×icUK50/

    Vložil Justitianus, 5. Červen 2020 - 20:44

    Pane Dvořáku, odkázal jste na starší text ze dne 11.12.2018. Text se týkal současného znění zákona č. 67/2013 Sb. (před novelizací).

    Já jsem pochopil dotaz tak, že půjde o určování počtu osob do budoucna, tedy po účinnosti novely zákona č. 67/2013 Sb., která mění definici okruhu rozhodných osob. Toto novelizované znění bude k rozúčtování služeb použitelné od 1. 1. 2021 (což jsem též napsal). Pokud můj text vyzněl jinak, omlouvám se.

    Na vyúčtování roku 2019 či 2020 se novelizované znění pochopitelně nemůže použít zpětně, neboť pravidla nelze měnit ani dodatečně, ani „za pochodu“ v průběhu zúčtovacího období. Retroaktivita je nepřípustná.

    Justitianus

    Vložil Justitianus, 5. Červen 2020 - 13:15

    V první řadě se podívejte co o tom praví vaše stanovy, nebo prohlášení. My je neznáme, nemáme křišťálovou kouli ani jasnovidné schopnosti. To jste měl udělat jako první věc ještě před položením dotazu zde.

    Pokud prohlášení i stanovy mlčí o rozúčtování služeb, ani o tom nerozhodlo společenství, pak postupujete podle zákona. Doporučil bych Vám vyjít ze zákona č. 67/2013 Sb. o službách v novelizovaném znění, účinném od 1. 7. 2020. To definuje počet osob rozhodných pro rozúčtování služeb spojených s užíváním bytů takto:

    § 2 Vymezení pojmů
    Pro účely tohoto zákona se rozumí (…) osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb
    1. nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo
    2. vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo
    3. osoby, u nichž lze mít za to, že mohou užívat byt, je-li užíván k jinému účelu než k zajištění bytových potřeb, po dobu v souhrnu přesahující 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.

    Jestliže onen vlastník má tři byty, které neužívá, znamená to, že jsou užívány „k jinému účelu než k zajištění bytových potřeb“. Je tedy v souladu se zákonem použít pro zúčtovací období 2021 počet osob nula (odstavec 3). To platí, pokud neexistují žádné další osoby, které ty byty užívají (nebo mohou užívat) po dobu v souhrnu přesahující dva měsíce.

    Pokud se snad jedná o nebyty, pak je možno postupovat podle zákona obdobně.

    Justitianus

    Vložil Taky Usměrňovač (bez ověření), 5. Červen 2020 - 19:58

    Zase vedle, Justitiane.

    Z Vámi citovaného ustanovení plyne, že počet osob pro účely rozúčtování služeb je vždy nejméně jedna (1).

    Patrně Vám uniklo, že počty podle odstavců se sčítají.

    Byl byste dobrý úředník, ti píší podobné plky. To myslím v dobrém. Jste schopný a patrně nevyužitý.

    Vložil Justitianus, 6. Červen 2020 - 1:32
    • Usměrňovač mi napsal: „Patrně Vám uniklo, že počty podle odstavců se sčítají. Byl byste dobrý úředník, ti píší podobné plky.“

    Pane Usměrňovači, nemáte pravdu. Na vině je Vaše hluboká neznalost legislativních pravidel. Zřejmě máte nadbytečně zvýšené sebevědomí, když se pokoušíte s tak základní neznalostí vykládat znění právního předpisu.

    V tomto případě jde o určení, zda výčet tří možností, uvedený v novelizovaném znění zákona č. 67/2013 Sb., je formulován jako výčet kumulativní, nebo alternativní. Jak zajisté víte, u kumulativního výčtu se přihlíží ke všem uvedeným variantám součtově (kumulativně). Naopak u alternativního výčtu se uplatní vybraná varianta z více předložených možností.

    „Typickými slučovacími spojkami jsou a, i: koupím jablka a (i) hrušky, tzn. obojí. Zvolíme-li však spojku nebo, o „čisté“ slučování nejde: nekoupíme oba druhy ovoce, ale pouze jeden. Pomocí spojky „nebo“ vyjadřujeme volbu mezi dvěma eventualitami.“
    (Pravdová, M., Svobodová, I.: Akademická příručka českého jazyka. Praha, Academia, 2014, str. 121).

    Totéž se uplatňuje i při výkladu obsahu právních předpisů, viz namátkou rozsudek Nejvyššího správního soudu 5 As 154/2016 – 62. Soud dovodil, že spojka „nebo“ neznamená, že by musely být splněny obě podmínky zároveň.

    Jako doporučenou literaturu pro Vás uvádím:

    Abyste to nemusel hledat, budu citovat:

    „Obecně lze konstatovat, že o kumulativní výčet se jedná v případě, že všechny podmínky k hypotéze (tj. podmiňující, skutkové části) právní normy musí nastat současně (tj. kumulativně), ergo žádná možnost výběru z více možností se v takovém případě ani nepřipouští, a proto se ani nejedná o vyjádření variant v pravém slova smyslu. (…) Z důvodu právní jistoty, že se skutečně jedná o výčet kumulativní (který nelze zaměnit s výčtem alternativním) je mezi jednotlivé možnosti vložena spojka „a“, jejíž použití v daném případě zcela jednoznačně zdůrazňuje kumulativní charakter výčtu. Stejného účinku však lze dosáhnout i tím, že se namísto spojky „a“ uvede čárka.“

    Vámi tvrzený účinek kumulativnosti by tedy nastal pouze tehdy, pokud by příslušné ustanovení znělo takto:

    § 2 Vymezení pojmů
    Pro účely tohoto zákona se rozumí (…) osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb
    1. nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období,
    2. vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, a
    3. osoby, u nichž lze mít za to, že mohou užívat byt, je-li užíván k jinému účelu než k zajištění bytových potřeb, po dobu v souhrnu přesahující 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.

    O kumulativní výčet (se spojkou „a“) se ovšem v zákoně nejedná. Použití spojky „nebo“ signalizuje, že jde o výčet alternativní. Opět cituji z uvedené literatury:

    „[A]lternativní výčet [je] správně vyjádřen tím, že mezi písmena a/ a b/ je vložena rozlučovací spojka „nebo“, což má za následek naplnění hypotézy (skutkové, podmiňující části právní normy) tím, že nastane jedna z eventualit uvedených v dispozici právní normy (normativní, podmíněná část právní normy), a to buď v písmenu a/ nebo v písmenu b/. Tím je také naplněna podstatná obsahová náležitost pojmu „varianta“, tj. výběr z nejméně dvou eventualit při zachování stejných právních účinků. (…) Navrhuje-li se vyjádření variant spočívající ve výběru z více než dvou možností, klade se rozlučovací spojka „nebo“ (alespoň) mezi poslední dvě z těchto možností.“ 

    Novelizované znění § 2 zákona č. 67/2013 Sb. obsahuje „nebo“ mezi všemi třemi odstavci. Jde tedy o alternativní výčet (buď-anebo). Připomínám, že novelizované ustanovení zní takto:

    § 2 Vymezení pojmů
    Pro účely tohoto zákona se rozumí (…) osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb
    1. nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo
    2. vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo
    3. osoby, u nichž lze mít za to, že mohou užívat byt, je-li užíván k jinému účelu než k zajištění bytových potřeb, po dobu v souhrnu přesahující 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.

    Uplatní se podle okolností jedna z možností, uvedených v zákoně. Usměrňovač se zmýlil. Ostatně totéž plyne i z logiky věci.

    • Pokud byt užívá vlastník jednotky, započtou se s ním i všechny další osoby v bytě – osoby žijící s vlastníkem, případně i nájemce, podnájemce, osoby s nimi žijící v bytě, a další osoby ubytované v bytě, např. přes Airbnb.
    • Pokud byt užívá nájemce, nikoliv však vlastník, pak vlastník jednotky se samozřejmě nezapočítá; započítají se nájemce, případně podnájemce, osoby žijící s nájemcem a podnájemcem, a veškeré další osoby ubytované v bytě, např. přes Airbnb.
    • A konečně není-li byt užíván k bydlení ani vlastníkem, ani nájemcem či podnájemcem, jde o poskytování ubytování podle jiného právního předpisu. Započítají pouze ubytované osoby. Nikoliv vlastník jednotky, není-li zároveň ubytovanou osobou.

    Justitianus

    Vložil Usměrňovač (bez ověření), 6. Červen 2020 - 9:01

    Gramatika Vám příliš nejde, Justitiane. Snad Vás může utěšit alespoň to, že zákonodárci rovněž ne.

    „Nebo“ v češtině nemá obecně vylučovací význam („buď – anebo“), jak uvádíte. Látka obecné školy.

    Důsledky absence maturity z matematiky se už projevují. Osoba s průměrným rozumem je jistě schopna odlišit OR (nevylučovací „nebo“) a XOR (vylučovací, exlusivní „nebo“).

    Programoval jste někdy (cokoli malého)? Základy programování jsou dnes snad na každné škole.

    Vložil Justitianus, 6. Červen 2020 - 10:20

    Usměrňovači, nepochopil jste nic. Nebavíme se zde o obecné gramatice českého jazyka, a už vůbec ne o programování. Na to zapomeňte. Bavíme se o právní logice a právních výrocích. V předchozím příspěvku jsem dal tři odkazy na metodické materiály vytvořené pro vládu a ministerstva. Prostudujte si je konečně, programátore.

    Totéž najdete v Legislativních pravidlech vlády České republiky. Viz článek 42 „Vyjádření variant“, programátore.

    Justitianus

    Vložil Gramatika (bez ověření), 7. Červen 2020 - 9:02

    „Nebavíme se zde o obecné gramatice českého jazyka, a už vůbec ne o programování.“

    Nikoliv, pane Justitiane. Opět je třeba Vás usměrnit.

    Bavíme se zde právě o gramatice (ať už jazyka přirozeného, nebo programovacího, který je jeho formalizací).

    Přesněji, bavíme se zde o gramatice na úrovni obecné školy, neboť právě její pochopení na uvedené úrovni je nutné pro pochopení právních předpisů. (Souhlasit s Vámi je možné jenom potud, že hlubší znalosti teorie jazyků a gramatiky nejsou potřeba.)

    Vložil Dvořák (bez ověření), 6. Červen 2020 - 4:53

    Pane Justitianusi, ve třetím bodě se lišíme ve výkladu. Já tomuto bodu rozumím tak, že je-li byt užíván k jinému účelu než k zajištění bytových potřeb, tak se osoby započítávají. Přičemž jiným účelem není jen pronájem, ale jakýkoliv jiný účel, tedy i pouhé vlastnění (kde účelem je třeba vyčkávání na lepší prodejní cenu). Tedy pokud tam nikdo nebydlí, tak vlastník užívá byt k jinému účelu. Vlastník tak nevyužívá byt k bydlení, což je účel bytu, ale třeba jako spekulativní investici. Proto se vždy započítá alespoň jedna osoba.

    Vložil Justitianus, 6. Červen 2020 - 7:10

    Pane Dvořáku, skutečně se lišíme ve výkladu. Můžete mít pravdu. Zamýšlím se nad tím … Zajímavé je, že alinea 3 uvádí „osoby, u nichž lze mít za to, že MOHOU užívat byt“.

    Možná, že soudy přijmou ten výklad, že neužívaný (neobývaný) byt může užívat vlastník jednotky bez omezení – má přece klíč a nic mu nebrání do bytu vstupovat. Pak by se i v případě podle alinea 3 počítal vždy vlastník jako jedna osoba; ovšem pouze není-li byt užíván k ubytování jiné osoby/jiných osob.

    Tazateli je tedy třeba doporučit, aby si do stanov dali srozumitelná pravidla, nebo aby nic nepočítali podle osob.

    Justitianus

    Vložil Nikol (bez ověření), 6. Červen 2020 - 7:56

    „Tazateli je tedy třeba doporučit, aby si do stanov dali srozumitelná pravidla, nebo aby nic nepočítali podle osob.“

    To je pořád dokola. Jak může tazatel dát něco do stanov?

    Taky bych ráda něco (jiného) dala do stanov.

    Jinak nepočítat nic podel osob je vhodné, to se zde již řešilo.

    Vložil Češtinář (bez ověření), 6. Červen 2020 - 10:40

    Nikol nerozezná jednotné číslo od čísla množného. Jistitianus poradil, aby si do stanov DALI srozumitelná pravidla. To je množné číslo. Nikol neznalá jazyka českého se ptá „Jak může TAZATEL dát něco do stanov?“ To je jednotné číslo. Člověk splňující § 4 občana pochopí, že aby se něco dostalo do stanov, tak na začátku musí být jedinec, který to navrhne, získá pro to podporu a potom shromáždění schválí stanovy, možná.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".