výpočet částky do fondu oprav
Dobrý den, chci se zepta, zda-li existuje nějaký předpis na výpočet placené částky do fondu oprav, kterým se musí sdružení vlastníků bytových jednotek řídit? Jsem vlastníkem bytové jednotky, ke které patří dvě sklepní kóje. Sdružení vlastníků schválilo pro výpočet platby částku za 1m2, která se násobí plochou bytu včetně plochy sklepní kóje. Je to správné, že částka za 1m2 je stejná, jak za obytnou plochu, tak za sklep? Děkuji za odpověď. Radim
Podívejte se do stanov, pokud v nich máte uvedeno, že budete přispívat na správu domu podle velikosti své bytové jednotky, tak se budete řídit tím, co máte na svém listu vlatnictví.
Podívejte se na kupní smlouvu, na předmět převodu vlastnického práva, máte zde uvedenou, podlahovou plochu celé Vaší bytové jednotky. Pokud je Vaše bytová jednotka tvořena bytem a sklepy, tak celkový součet je výchozí pro výpočet tzv.FO.
Pokud máte sklepní kóje, tak pochybuji, že je máte v kupní smlouvě do m2 podlahové plochy BJ zaneseny.
Výslovně je stanoveno, že místností není lodžie, balkon, terasa, sklepní kóje, výtahová šachta a garážové stání.
To znamená, že sklepní kóje patří do společných částí domu.
Takže pokud máte opravdu sklepní kóje a užíváte je, záleží na tom, jak se dohodnete, samozřejmě, že bezúplatně je užívat nemůžete, ale je to pouze na dohodě mezi Vámi členy SVJ.
Já už jsem to tu psala a jsem líná to psát znova, takže kopíruju souhrn:
Nutno si přečíst ZoVB, hlavně:
§8 odstavec (2) Velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové ploše všech jednotek v domě.
§2 odsek i) podlahovou plochou bytu nebo rozestavěného bytu podlahová plocha všech místností, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu nebo rozestavěného bytu.
V ZoVB je u pojmu příslušenství bytu odkaz na §121 odstavec 2) Občanského zákoníku, který říká:
(2) Příslušenstvím bytu jsou vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány.
Sklep pak může být tímto prostorem, i když není místností; stačí, když je jednoznačně vymezen, což kóje je.
Pokud tedy původní vlastník zahrnul do podlahové plochy bytu sklep jakožto příslušenství (prostor určený k užívání s bytem), pak je holt jeho plocha napočítána do podílu na KN.
A pokud není dohoda 100% vlastníků o přispívání na náklady spojené se správou domu a pozemku jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu, tedy včetně sklepní kóje.
Jestli to někoho potěší, já ji tam mám taky.
V našem SVJ se vzal za základ plochy v m2 to, co je uvedeno jako plocha bytové jednotky v kupní smlouvě.Protože tam je na dvě desetinná místa, zaokrouhlili jsme plochu na celé m2.Aby se předešlo pochybbniostem, byla zveřejněna plocha(součet)všech ploch bytů na dvě desetinná místa a plocha zaokrouhlená.Při počtu bytů je rozdíl O,25m2 na jednotku. Platíme takto již více jak deset let aniž by kdokoliv cokoliv zpochybnil a „prudičů“je v SVJ řada.
Tak to máte prudiče málo zdatné. Jakmile nerozúčtováváte podle katastru, ale zaokrouhleně, je podle některých zdejších přispěvatelů celé rozúčtování protizákonné a nevymahatelné a někteří (jiní) přispěvatelé z toho dovozují právo člena přestat zcela hradit příspěvky (aniž by toto právo doložili §).
Henrietta
Paní PeDuPles nemá pravdu.
Podle § 2 písm. (i) ZoVB podlahovou plochou bytu nebo rozestavěného bytu [je] podlahová plocha všech místností, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu nebo rozestavěného bytu.
Z toho jednoznačně vyplývá, že podlahovou plochu bytu tvoří výhradně místnosti. Nezapočítávají se další prostory, např. balkony nebo sklepní kóje, které nejsou místnostmi.
Podle obecně přijímané definice platí, že místností je prostor, ohraničený ze všech stran stěnami, stropem a podlahou a vybavený zárubněmi a (uzamykatelnými) dveřmi.
lake
Lake: „místností je prostor, ohraničený ze všech stran stěnami, stropem a podlahou a vybavený zárubněmi a (uzamykatelnými) dveřmi.“
§ 48a odstavec 8 zákona 235/2004 Sb.: „Místností se rozumí místně a prostorově uzavřená část stavby, vymezená podlahovou plochou, stropem a pevnými stěnami.“
Technik
Pane Techniku,
Dle ustálené soudní praxe lze za místnost považovat každý prostor nacházející se v budově, který je uzavřen ze všech stran obvodovými stěnami, podlahou a stropem a je uzamykatelný.
Takovýchto téměř shodných definic byste si mohl vymyslet i více, budete-li bazírovat na slovíčkách.
Není Vám zřejmě známo, že definice použitá v jednom konkrétním zákoně se vztahuje pouze k tomuto zákonu. Vaše definice je uvedena v zákonu 235/2004 Sb., což je zákon o dani z přidané hodnoty, který upravuje daň z přidané hodnoty (dále jen "daň"). Daň se uplatňuje na zboží, nemovitosti a služby za podmínek stanovených tímto zákonem.
O DPH však zde nikdo kromě Vás nediskutoval. Mimochodem, jde jen o další definici, stejně dobrou jako ty ostatní.
lake
Jak jste spokojena, paní PeDuPles?
Sklo je, jak je notoricky známo, tekutina (pravda, poněkud viskosní). Takže se zasklenou loggií je to jasné.
Technik
Za povšimnutí stojí, že zákonodárce nevyžaduje, aby podlahová plocha byla pevná, ani se nevyžaduje, aby strop byl pevný.
Technik
Tak tady bych si přihřál polévečku.
Stěna jest pevná, není-li kapalná ani plynná. (To je definice pro obecnou školu, lake by napsal, že se jedná o notorietu.)
A teď pro vysokou školu technického zaměření: … navíc není z plazmatu.
Příklady, pro lepší porozumění:
Třeba kouřová stěna, nebo ohňová stěna, světlená závora nebo stěna z proudícího teplého vzduchu (používaná u vchodů do budov) definici pevné stěny nesplňují.
Fyzik
Definice může být ještě stručnější:
Stěna jest pevná, není-li tekutá.
Plyny a kapaliny jsou, jak je notoricky známo, tekutiny.
Ještě bych prosil vysvětlit rozdíl: těleso tuhé, pevné a pružné (stačí pro obecnou školu).
Ale teď bez legrace:
Potřebuji vědět, jestli loggie, která je zcela zapuštěná a (dodatečně) zasklená, je místnost.
Že se pletu mimo svou odbornost, ale aby bylo jasno, o čem že je řeč:
http://en.wikipedia.org/wiki/Loggia http://en.wikipedia.org/wiki/Verandah
Fyzik
„Stěna jest pevná, není-li tekutá.“
Děkuji, pane Sládku.
Obávám se, že pevnost ani pružnost se v obecné škole raději neprobírá.
Fyzik
Tak naše stěny teda pevné jsou, protože dřevo se vyskytuje výhradně ve skupenství pevném a navíc jsem provedla ověření pevnosti stěny zaťukáním (na kapalinu, plyn ani plazmu by se mi asi zaťukat nepodařilo).
Dále jsou tři tyto dřevěné stěny pevně připevněny ke stropu, podlaze, sobě navzájem a zadní panelové stěně. Bez použití nářadí a síly je nejde ani oddělit, ani posunout. S použitím nářadí a síly ovšem oddělím a posunu jakoukoli stěnu.
Tak jak to teda je?
„na kapalinu, plyn ani plazmu by se mi asi zaťukat nepodařilo“
Vážení,
chcete-li psáti zeta, kde stojí sigma, budiž. Vězte ale, že plasma jest neutrum a skloňuje se plasma, gen. plasmatu, …
Náležité sklonění jest důležitější pravopisu.
Lingvista
Ó lingvisto, hluboce se omlouvám, že jsemť nezvolila výraz lahodící oku tvému…
Juknutím do Pravidel jsem se však dozvěděla, že možno jest použíti „s“ i „z“:
SLOVNÍ TVARY: plasma ~ plasem ~ plasmách ~ plasmám ~ plasmami ~ plasmat ~ plasmata ~ plasmatech ~ plasmatem ~ plasmatu ~ plasmatům ~ plasmaty ~ plasmo ~ plasmou ~ plasmu ~ plasmy
SLOVNÍ TVARY: plazma ~ plazem ~ plazmách ~ plazmám ~ plazmami ~ plazmat ~ plazmata ~ plazmatech ~ plazmatem ~ plazmatu ~ plazmatům ~ plazmaty ~ plazmo ~ plazmou ~ plazmu ~ plazmy
Například Wikipedie ale pojednává pouze o plazmatu, kam je člověk přesměrován i ve chvíli, kdy zadá plasma…
Za použití chybného rodu a tím chybného vzoru pro skloňování se kaju. Ale trvám na tom, že na ten sajrajt nejde zaťukat :-)
Vidíte, a já měla dojem, že se bavíme o pravidlech ČESKÉHO pravopisu… Zrovna ve Wikipedii většinou stačí ťuknout na slovíčko „česky“ v levém sloupečku, pokud tam tedy pro daný výraz je. V případě připuštění vašeho argumentu bychom se mohli za chvíli dohadovat, že okno se správně píše window…
Paní PeDuPles,
Vy byste mohla být soudní znalkyní v oboru posuzování stěnovitosti konstrukcí. Stačilo by se naučit pár frází typu „nemůže být pochyb, že“, „bylo s dostatečnou mírou věrohodnosti zjištěno, že“ ad.
Technik
„Podle obecně přijímané definice platí, že místností je prostor, ohraničený ze všech stran stěnami, stropem a podlahou a vybavený zárubněmi a (uzamykatelnými) dveřmi.“
To ovšem sklepní kóje splňuje.
Tonda
Přesně tak, naše sklepní kóje mají stěny ze všech stran, strop, podlahu, zárubně i uzamykatelné dveře. Dokonce je jich většina větších než WC, jehož „místnosťovitost“ nikdo nezpochybňuje.
Navíc naše (krajské) město prodalo všechny byty včetně kójí a katastr to v klidu zapsal. Pokud tedy právníci města a místního katastru nejsou všichni amatéři, pak se asi mýlí pan lake.
Paní PeDuPles,
doporučuji používat správnou terminologii. Co popisujete není zřejmě kóje, nýbrž sklepní místnost. To je podstatný rozdíl. Mimochodem stavební zákon nezná pojem "kóje".
Pojmem "kóje" je označována část místnosti, oddělená
(a) stavební příčkou nesahající až po strop,
(b) stavební příčkou, avšak bez zárubní a dveří,
(c) lehkou montovanou příčkou (např. ze dřeva, pletiva, plechu), vytvořenou bez pomoci stavebních technologií.
Co je "místnost" jsem napsal ve svém předchozím příspěvku.
lake
Pan Radim se ptal, cituji, zda existuje nějaký předpis na výpočet placené částky do fondu oprav, kterým se musí sdružení vlastníků bytových jednotek řídit.
K zodpovězení dotazu pana Radima v plném rozsahu stačilo napsat, že takový předpis existuje. Nebo prostě „ano“.
Moje výše uvedená odpověď tak byla zbytečně podrobná, když šla nad rámec dotazu.
Pak asi neumím číst. A ty dotazy na 1m2 – např.?? To mu ta Vaše odpověď šla nad rámec.
Chtělo by se napsat cosi o oslu a vědru, ale koneckonců, pokud to tazateli stačí, proč ne
Votočka
Poslední komentáře