Výměra podlahové plochy
Dobrý den,
existuje nějaký předpis, který by jednoznačně definoval, jak se počítá výměra podlahové plochy pro potřeby Katastru (prohlášení vlastníka)? Konkrétně mne zajímá, jak se započítává schodiště, vnitřní parapety dveří, přizdívky apod.
Děkuji
Dobrý den, existuje nějaký právní předpis, který řeší výpočet plochy podkorvního bytu s šikminami, kde nelze díky zkosení plnohodnotně užívat podlahovou plochu? Zajímal by mě konkrétní právní púředpis, paragrafové znění či rozhodnutí soudu v dané věci. Jakékoli informace prosím na e-mail: stan.raybeck@tiscali.cz
ZNOVU SE PTÁM NA SCHODIŠTĚ. Prosím, může někdo říci, jak se v rámci Smlouvy o výstavbě může převést schodiště v 1PP na vlastníka,který chce v 1PP stavět? Může si k ploše schodiště, kterou koupil v 1PP zabrat automaticky i plochu schodiště, tedy spíše otvor,kde chce udělat konstrukci v úrovní podlahy 1NP, a tedy pod schodištěm v 1NP? Nebo jde o plochu, která už patří do dalšího podlaží a tedy ji musí znovu zaplatit.Není mi vůbec jasné, když si někdo koupí část schodiště, tak odkud kam se počítá – od schodů u podlahy ke schodům v dalším patře,nebo podle podlaží – IPP,INP, II.NP atd. Děkuji /ek/
Dobrý den, všem. To co zde řeší všichni jsem řešil i já. Pak jsem našel tento článek, který mi to rozsekl. http://www.stavebni-forum.cz/…ocet-plochy/ Jasně definuje, že i u šikmin (v půdní vestavbě) kde je byť 20cm výška je plocha započítávána ve 100%. Jediné čím se zákon zabývá ve smyslu šikmin, je to, že obytné místnosti (obývák, ložnice, pokojíček, kuchyň nad 8m2) nesmí být více jak a rovno 1/2 celého prostoru (m2) minimální výšky 230cm. Pokud budujete půdní vestavbu doporučuji tyto nízké šikmyny úměle zadělat sádrošem … nechat zkolaudovat a pak lehce odmontovat. Snadno se tak vyhnete budoucím nákladům na společných částech domu.
Návod „zadělat sádrošem, nechat vyměřit a potom sádroš odstanit“ je obecně použitelný, nejen u šikmin a nejen u půdních bytů.
Může takto být ovlivněna nejen plocha bytu, ale i vytápěná plocha bytu: stačí „zadělat sádrošem“ radiátor, čímž se ze zbytku místnosti stane nevytápěná místnost.
Manuela
A uvědomujete si, že se sice vyhnete platbě za vytápěnou místnost nebo platbě do fondu oprav, ale vlastně tím okrádáte všechny ostatní členy SVJ? Dům se udržuje, opravuje a vytápění platí ze společných peněz, neboť je společný. Pokud někdo platí méně než ostatní, ti musí platit za něj a tudíž je dotyčný trvale okrádá. Letos jsem se setkal s jednou paní, která díky podobným „chytrákům“ (nechci říkat zlodějům) platí letos skoro dvojnásobně za teplou vodu. Bylo to způsobeno tím, že několik z obyvatelů domu porušili plomby na poměrovém měření teplé vody, takže jejich náměr byl minimální, ale teplárně to pochopitelně musel někdo zaplatit…
Trochu to upřesněte, pane Anonymousi. Máte na mysli schodiště uvnitř jednotky? Co to je parapet dveří? Co to je přizdívka? Anonymous (jiný)
Jedná se o schodiště v bytě (mezonet), (vnitřní) parapet u oken (okna jsou na celou výšku místnosti), přizdívka (sokl) je 1,2 m vysoká zídka nalepená na vnitřní zeď.
Plocha dveřních a okenních výklenků se nezapočítává.
Pro schodiště žádná výjimka není, započte se (a plocha pod ním rovněž, tj. výsledek je stejný, jako by v bytě schodiště nebylo).
Sokl předpisy výslovně neřeší, podle mého názoru jsou možné dva různé výklady:
(1) K rozdílným výškám místností zákon nepřihlíží, a na sokl by bylo možné nahlížet jako na sníženou výšku místnosti v jeho ploše.
(2) Počítá se podlahová plocha (= plocha podlahy).
Podobný problém je u zkoseného stropu, kde s rovněž počítá podlahová plocha bez ohledu na výšku místnosti. Stavební předpisy sice předepisují minimálmí výšku místnosti, to ale v praxi nemusí být dodrženo.
Zajímavá je situace zejména, je-li prostor pod soklem součástí sousední jednotky.
Jiný Anonymous
Děkuji za názory, potřeboval bych ale nějaký předpis / zákon / vyhlášku / stanovisko, kterétohle jasně definuje. Nevěřím tomu, že každý geodet si to může vyměřit podle svého uvážení.
Dobry den po roce zkoumaní, jsme nedošel k jednoznačnému názoru, zákon o vlastnictví bytu neni tvořen tak aby respektoval související předpisi tedy stavební zákon, normu obytné budovy ci zákon o najemném, v jednotlivých „předpisech“ pokud už je řešena nejaká podrobnost o výpočtu podlahové plochy např. místnosti s šikmym sropem tak to řeši jinym způsobem, vysledek je tedy po každé jinný, dle meho názoru nelze srovnávat místnost se svislimi stěnami a místnosts s šikminou až na úrověn podlahy, v případě že by se Vám podařilo dojit dál poprosím o informaci, obdobně jako vy myslim si že toto je celkem standartní problém každé půdní vestavby, Jurásek, ondrej.jurasek@sendme.cz
Výše uvedený názor stojí za uvážení.U podkrovních bytů nelze využít celou podlahovou plochu k užívání.Nelze tam mít nábytek,nelze se tam pohybovat.Podlahová plocha by tedy měla být měřena v místě určené výšky (na př.ve výšce 1m.aby se tam dal uložit nábytek).
Vážený pane Jurásku,
co říká norma obytné budovy podstatného z hlediska člena společenství? Mám jí začít shánět? Děkuji.
Zákon o nájemném se podle mého názoru pro společenství nepoužije. Prosím nicméně číslo zákona, abych se s ním mohl seznámit. Děkuji.
PetrF
Poslední komentáře