vlastnictvi radiatoru a rozuctovani

Vložil cartmann (bez ověření), 18. Září 2014 - 18:16 ::

Dobry den,v roce 1997 sbd vydalo prohlaseni vlastnika budovy,kde je psano,ze radiatory jsou soucasti bytove jednotky. Jak je mozne,ze opravy nebo vymeny byly hrazeny ze spolecneho a nam vlastnikum v rocnim vyuctovani chodi jakou castkou jsme se podileli. Nyni jsme SVJ a toto pokracuje. Vybor nechce pochopit,ze radiator neni spolecna soucast,kdyz v prohlaseni vlastnika byl radiator oznacen za soucast bytu. Je spravne, aby vymena a premontaz RTN byla hrazena ze spolecneho? Kdyz radiatory spolecne nejsou? Nemela by uhrada za vymenu nebo premontovani RTN jit k tizi dane bytove jednotky? Za 9 let zpet jsem napocital pres 40 premontovani RTN. Dekuji za odpoved. cartmann

  • společné části domu
  • příspěvky na správu

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

Vložil Misme, 21. Září 2014 - 7:44

Pro ilustraci rozdílnosti přístupu uvádím příklad z našeho BD: radiátory jsou součástí topné soustavy, tedy společné, ale jakákoliv manipulace s nimi z důvodů na straně nájemce, tj. např. výměny z důvodu estetiky či designu, a s tím související demontáž a montáž RTN atp. jde kompletně k tíži nájemce, tedy i včetně případných dopadů na topnou soustavu. Pokud by ale šlo o opravu či výměnu z důvodu havárie nebo poruchy stávajícího tělesa, hradí se náklad ze společného (je definováno ve stanovách a hradí se v tomto případě z dlouhodobé zálohy na opravy a údržbu bytů).

Vložil Dudekk (bez ověření), 23. Září 2014 - 11:12

Ve Vašem SVJ se platí dlouhodobé zálohy na opravy a údržbu bytů? To je socialismus? :-)

Vložil X (bez ověření), 19. Září 2014 - 14:47

Máte podobné prohlášení jako my. Zdá se, že všechna SBD vycházela z jednoho vzoru. Svědčí pro to ta nesmyslná formulace, týkající oken v bytech, která se v mnoha prohlášeních doslovně opakuje.

Z vašeho dotazu jsem ale poněkud zmätený. Nejdřív píšete o radiátorech, pak zase o RTN. Vy jste měnili a opravovali radiátory? Že vy si myslíte, že RTN je součást radiátoru a patří automaticky k bytu jako radiátor? Tak to ale není. Radiátor a RTN jsou dvě různé věci. Vlastnictví RTN jste, předpokládám, neřešili.

V našem PV se o RTN nic nepraví. Zatím jsme je ještě nenainstalovali, v nejbližší době se k tomu chystáme. Náš výbor také nechápe, když ho žádám, aby jasně sdělil, komu že budou RTN patřit. Představují si, že je uhradí z „fondu DZO“ a tím to končí.

Co se týče vodoměrů, tak ty podle PV patří k bytu. Výměna byla uhrazena vždy z DZO. To lze chápat tak, původní vodoměry patřily k bytu, ale ty nové jsou již společnou částí domu. To se u nás ale také nikdy neřešilo.

Vložil cartmann, 19. Září 2014 - 19:57

ano tak jsem to myslel, kdyz radiator patri bytu, jestli se necha brat, ze i RTN patri k bytu, tudiz premontovani z duvodu vymeny radiatoru by si mela hradit dana bytova jednotka. Kdyz v SVJ mame 96 bytovych jednotek a polovina lidi si vymeni radiator, proc by poplatek za premontovani mel byt ze spolecneho. Odecitani je take vyuctovano kazdemu, i kdyz byty 4+1 s jidelnou maji 6 radiatoru a byty 3+1 maji 4 radiatory, tak neni, ze by kazdy byt platil prumerem 5 radiatoru za odecet,ale dle skutecneho poctu radiatoru. Pak by i premontaz, eventuelne vymena vadneho RTN mela jit k tizi dane bytove jednotky, prijde mi to logicke. To same u vodomeru, v prohlaseni vlastnika je, ze patri bytu, ale ve vyuctovani se svym vlastnictvim podilem ucastni kazdy.

Vložil X (bez ověření), 20. Září 2014 - 9:34

U nás jsme na tom podobně. Máme 2 typy bytů: 3+1/L (4 radiátory, 2 vodoměry) a 2+kk (2 radiátory, 2 vodoměry). Poměr podlahových ploch je asi 5:3. Podle PV radiátory a vodoměry patří k bytu. Výměna vodoměrů je ale hrazena z DZO. Nikdo nic nenamítá. To by člověk musel neustále vést žabomyší válku.

RTN asi v PV nemáte. Nelze říci, že patří k bytu jen proto, že radiátory patří k bytu. Pokud si ale někdo mění svůj radiátor, tak by měl uhradit ze svého i přemontování RTN.

Rozúčtování nákladů na odečet RTN podle jejich počtu v bytě také není automatické. Muselo by to takto být schváleno.

Zdá se, že to u vás chodí podobně jako v mnoha jiných SVJ. O způsobu rozúčtování mnoha nákladů rozhoduje výbor, ačkoliv mu to nepřísluší. Vždy vysvětlí, že daný způsob je „logický“. Pokud jsou ve výboru lidé, kteří mají velké byty, mají často tendenci považovat za logické rozúčtování stejným dílem na byt a tímto směrem to tlačí.

Vložil @@ (bez ověření), 20. Září 2014 - 15:16

„radiátory a vodoměry patří k bytu“

To o vlastnictví radiátorů ani vodoměrů neříká vůbec nic. Máte k vlastnictví radiátorů a vodoměrů uvedeno něco dalšího?

@@

Vložil cartmann, 20. Září 2014 - 11:29

Ono je to spise tak, ze jsme SVJ od listopadu lonskeho roku a celou spravu delalo SBD a i nyni, je s SBD sepsana spravcovska smlouva, takze vesmes vse pokracuje dal. Zacal jsem se o to zajimat, kdyz jsem si zpetne prosel vyuctovani a od roku 2005 napocital 65× premontovani RTN. Na to ze mame 96bytu, celkem by melo byt 480 radiatoru, tak mi prijde to cislo docela vysoke, ze by bylo meneno vic nez 13% radiatoru, pritom podle vyuctovani je 10 vymenenych radiaotoru. Az nyni vybor ac nerad, zacina „snad“ chapat, ze proplaceni radiatoru, kdyz jsou vlastneny bytovymi jednotkami je spatne, ale jeste na Shromazdeni lidem skoro radili, kdyz maji 30 let stare radiatory, ze by meli chtit vymenu, co kdyz prasknou atd…A porad s myslenkou ze je to spolecne, nikdo se nezabyval tim, co je v prohlaseni vlastnika budovy. Clenove vyboru jsou ale zrovna ti, kteri maji ty mensi byty. Vim, ze se hrabu v minulosti, co bylo za xx let, ale nerad bych, aby se tento postup opakoval. Proto me zajimalo jak zachazet s vyuctovanim za vymeny a premontaze RTN. Pokud nekdo z „rozmaru“ si bude menit kazdy rok za hezci radiator, proc by na to meli ostatni doplacet a nest naklady na premontaze RTN.

Vložil cartmann, 19. Září 2014 - 11:50

Prave, ze i vodomery mame v prohlaseni vlastnika, ze patri bytove jednotce, tak i vymeny, opravy atd.. by mely byt hrazeny danou bytovou jednotkou. Brat to ze spolecneho mi prijde nespravedlive i proto, ze se to bere podilem vlastnictvi (mame byty 3+1 a 4+1), ale vodomery v obou bytech jsou 2, at je vlastnicky podil jakykoliv.

Vložil @@ (bez ověření), 19. Září 2014 - 11:56

Pokud vodoměry nejsou společné, jak uvádíte, pak vlastník jednotky není povinen vodoměry udržovat ve stavu způsobilém pro rozúčtování ani tento stav prokazovat, což znamená, že podle vodoměrů nelze rozúčtovávat. To je jednoduché.

S radiátory to je složitější, ty nelze neudržovat, neboť porucha znamená poruchu celé soustavy.

Vložil cartmann, 19. Září 2014 - 20:19

sice v prohlaseni vlastnika mame ze jsou vodomeru nase, drivejsi samosprava SBD (psoledni vymena byla jeste pred vznikem SVJ)zajistila vymenu vodomeru, tak jako si dle zakona o vlast.bytu vyzaduji narok na odecet, protoze jdou kontrolovat spolecne casti domu, je logicke ze nikdo nedela problemy, ale z pohledu prohlaseni a vlastnictvi vodomeru je to asi trosku jinak, nechci byt rejpal, kdyz to funguje, jen to, ze pokud je u nekoho zavada, melo by to byt uhrazenou bytovou jednotkou, kdyz je vlastnikem vodomeru

Vložil svjvmt, 20. Září 2014 - 10:47
Není to správné, ale děje se to. Pokud je to vaše, je třeba aby o tom ostatní rozhodli, že to z toho „společného“ uhradí, nebo změnit prohlášení. To samé třeba vodoměry… Je třeba vzít v úvahu i velikost bytů.

Dodatek, mínusovači žijí jak za komuny, všem stejně za jiné prachy, nejlépe ode mne za méně! P. X a cartman, prostě to naneste, vysvětlete, odmítněte či dohodnout se, v tomto případě 100 % (při různé ploše bytu kdo na koho doplácí…). Výbor rozhodl o vašem majetku, a co když bude chtít koupit stejnou TV, obraz, žádat stejnou barvu radiátorů, stejný počet zásuvek, vytápět na 24° aj až po eskymačku? A mínusujte.

Vložil @@ (bez ověření), 20. Září 2014 - 15:26

„… koupit stejnou TV, obraz, žádat stejnou barvu radiátorů, stejný počet zásuvek, vytápět na 24° aj až po eskymačku?“

Z uvedeného je SVJ oprávněno rozhodovat toliko o barvě radiátorů. Buď z důvodu, že se jedná o věc (součást věci) ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek, a nebo proto, že nátěr významně ovlivňuje přestup tepla. (Jinak řečeno, radiátor natřený matnou černou barvou odevzdá podstatně více tepla než bílý lesklý, při stejném náměru IRTN. Už se zde řešilo.)

Vložil RadekV, 20. Září 2014 - 20:38

Kdopak změřil, že radiátor napatlaný černou barvou topí při teplotě 45 stupňů významně víc?

Vložil X (bez ověření), 21. Září 2014 - 11:33

Největší emisivitu má absolutně černé těleso (hodnota 1).

Nejmenší emisivitu mají kovy leštěné do zrcadlového lesku (stříbro 0,01; ocel 0,07; při teplotě kolem 40°C).

U nátěrů radiátorů na barvě prakticky nezáleží, rozdíly jsou malé (0,90–0,95). Nejlepší je matná černá s pigmentem „lampová čerň“ (forma uhlíku), až 0,97. Je to na pohled příjemná elegantní barva, dovedu si ji představit i na radiátorech (deskových) v kombinaci s kovovými prvky (eloxovaný hliník). Jde jen o zvyk.

Co nejvyšší emisivita radiátorů je důležitá především při chlazení kosmických stanic – ve vzduchoprázdnu lze chladit pouze vyzařováním. Radiátory v bytě se ale ochlazují především proudícím vzduchem. Radiátor z leštěného stříbra by vesmírnou stanici neuchladil, ale byt by zcela určitě vytopil.

Vložil @@ (bez ověření), 21. Září 2014 - 5:47

„Kdopak změřil, že radiátor napatlaný černou barvou topí při teplotě 45 stupňů významně víc?“

Max Planck

Vložil RadekV, 21. Září 2014 - 12:49

Pakliže se výkon radiátoru realizuje sáláním, pak ho polovina jde do zdi.

Vložil RadekV, 21. Září 2014 - 12:41

Absolutně černé těleso není těleso natřené emailem slonová kost + Balakryl černý.

Vložil Aloisie (bez ověření), 21. Září 2014 - 19:04

„Absolutně černé těleso není těleso natřené emailem slonová kost + Balakryl černý.“

Není, ale blíží se mu podstatně více než táž věc s povrchem z leštěné oceli.

Aloisie

Vložil RadekV, 23. Září 2014 - 8:48

Vy máte radiátory z leštěné oceli?

Zveřejněná měření říkají, že všechny olejové nátěry mají emisivitu skoro stejnou bez ohledu na barvu (rozptyl asi 2%).

Vložil ing. Vladimír Hrouda, 21. Září 2014 - 11:40

Reálné povrchy sálavých ploch nazýváme šedými a mohou se podmínkám černého tělesa jen blížit. Míra přiblížení je často udávána měrnou pohltivostí epsilon. Některé hodnoty epsilon: černé těleso 1, nátěr matný 0,98, olejový 0,91–0,96, syntetický 0,85–0,90, hliník leštěný 0,05, zoxidovaný 0,2–0,5, měď, mosaz leštěná 0,05, ocelový plech pozinkovaný nový 0,23, zoxidovaný 0,82. Čím vyšší je epsilon, tím účinnější je těleso. Nezáleží na materiálu topných těles (a rozvodů) ale na jejich povrchové úpravě, nátěr sálavých ploch by měl být matný, v žádném případě by povrch neměl být kovově lesklý nebo natřen barvou obsahující elektricky vodivé složky, např. hliník. O vlivu barevnosti nic nevím, zkusím pátrat.

Mohu doporučit tuto knihu: Tepelné záření a navrhování reflexních fólií do staveb

ing. Vladimír Hrouda +420 739 046 0­41 hrouda1@gma­il.com

www.hrouda.cz

Vložil RadekV, 21. Září 2014 - 12:40

Kolik procent výkonu radiátoru se realizuje sáláním? Abychom věděli z kolika procent budeme ta procenta počítat.

Vložil @@ (bez ověření), 21. Září 2014 - 14:26

Orientačně polovina, závisí významně i na spoustě ne zcela dobře kontrolovatelných faktorů, i na těch, které zde zatím nebyly diskutovány (na vlhkosti vzduchu, rychlosti proudění vzduchu ad.)

Orientačně zjistíte (A) nainstalováním odrazné plochy za radiátory a (B) zakrytím radiátoru a posouzením změny mezi (A) a (B). Dále můžete zkusit ponoření radiátoru do tekutiny, zvětšení teplosměrné plochy ad.

Vložil RadekV, 23. Září 2014 - 6:43

Orientačně polovina energie se vysálá u vodorovných panelů s povrchovou teplotou 100 stupňů, kde konvekce je z principu mizerná a teplota je vyšší.

Vložil X (bez ověření), 21. Září 2014 - 11:54

Barevnost ve viditelném spektru neříká nic o emisivitě v infračerveném spektru.

Větší vliv má použitý pigment.

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".